Miluji verše

Za trochu lásky šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
šel v ledu – ale v duši věčný máj,
šel vichřicí – však slyšel zpívat kosy,
šel pouští – a měl v srdci perly rosy.
Za trochu lásky šel bych světa kraj,
jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí.

J. Vrchlický to krásně vyjádřil… otírám si další slzy a trochu lituji, že mi vládne srdce. Lépe jsou na tom ti, kteří dají na mozek. Mě ty moje city zničí.
Tady jsem špatně…ale jsem si tím jistá až teď.
Falešné profily žen i mužů…nebo absolutně nesoudní lidé. Když vidím a vnímám, že nejsem zrovna Brad Pitt, těžko oslovím A. Jolie. Nebo třeba ano… pokud mám na kontě pár milionů jako Zuckerberg.
Nebudu se více vyjadřovat kdo, co, proč …jak. Jsem velká cíťa a hodně věcí se mě dotýká.
Půjdu teď chvilku po klidnější cestě a tu malou nymfomanku v sobě nenechám růst… až mě přemůže, zase se možná vrátím.