Stáří...Nestabilní veličina!

Dnes jsem si byl pro novou občanku. „Pane, tady máte nový průkaz a zkontrolujte si, zda jsou všechna uvedená data správná“, řekla mi na úřednici docela milá paní. Přelétl jsem v rychlosti kartičku a údaje na ní. Vše bylo v pořádku. Jediné nad čím se mi zdvihlo obočí byla doba expirace...“Madam, prosím vás tady je uvedená doba platnosti do roku 2060. To je 41 let...To je dobře? To mi bude 104.“...“Jo,jo...Teď to tak děláme, aby jste sem už znova nemuseli chodit.“...Z šedé budovy magistrátu jsem odcházel s úředně potvrzeným dokumentem a hřejivým pocitem, že stát se mnou počítá, až do tak vysokého věku. Zároveň se v hlavě honily myšlenky, jak to vlastně s tím stářím je. V Americe se prý rané stáří počítá od 85. U nás se říká, že věk je jen číslo, a že každý je tak starý, jak se cítí. Existuje mnoho osmdesátiletých mladíků a třicetiletých starců. Pro mne toto rčení znamená, že stáří je velice proměnlivá a velice nestabilní veličina...Ráno, když vstávám je mi těch 104 už teď...V poledne je mi 50 a večer 30... Tak kolik mi vlastně je? Už delší dobu žiji v komunitě s o generaci mladšími lidmi. Vžil jsem se do jejich mentality, přebral jsem jejich slovník i způsoby uvažování. Na oplátku jsem se stal jejich rovnoprávným partnerem a členem. Se svojí generací jsem ztratil kontakt už dávno. Nebavily mne ty nekonečné diskuze o nemocech, zázračných dětech a ještě úžasnějších vnoučatech. Nepřežírám se, sportuji..Teď mne napadá možná starý a omšelý vtip...Osmdesátiletý pán se ptá svého doktora:„Myslíte, že ještě zvládnu maturitní ples svého vnuka?...A kolik je vnoučkovi?...Čtyři..Mno, když budete dodržovat přísnou životosprávu, přestanete hulit, pít a lítat za ženskými, tak by to asi šlo, ale počítejte s tím, že vás to nebude bavit.“ A to je můj problém...Chlastám, hulím a líbí se mi ženský. A fakt mne to baví...Tak nevím, jestli tu důvěru státní správy nezklamu. Mimochodem myslíte si,že v roce 2060 bude ještě AM existovat. Já jen, že by mi nějaká mladá osmdesátiletá blogerka zatlačila oči...Slibuji, že se jí už nebudu pokoušet sbalit.