Společenská etiketa zdravení

aneb NEČUM A POZDRAV

Vím, je to asi nedostatek ve znalostech, ale stejně. Máme na patře ob dvoje dveře právníka. Celkem mladej kluk, je fakt, že brýle nosím jen na čtení,ale i tak odhaduji jeho věk plus mínus deset let. Ale pořád je mladší než já. Potkáváme se neustále ve zcela neobvyklých situacích a na kuriozních místech.

Například oba dva pravidelně vcházíme na wc, jsou vedle sebe a poté i zároveň vycházíme . Což by až tak nevadilo. Lidské potřeby má každý a já si nemíním vyvalit bok. Jen kvůli tomu, že on musí zrovna taky. Zádrhel ovšem nastává v místě styčného bodu, kdy se střetnou naše pohledy a ani jeden z nás nepozdraví. Nastává ona trapná situace.

V tu chvilku se mi otevírá pomyslná kudla v kapse a mrška Satan mi našeptává. Tedy doufám, že jen našeptává a neříkám to nahlas. To by pak totiž vše vysvětlovalo.

Hlas Satana : Varianta za Á -PRO NĚHO:SAKRA DOKTORE, BUĎ POZDRAV A ČUM, NEBO NEZDRAV A NEČUM. Jiná možnost není.

Varianta B : Já : CO ČUMÍŠ, KDYŽ TĚ NEPOZDRAVIL? /stále platí varianta A/

Ještě kurioznější situace ovšem nastává, když jdeme na wc všichni tři -tedy kdy cestou nečekaně přibereme šéfa s jeho yorkširem, kterého si bere i do kabinky. Chudák pes. Šéf se psem dovnitř a právník ven, načež já to nechtěně okomentuji slovy: Tak běžte vy dva.

Jak by řekl pan Donutil, to je jen už na odchod do šatny. Do kanclu.

Co byste na mém místě dělali vy??