Klaus :-)

Musím začít trochu zeširoka, aby laskavý čtenář neřekl že jsem úplně vymaštěná.

Takže Klaus, předpokládám že vládne alespoň nějaké obecné povědomí o tom, jak se můj vztah k němu vyvíjel a jak nehezky skončil. Jak jsem si k němu vypěstovala skoro čistou nenávist a jak se mu teď chechtám a přeju mu z celého srdce jeho štěstí :)

Tak, já jsem se vypravila do těch lázní. Měla jsem z toho fakt hlubokou depresi, vůbec se mi tam nechtělo, byla jsem na hranici nevratných psychických poruch (důvod mé definitivní odmlky), ale musela jsem. Zabalila zavazadla a vydala se na nádraží.

Vlak měj hned zpočátku hodinu zpoždění. Nejen že jsem byla fakt psychicky vydeptaná, ani fyzicky jsem nebyla oká, prostě, co se mohlo vysrat, to se vysralo.

No nic, absolvovala jsem, do lázní jsem dorazila skoro po čtyřech a hned v tu chvíli jsem věděla, že na zpáteční cestě mě nikdo do vlaku nedostane. Přemýšlela jsem kdo by byl tak ochotný a dojel tam pro mne. Klaus!

Tak jsem mu napsala, že jestli by byl tak hodný, byla jsem ochotná s ním ty dvě hodiny v autě strávit, jen abych nemusela zase vlakem.

Odpověděl že moc rád, okamžitě jsem pojala podezření že se ho Juliana zbavila a pojala mne úzkost.
Naštěstí ne, jen má teď trochu finanční nouzi a neví jestli bude mít na benzín. Notyvole to je fakt konec už! Tak jsem mu poslala na benzín, stejně to dostanu proplacené, takže cajk. Dohodnuto, zařízeno.

Byla jsem tam 20 dní, každý den ráno jsem měla od Klause zprávu, kolik dní mi ještě zbývá a že tam bude na minutu přesně. Panebožezaco!

V den odjezdu přijel, naložili jsme zavazadla, usadila jsem se pohodlně a hurá k domovu.

Pak mu říkám, jestli by byl tak hodný a zajel se mnou pak ještě nakoupit, že doma nic nemám.
Souhlasil, tak jsem mu hned nadiktovala kam všude musím a jestli ho to nebude moc obtěžovat, že bych potřebovala ještě do Hagebaumarkt a do Aktionsmarkt a tak, prostě když už, tak už.

Najednou mu začaly chodit hlasovky, kde je tak dlouho a že má k ní přijet, že nutně něco potřebuje a hlavně rychle.

On na to že jede se mnou ještě nakoupit a ona hned že kam a aby jí vždy hlásil kam jedem a hned mu podle toho zadávala úkoly co jí tam má nakoupit :-) To mě bavilo.

Klaus nakoupil, říkal že tohle potřebuje a tamto taky a obrovskou růžovou voňavou svíčku. To jsem nevydržela a zeptala jsem se ho jestli to znamená že bude romantický večer, bezeslov mě zabil pohledem. Viděla jsem jak trpí a dělalo mi to fakt dobře.
Juliana furt vyvolávala s novými nápady, co by ještě tak nutně potřebovala :-)) bylo fascinující sledovat jak se to v něm pere.

Pak jsem ho pozvala k sobě na kafe, povídám mu, dneska sis to kafe zasloužil, hodně jsi mi pomohl, tak pojď ještě trochu pokecat. Věděla jsem že Juliana bude vzteky bez sebe, taky že jo, ještě jsem nestačila ani zprovoznit kafemašinku a už volala kde je tak dlouho a ať kouká mazat za ní, že takhle by to nešlo a že má žízeň, aby jí ještě někde vzal ledový čaj a že aby sebou koukal hodit.

Jo, jsem svině, tohle mu fakt mocinečky přeju. Prostě je hezký vidět, že karma mrdá do prdele taky někoho jiného, ne pořád jen mne :))

A příště už to bude o lásce, zajdovi a vlhké kundě :)))