Anonymita davu hrob el.diskuse

k napsání blogu vede sestupná úroveň diskuse a prohlubující se vzorce "nechování" mezi jednotlivými anonymními uživateli . Tato skutečnost podle nás vztahy nerozvíjí, ale spíše utlumuje. Pokud chce někdo tvrdit, že Amateři jsou komunita v pravém slova smyslu významu, pak nesouhlasíme, protože u nich začíná absentovat sdílená vzájemná interakce, tedy především něco jako společné potřeby a zájmy. Komunita není ani jedna její buňka s nadefinovanými společnými jmenovateli ( tedy místnost), např. uvedené město, protože uživatelé ve skutečnosti třeba z jednoho města se chovají zcela stejně anonymně jako by se neznali. Protože jim to tak asi vyhovuje.Kdyby byla komunitou, tak tohle chování postupně vyloučí i bez nastavení systému.
Co se vlastně děje, že uživatelé se vzájemně odcizují a nick se pro ně stává jenom shluk písmen, bez vztahu a v případě, že usoudí jeho nepotřebnost ho víceméně ignorují ? Známé okolnosti kolem.
Doba je hrozně rychlá, stručná bez kudrlinek, bez empatie. Průvodní jevy elektronické komunikace nezdravíme, neodpovídáme (resp odpovídám jen na to co se nám hodí) .
Námitka, když jdu po ulici, zdravím taky jenom toho koho chci.,Ano jenže ulice není komunita.
Když vejdu do školní třídy, tedy do své komunity, tak nejspíš pozdravím. Když ne jsem za nevychovance. Na tomto příkladu vidíte, že Amateři nejsou komunita, ale spíše ta anonymní ulice s příznaky davovými uchovávající všechny nectnosti. Proč se tak děje dnes a denně a stává se pravidlem ? Opakujeme, příčina podle nás- jednoznačně anonymita.
Otázky k zamyšlení.
Co si myslet o nicku, který se prezentuje jako pohodový, když Vám neodpoví na zdvořilý dopis ?
Choval by se onen nick stejně, kdyby nebyl jeho projev anonymní ? Jak by vypadala diskuse, kdyby byla zrušena možnost odpovídat jenom někomu z buňky (místnosti) ?.
To jsou otázky na níž nemáme ambice podat komplexní vysvětlení, ale pro ty co přemýšlivější může vézt alespoň k podobnému zamyšlení.
P.S. nemáme ambice vychovávat burany a nikoho nenutíme tento blog číst. Ale vidíme posun k horšímu a přemýšlíme o jeho příčinách.