Od srdce

Přála bych si to vytesat do kamene nebo aspoň zachytit na fotce, protože vím, že se to nebude jen tak opakovat. Klečí na zemi mezi mýma nohama obtaženýma koženými legínami a objímá mě kolem pasu, já celá v černém, on ve světlých kalhotách a černobíle kostkované košili. Na krku cítím jeho dech a drobné polibky. "Chci ti něco říct," v hlase mu zní omluva už předem. Nemá se za co omlouvat, ale trochu mi zatrne, když vidím, že mu záleží na mém názoru.

Celá ta situace je tak trochu barokní, moje nadýchaná prsa u jeho obličeje, jeho široká ramena a svaly na pažích, které se rýsují přes tenkou látku košile. Objímám ho a jeho kůže pod mýma rukama nepovolí, je jako z mramoru, a přesto cítím, jak z něj jde něha a žár, cítím tlukot jeho srdce, které oplývá vším možným, jen tvrdostí ne. A tak se objímáme srdce na srdce a něco se ve mě láme, na místo chtíče nastupuje něha. Jsem pod jeho rukama měkká a poddajná, chci ho hladit a nechat v sobě rozpustit ten záblesk smutku, který u něj neznám.

Hladím ho po tvářích, na krku, po ramenou a po zádech, bere mě na sebe a přes celý byt mě nese do ložnice, kde si mě položí do postele jako panenku na hraní a celou mě hladí a líbá. Tentokrát je to celé úplně jiné, místo energie dvou těl, která do sebe narážejí ve vlnách hladové rozkoše, se proplétáme v něžných polibcích, klečí na bílém prostěradle s koleny od sebe, objímám ho stehny kolem boků a on si mě navléká na sebe jako korálek. Jeho hefaistovská postava se rýsuje proti bílé zdi a já nemůžu uvěřit, kolik něhy a přesně dávkované energie se nachází v tom obrovském a neuvěřitelně silném těle. Zvedám se do sedu a on mě balí do svých paží, dotýkám se dlaněmi jeho hladké kůže na zádech a boky se vzpírám proti těm jeho v takovém malém soukromém vlnobití, dokud mě nepohltí postupně sílící vlny rozkoše, ve kterých se snadno utopím, když spolu zajedeme pod hladinu. Bere mě do náruče a polibky mě vrací zpátky na vzduch a ke světlu, něžnými slovy mě láká zpátky do světa.

Ještě pořád cítím vůni jeho těla na vlasech a v sobě si nesu jeho sperma, o pár hodin protáhnu okamžik spojení, pár hodin ještě můžu cítit důkaz toho, že se to fakt stalo, že jsme se poprvé místo pustého mrdání svlékli z kůže a navzájem si ošukali duši.

Ještě pořád na sobě cítím jeho ruce které mě snadno vezmou do dlaní jako malé ptáče, v hlavě slyším jeho hlas probarvený úsměvem, který snad nikdy nemizí. A já už si představuju, jak stojí za mnou, odhrne mi vlasy z krku a s rukama na prsou a v mém klíně mě políbí zezadu na krk a já se v něm budu znova a znova ztrácet, nechám se pohltit jeho teplem až nebudu vědět, kde končí jeho tělo, a kde začíná to moje.