Noční můry

Pokud už nějakou dobu píšete blogy, tak si nikdy úplně nejste jisti, zda jste o něčem psali či nikoliv. Pokud jsem o tom náhodou psal, tak pardon a díky za upozornění. Jako malý jsem měl sny, kdy mě někdo pronásledoval, člověk, lidé, psi, myslím si, že až na mysteriózní sny v hororovém stylu, to byly vždy reálné postavy. A ty mysteriózní sny nebyly časté, byly spíše ve stylu alá Harry Potter, jen tam neplatila žádná pravidla na jaké si vzpomenete, mohlo se tam udát cokoliv podivného.

Pokud jsme u toho pronásledování, vždy tam šlo o nějaké zbraně, nože, pistole, tesáky... Většinou to dopadlo tak, že když mě dotyčný dohonil, celkem brutálně byl zabit. Takže jsem vyvázl. Ono se tím ani většinou není dobré chlubit a podobné sny se mi už většinou nezdají, dnes už velmi vzácně, zhruba započetím dospělosti brutální sny zmizely. Ty nesmysly zůstaly, ale to mívá prý většina lidí. Dnes mám noční můry jiné... Dřív to bylo, že dělám stejnou školu dvakrát po sobě a to samé znova, nebo jen jiný obor, s tím rozdílem, že si nic nepamatuju a do školy nechodím, protože na to seru. Jak to asi může dopadnout :-D Dnes v těch vedrech, při kterých jsem se vzbouzel s mokrým polštářem, se mi zdály snad ještě horší sny, že jsem v práci, je to úmorné a pracovní doba nekončí, je nekonečná.

Copak ve snu, tam se člověk probudí a po rozkoukání zjistí, že je tam, kde má být. Nápad na tento blog se mi zrodil v hlavě včera a říkal jsem si, že ho dnes po práci napíšu. To jsem však nečekal, že se mi jedna věc, srovnatelná s noční můrou stane. Tedy v mých očích. Zboží, které výrobce už nechce vrátit a neprodá se, třídíme a dále se pak likviduje různými způsoby. Miluju knihy, jejich obálky, vůni. Na některých autoři pracovali celý život, na jiných moc práce nevidno . Dnes jsem vytřídil a poslal externí firmě na spálení zhruba 2000 knih. Všech žánrů, pro děti, dospělé, naučné, romány, lehčí literatura, cestopisy atd a samozřejmě například různé druhy bible. Nebyl čas si je prohlížet, ale i tak mezi nimi byly kousky, které mne zaujaly. Bylo mi těch knih líto a přišlo mi to jako barbarství, vzpomněl jsem si okamžitě na výtečný televizní seriál F.L.Věk, ve kterém exceluje například Radek Brzobohatý, tam se knihy pálily také, i když byla jiná doba i pohnutky. Lidé některé dokonce schovávali, mě mrzí, že já tu možnost dnes neměl a jindy ji mít také nebudu.

A co Vy, jaké jsou Vaše nejhorší noční můry?