Moje cesta BDSM

Ve světě BDSM se pohybuji mnoho let. Začínal jsem u rádoby domin, vlastně to byly holky, které si vydělávaly svým tělem a k tomu měly nějaké hračky. Za nějakou dobu jsem se samozřejmě potřeboval posunout dál. Přišly profidominy. Některé po chvíli skončily, ale pár jich pracuje dodnes. Problém nastal, když jsem potřeboval nadvládu ženy pociťovat ne jenom ve smyslu fyzickém, ale i psychickém. Většina těchto domin jsou pouhé spankerky a mučitelky. Nechtějí nebo neumí vám při lekci dát ten pocit porobení, většina zakazuje dívat se jim do očí, výstřihu, na zadečky. Hm, zoufalá situace. Před dvěma lety jsem čirou náhodou potkal jednu. Už z výrazu očí bylo poznat to její dominantní naladění. Mluvili jsme spolu asi dvě minuty a dohodli se na lekci. V podstatě na veřejném místě. Když jsme se loučili, chtěl jsem odejít, zastavila mě a řekla jenom: polib mi botu. Na tom veřejném místě jsem poklekl a políbil její botu. Naprosto přirozeně a samozřejmě. A už dva roky ji navštěvuji. Při mučení se ji mohu dívat do očí a vidět ten žár, který z nich vychází. Radost z bolesti, kterou mí dává. Opravdová domina. Dala mi smysl života BDSM. Nečekejte, že to do vás, subíků, nacpe hned všechno najednou. Pěkně pomalu si vás bude zpracovávat, posouvat vaše hranice. Inzeruje tady, je z Brna. Takže kdo chce, ten si tuto dámu najde. A kdo ne, tomu napovím v soukromé zprávě. Pěkný den všem subům a dominám.