Ztracenej naviják

Tak nám v sobotu začala lovecká sezóna na pstruhových vodách. Nejsem zase až tak zažranej lovec, abych tam naklusal hned s ranním kuropěním. Nesnáším ty davy nedočkavců u vody. Jiná věc, proč jsem nelovil je, že se mi ztratil naviják. Nevím, jak se to stalo. Vlastně tuším. S největší pravděpodobností jsem bordelář a najdu ho v garáži, po mnohahodinovém úklidu. Z čeho mám větší strach, je to, že bordelář nejsem a někde ho vytrousil u vody, když jsem balil u vody, čímž je nenávratně ztracen a budu potřebovat nový.

Jak tak přemýšlím, čím si letos budu přitahovat úlovky, napadá mne jakási vzdálená paralela mezi Amíkama a rybolovem. Tady se taky spousta lidí snaží něco/někoho ulovit a používají k tomu různé metody. Rybolovných technik je spousta. Většinou lidi znají rybáře, co sedí na břehu, hodiny a hodiny hypnotizují své pruty a čekají, co ryby řeknou na jimi předloženou nabídku v podobě naházených kilogramů krmení. Stačí pár takových krmičů a ryby jsou přežraný. Můžete se snažit sebevíc, ale když do vody naházíte samý ahojky, jak se máš, co se ti líbí, dáme řeč a jiný běžný žrádlo, dají se čekat jen malé ryby, které nám do toho jednou brknou (spíš ale ne) a víc se o nás nezajímají. Na ty velké ryby můžete rovnou zapomenout. Jsou však i metody, při nichž se rybář aktivně pohybuje kolem vody, nebo jí přímo brodí, pozoruje chování ryb, jejich zvyky a přesně tak ví, co danou rybku vábí, kde se momentálně vyskytuje, jak jí správně navnadit a nabídne jí neodolatelnou nástrahu, jíž se nechá obalamutit. Pak už jen stačí počkat na záběr, ve správný moment zaseknout, a pokud máte naviják, přitáhnete si úlovek k sobě.

Když amatér ví, co daný protějšek láká, co by chtěl v daný moment slyšet, jakou iluzi vytvořit, jakými slůvky toho druhého navnadit k tomu, aby měl zájem si psát jen s ním a nikým jiným, případně vzbudit v tom druhém pocit, chtít jeden druhého vidět a osahat si ho, měl by toto být ten správný způsob k přitažení si „lovené“ osoby až do své intimní zóny, v níž pak třeba spolu najdou ztracené koule.

Jenže ouha. Někdy se i mistr lovec utne. Osvědčené metody nefungují, protože je příliš deštivo, anebo zase slunečno, vody je málo, jindy zase moc, je brzo ráno, či příliš pozdě večer, barva nástrahy má o stupeň světlejší odstín, než je třeba, zkrátka, kdyby si člověk prst v prdeli zlámal, tak se rybám a vlastně ani lidem nezavděčí. Je mi jasné, že to na světě nemůže fungovat unifikovaně. Bylo by to příliš jednoduché.

Podobnost by se jistě našla i co se týká fotografování trofejí nebo stanovování délky v centimetrech podměrečných kousků. Správci serveru budou jistě takoví porybní, kteří kontrolují stav zdejšího osazenstva. Těch analogií by bylo jistě víc.

Jen si nevím rady, kdy na Amatérech začíná lovecká sezóna, kdo a kdy tu má jakou dobu hájení, a co jsou zde zakázané způsoby lovu?

Má nějak počasí vliv, na aktivitu zdejších jedinců? A jsou vyloženě roční období, kdy to tu vše a tře se?