Výkřik do tmy...

Bez práce nejsou koláče, ale jak je to, když s prací koláče stále nejsou? Manželský svazek potlačuje všechny fyzikální zákony (sorry psycho, půjčuji si Tvou větu). Drahá polovička si vymyslí toto, tak zařídím, vymyslí si ono, tak udělám. Ze svého skromného ražení nepočítám, že za to bude nějak odměněn, ale jiskra doufání je. Člověk by za dobře odvedenou práci, vyplněné požadavky, očekával příjemnou chvíli vyplněnou krásným sexem. Ale ouha. Jeden se dře jak kůň, snaží se vyplnit co na očích vidí, ale respekt a úcta k něžnému pohlaví, které se jeden rozhodl bránit, chránit, milovat a hýčkat, evidentně není váženo a bere se jako samozřejmost. AMORES PERROS ! Jeden se tak dostává k základní otázce, co teď? Čekat, jestli se probere, nebo kopnout do zadele? Upozorňovat na svou odměnu, pohlazení a něhu, nebo si najít někoho, kdo si bude druhého vice vážit? Vážně jsem se dostal do fáze, kdy si přijdu jako podpantoflák? Vážně je to další případ, kdy manželství ztrácí na hodnotě a jediným smyslem je omezení na osobní svobodě a potlačení vlastního rozhodnutí ? Nastává ten pravý okamžik se věnovat svému obalu a zavřít se do fitka... Je na čase najít si ventil na vypuštění zhrzenosti, pocitu zneužití, neatraktivity... Soudím pouze ze svých zkušeností, berte to jako výkřik do tmy.... P.S.: Nějaké typy na ostravské fitka, kde se dá procvičit i očního svalstva ? P.S.S.: I muži mají své.... city