Asociální exkrement

Je načase, abych si přiznal, že jsem tu i jinde jen takový malý bezvýznamný prd. Tichý, nenápadný. Všichni takové znáte a troufnu si říct, že mnozí jste za ně rádi, ale to nechci zdůrazňovat. Někdy se trochu ozvu. Jen tak zlehýnka. Ač to není úmyslné, může to někoho ztrapnit. Pardon, stane se. Doporučuju to nekomentovat, často se to přehlédne.

Pak je tu také někdo nepřehlédnutelný. Prej mnohem významnější a slavnější. Když se objeví všichni o něm vědí. Já se jen hřeju v jeho záři. On už je vidět, on už je cítit, on už je znát. On má sílu a moc měnit zaběhlé pořádky. Alespoň si to o sobě myslí. Nebudu pochybovat o jeho důležitosti, ale všechno s ním spojené, je výhradně o něm. Vím, že se týká nás všech, ale připadá mi zbytečné se s ním zabývat víc, než je třeba. Prostě patří k životu. Někdy jednou, někdy dvakrát, někdy dokonce třikrát denně. Občas den dva vynechá. Když přijde, těžko se ignoruje, ale je potřeba se s ním nějak hlouběji zabývat? Někdy to pálí, někdy to tlačí, někdy je to sračka, ale čím víc ho rozmazáváte, tím víc smrdí... Tak na to myslete, až zas přijde ranní sraní.

Tenhle blog už tady byl, v reakci na jiný blog a komentáře pod ním. Neměl nikoho urazit, jen někomu napovědět. I tak ho potrefený husák nechal odstranit, protože co není vidět, to se nestalo. Já si pamatuju dost, stejně tu chci své texty mít. Děkuji za pochopení.