Kdo by nechtěl...

Letos je to rok plný zajímavých zvratů, posunů a eskapád a ještě zajímavější je, že prakticky bezvýhradně ty zvraty a eskapády působí pozitivně, příjemně, překvapivě - a to nejen na mě.

Užíváme si jaro i léto v takové módu zvláštní pohody, který jsem léta necítil. Občas skončím u vás, občas ty u nás... nedávno, když jsem se ti věnoval víc než na maximum a tvůj muž dorazil domů, v chodbě se na chvíli rozsvítilo a ty jsi mu napsala do mobilu ať jde klidně spát jsem trošku znervózněl, ale mohli jsme příjemně dokončit co jsme začali a ty jsi potom šla spát do své postele, do náruče manžela, do své domácí konfigurace a já se vydal také domů.

Trávíme spolu docela dost času. Příjemně. Velmi příjemně. Velice. Sedmý rok - od chvíle kdy jsme se poprvé oddali spíš tomu fyzickému potěšení a pokračovali v tom potom dál a dál - s přestávkami kdy se ti narodily další dvě děti - zkrátka tak jak to šlo, jak jsme mohli...

Jedete na dovolenou. Zaslouženou, krásnou dovolenou, kempovat po Evropě, užít si svobodu cestování. Předevčírem jsme se krásně pomilovali v nočním parku - po kolikáté už? A včera jsi mě pozvala "na chvíli nahoru" než dorazí muž z hospůdky... bolela tě záda, dělal jsem ti masáž, ale ta nakonec nestačila. Když se tě dotýkám, začneš dýchat hlouběji, rychleji, vzrušeně - a já nemohu než ty emoce opětovat. Svlékáš se, víc a víc, i já jsem odložil co šlo a tak se zase milujeme.

V pokojích vedle spí tvé tři děti. Jedno z nich máme spolu. Milujeme se do zásoby, abychom si ty příští týdny přivolali to krásné, netrpěli odloučením... běží mi hlavou jak je to hezké, za ta léta se nestalo, že by děti vstaly, přišly, nějak do těch rituálů vstoupily - s výjimkou občasného nočního pláče - kolik párů říká - bojíme se, že nám do toho děti vlezou, že přijdou... my se asi taky trošku bojíme, ale nebojíme se zas tolik, abychom se vzdávali vzájemného potěšení z kontaktu. Jsem rád, že jsi taková, děkuji ti za to. Vím, že na to také myslíš, a občas jsi opravdu nespoutaná, nešeptáš jen tak do ouška, ale i tak necháme proběhnout co nás rozžhaví, abychom měli šanci vychladnout.

Nikdo z nás nedostane všechno, to je nesplnitelné. A vlastně i nepřirozené. Kdo dostane všechno, nic už nechce, po ničem netouží. A já chci toužit. I ty chceš toužit. Po něčem třeba momentálně nedosažitelném, ale teoreticky možném. Nelžeme si, neslibujeme hlouposti, snažíme se plnit co jsme řekli a i když spolu nevstáváme a neusínáme každý den, můžeš opatrovat "zmenšeninu" jak jsme si zvykli říkat - když s tebou nejsem a ta ti připomene, že pobíhám někde nedaleko, vedle, v jiné ulici, jiném domě, ale jsem tady a když najdeš trošku času a síly přitulit se, budu tě zase líbat a mazlit dokud na sebe neskočíme.

Díky za to všechno, je to opravdu velmi, velmi pěkné, krásný čas, s tebou, se zmenšeninou, s vámi všemi. Hezkou dovolenou, užijte si ji a až se vrátíte, potkáme se v našem matrixu.