Jaro

Všechno kvete a voní jarem....touhou a vášní a něčím co cítím nejen já, ale celá příroda....životem. Nasávám vzduch a sním svoje sny a představy a nedívám se pod nohy na chodník, mám hlavu v oblacích a zdá se mi že i prádlo mě škrtí a prsa se dmou ven....chtěly by být objevovány životem. Usmívám se a rozhazuji vlasy, jsem zmatená a omámená a nemám ani hlad a jen si říkám "aspoň jednou ochutnat" představy ze snů, když se vzbudím zpocená a občas se mi z touhy třepou kolena.

Pěkně jsem zakopla o obrubník....a hned se probrala ze svého snění. Jak lehké je zakopnout ale nespadnout je důležité...proto se mi ten život celkem dobře žije.Mám představ plno, jak v pandořině skříňce, naštěstí se nenašel ten správný klíč....až se to stane bude to "láska nebo chtíč".

Příští týden nás čeká poslední dubnová magická i kouzelná Filipojakubská noc....prý se v ní plní ta nejtajnější přání.

Chci vlastně já sama aby se splnily? O čem pak budu snít....