Druhý pohled

Dálnice má svůj život. Přes den je plná rychlosti a malérů. V noci však zpomalí a její „srdce“ tepe o něco pomaleji. Osvětluje ji jen záře projíždějících aut a nočním tichem se rozléhá hřmot těžkých motorů. I já se teď dostala do proudu jejího života, ale místo toho abych se přizpůsobila, šlapu na pedál. To vzrušení a touha… V dálce se objeví neon čerpací stanice, to bude ono. Noha jde z plynu, ale mé srdce začíná zvedat otáčky. Bude tu? Ano je tady. Rozechvělá dělám poslední úpravy. Hluboký nádech.

Zastavím se v restauraci a lovím pohledem. Nikde ho ale nevidím. Vycházím ven. Třeba si ze mne vystřelil. Jsem rozpačitá, nervózní. Že by bylo něco špatně? V tom ucítím dech na svém krku a někdo mi zlehka zašeptá do ucha „musíš se dívat s otevřeným srdcem“. Z těch slov mě až zamrazí. Je z nich cítit vzrušení. Pomalu se otočím, je opravdu tak mohutný jak si ho pamatuji, ale přesto se v jeho očích zračí něžnost. Chtěla bych se dotknout jeho rtů, ale moc dobře vím, že nesmím. Mé srdce se nechce utišit. Prohlížím si ho a moje oči stále kloužou k jeho rukám a hlavou mi letí myšlenka, jestli jsou také tak jemné. Přála bych si, aby se mně dotýkaly ty jeho ruce. Aby odhrnuly pramínek vlasů, co mi právě spadl do očí. Jen hořím touhou a lačná ústa by ráda ochutnala alespoň kousek jeho kůže. Žadoním pohledem a on ho dokáže číst. Vztáhne ruku k mým ústům a jemně se jich dotkne. Mé vzrušení roste a prsa už mám nalitá touhou. Udělá krok blíž a pohladí mě po tváři. Natáhnu je ho vůni, která je mi opravdu moc příjemná. Vezme mě za ruku a odvede si mne do svého království. Usadí mě přímo doprostřed. Nečekala bych, že tu bude tolik prostoru. Neotálím, jen na chvilenku se otočí, abychom měli více soukromí, a já ze sebe shazuji celý vršek. Pomalu začnu mazlit ty moje kozlátka, který tyčí svoje růžky do prostoru. Je vidět, že by se chtěl dotknout, ale neodváží se. Jeho vzrušení je také už notně viditelné, ale i přesto odolává mým svodům. Jeho sebeovládání mě rajcuje natolik, že shazuji i ty poslední kousky šatstva a nabídnu mu pohled na mou studánku, která už notně přetéká. Utopím v ní své hbité prstíky, které si vzápětí vložím do hladových úst. Nakloní se a já mu dám ochutnat čerstvou šťávu. Druhou rukou mu přejíždím po rozkroku a vypustím jeho penis z toho tyranského sevření. Je už celý naběhnutý až k prasknutí. Chci vidět, jak si ho honí a já mu zlehka olizuji žalud. Sténá rozkoší. Po chvilce jeho ruce odstrčím a sama si s ním začnu hrát. Vzepře se o strop. Bude stačit jen chvilka a přijde exploze. Začnu mu ptáka pomalu honit a druhou rukou mu sevřu koule. Na špičce se ukáže kapka rozkoše, kterou labužnicky slíznu. Jazykem ho přejíždím po celé délce. Je tak tvrdý, žilnatý a velký. Zkouším ho utopit ve své lačné tlamičce a on si mě ještě majetnicky přidrží, aby se dostal co nejhlouběji. Udává tempo a já jen nenasytně polykám. Najednou zrychlí a já tuším, co přijde. Chci, aby mi to udělal do pusy, všechno to spolykám, letí mi hlavou. Poslední příraz a salva semene, kterou nestíhám, ani polykat mi přetéká koutky ven. Konečně povolí sevření. Sehne se ke mně a pomáhá mi s tou dobrotou. Rukou zabloudí do mého rozpáleného rozkroku. Pomalu ji začne chlácholit, ale ona je tak lačná, že spolkne téměř celou jeho ruku. Stačí ji málo a i ona vydá svoji šťávu, kterou on slíže do poslední kapičky. Padám únavou v jeho náručí. Chvilku takto setrváme, ale potom nás už čeká návrat do proudu noci. Ale tentokrát mi připadá tep dálnice o něco klidnější.