Buďme si vlky navzájem

Kolega mi poslal krásnou fotku vlčí smečky. Zimní, zčásti zalesněná krajina a vlčí pěšinou v zástupu jdou vlci, v malých rozestupech. Je jich dvacet pět.

K fotce je popis: Jako první tři jdou staří nemocní vlci, kteří udávají tempo celé smečky. Pokud by tomu tak nebylo, mohli by se natolik opozdit, že by ztratili kontakt s ostatními a zahynuli by. V případě náhlého útoku by se pro ostatní obětovali. Za nimi kráčí pět silných vlků, kteří tvoří jakousi přední linii. V centru smečky pak jsou ostatní členové, které následuje pět nejsilnějších jedinců. Úplně poslední a sám jde alfavlk, který na vše dohlíží a kontroluje celou smečku a udává i její směr. Všichni ve smečce se vzájemně sledují a pomáhají si, je-li třeba.

Na konci jsou připojena ještě tato slova: Buďme si v tomto smyslu vzájemně vlky nejen po celý příští rok, ale i po celý život.