Monogamie?

Poslední týden se tak nějak víc zamýšlím nad tím, zda může v dnešní době fungovat klasický monogamní vztah. V okolí vidím dost případů, kdy vztah začal monogamně, ale potom z jedné nebo druhé strany vyplouvá na povrch, že to úplně taková pohádka není a jeden z účastníků je nevědomky pasován do role paroháče.
Já to úplně neodsuzuju, dokážu pochopit to, že člověk chce od života co nejvíc. Na druhou stranu, nikdo nechce skončit v roli toho nevědomého, kdy on nebo ona sedí doma u telky, zatímco partner/ka pígluje jinde někoho jiného.
Spíš přemýšlím jestli má vůbec smysl si s protějškem něco slibovat a naivně žít v pohádkách, které nám vytloukají do hlavy už od dětství nebo si to ujasnit od samého startu a dát si navzájem volnost.

Co si o tom myslíte vy? 🧐 Perte do do komentářů ;)