Ušukaný zajda ...

Možná je na čase, abych po třech letech zase popsala list do svého deníčku..protože ono je to víc než 3 roky, co jsem poznala svého jediného a určitě i posledního zajdu. Tenkrát byl docela fajný den, i když zima, myslím, že i sníh byl, ale mé chutě hořely a plameny šlehaly všude okolo. Zašla jsem se tedy na chat a bez přetvářky prostě na zeď napsala " chci šukat..teď hned..bez keců a předsudků".

Konverzaci jsem vedla asi necelou hodinku se třemi amíky. Vyhrál jeden, který měl i zaplou webku a líbil se mi. Bylo to bláznivé, ale za další hodinku jsme se sešli a další nejednu hodinku nadrzo prošukali. Šílené já vím, ale, když on mi tak voněl, měl tak nádherné péro a hlavně chtěl to samé, co já...rozkoš, vzrušení, ukojení nadrženosti.

Asi je to mé prokletí být náruživá a nemyslete si, není to žádný med, ale boj..boj sama se sebou.

Zajda mi trošku zestárnul..já ještě více..ale furt nám to skvěle šuká, to jeho úžasné pero, kterým mě vždy prošpikuje a griluje na rožni mrdu je nezapomenutelné..

Někdy se ptám, jak jsou ty náhody nevyzpytatelné, jak ty osudy plují dál a dál a jak se ty vzpomínky vpily hodně pod kůži..

Třeba jako perverzák z mého prvního blogu, s kterým jsem pořád v kontaktu, i když jsem jeho kytky několikrát přesadila a jsou v podstatě jediné, co mi za ty roky neuschly, potěší, když mě má i on ve vzpomínkách za tu nezapomenutelnou samičku..To, co jsem mu vždy přála se mu za chvilku splní a bude z něj úžasný taťka...tak, jak jednou i z mého zajdy...a já vím, že tělesné prožitky se mnou je už budou provázet na věky věků...tak, jako mě nenapravitelnou náruživku.

A aby vzpomínky byly jako živé i za dalších xxx roků, tak si je tesám fotkama..teda to oni si mě zvěčňují, a já si je vždy schovám do amatérského šuplíku a občas ukážu vyvoleným, protože jsem jinak hrozně stydlivá a mou kundičku si nenechám očumovat :-)