Domácí mazlíček No.1

Slovy nelze přesně popsat, co cítí člověk, který přizná sám sobě své touhy a myšlenky. Když se roky cítí jako částečka z puzzlí, která ale nemá kam zapadnout. Nezná ani obraz, ke kterému patří. Poznává ale svoje vlastnosti. Jak moc myslí, že jde ohnout, co vydrží, když ji smočí voda a jestli ji nespálí oheň. Má tvrdou slupku? Ví ostatní částečky puzzlí, které mají kam zapadnout, jaká je?
Šlo by se na sílu někam vetřít. Zacvaknout, zatlačit a nedostatky bychom mohli tolerovat. Ale to by bylo málo.


Jsem malá holčička. Duší děvka, co touží patřit jen jedinému a přesto být půjčována. Děvka, co má srdce, emoce a je příliš citlivá na to, aby se oddala každému. Dostatečně ale silná, aby převzala zodpovědnost sama za sebe, než se najdeš… Chci Ti ukázat, co jsem zač. Jaká jsem a co Ti mohu dát. Když si mě získáš jako svého osobního mazlíčka. Dokážu Ti dát naprosté maximum ze sebe. Nejsem poddajný podvraťáček, ale královsky uvědomělý pouliční mazel, co zná svoji cenu. Na první pohled jsem to spíš já, kdo od sebe muže odvrací. Moje síto má velmi velké otvory. Většina propadla při prvním doteku…

Ty ne, Tobě dám šanci.

Jsi jiný. Nezáleží Ti na tom, jestli mě získáš. Mně nezáleží na tom, jestli získám Tebe.

Jsem - li kočička nebo čubička, než budu Tvoje, chodím po zadních.

Nenandáváš mi hned obojek, ani mě netiskneš ke zdi. Mám volnost a cítím se svobodná. Svojí svobody se nikdy nevzdám. Vím, že ji ani vlastnit nechceš. Cítím, jak se mě dotýkáš svým pohledem. Naše oči si vyměňují ty nejcennější informace, které jsme ještě nestačili vyslovit.

Brzy mám ale jasno. Ano! Udělej to! Ty jsi ten, komu chci otevřít srdce.
Provázíš mě. Trpělivě nabízíš svou náruč, když dostanu strach. Šeptáš mi do ucha: “Hodná holčička.” A můj strach se rozplývá. Hladíš mě něžně po vlasech a těle, a já se na Tebe chci dívat zezdola. Umíš mě podpořit i pochválit a já vnímám, co Tě naplňuje a co Ti dělá radost.
Zjišťuji, že co Ti dávám, Ty chceš. A že to, co dávám já Tobě, je přesně to, po čem toužíš. Přirozenost mezi námi je to, co mě každý den příjemně překvapuje.

Tvarujeme, co je mezi námi. Boříme hradby, předsudky, strach i nemožnosti. Tvoříme společné fantazie, které se stávají skutečností.

Mohu být Tvou děvkou, protože mě vždy budeš chránit. Nikdy mě nezneužiješ, i když mě tvrdě ošukáš a použiješ. Když mě ukazuješ druhým, pyšníš se mnou jako pokladem, který jsi na světě našel. A já se nahá pyšním Tebou, že Ti mohu patřit, protože chci.


Věřím, že někde jsi... A jsi přesně takový...