Pomoc

Večer jsem přišla z práce dosti unavená. Napouštím si vanu, když vtom světlo zhasne. Najdu velkou svíčku, kterou zapálím a naložím se do vany se skleničkou vína. Ležím v teplé vodě a nechávám své unavené tělo zregenerovat se a usrkávám vínko. Sakra to je romantika říkám si. Postupem času připouštím další horkou vodu a ponořím své tělo zpět, voda mě objímá a já se nořím do světa myšlenek. Po nějaké chvíli, kdy voda, je již chladná lezu ven. Osuším se, obléknu svůj domácí oděv, vezmu baterku a jdu na chodbu zkontrolovat jističe. Na chodbě rozsvítím a otevřu onu skříň, díky které máme světlo. Šikovný to vynález…. Nahnu se nad jističe a koukám dovnitř, když vtom se za mnou ozve, nepotřebujete pomoc? Otáčím se, se slovy, že mi doma nejde elektrika. Ale když se otočím slova mi uvíznou v krku, koukám do těch nejmodřejších očí jako samotné moře......
Jeho vypracované tělo, jenž je samí sval.....
Cítím, jak mám ve svém klíně potopu.....
Polije mě horko, mozek se mi vypařil…..
Koukám na něj, nejsem schopna jakéhokoliv slova, v ústech mám Saharu… Poodstoupím, aby se mohl sám podívat, cvakne jistič a prohlásí hotovo. Rychle poděkuji a zmizím za dveřmi, rychle je zavírám a opírám se o ně. V hlavě se my honí myšlenky, okřiknu se a poroučím si. Dýchej! Hlavně dý-chejj!!!! Nádech, výdech říkám si a pomalu se uklidňuji. Nalévám si sklenku vína a na ex ji kopu do sebe. Snažím se z hlavy vyhnat ty modré, mrdatelné kukadla. ,,Achhh Bo-že“… Co mi to děláš, ptám se sama sebe. Kopnu do sebe další skleničku vína a jdu spát, abych ho vyhnala z hlavy. Moc dobře jsem nespala, ráno mě budí budík. Oblékám se a beru, sebou nachystanou tašku do posilovny, před prací se zastavuji na benzince pro své latté, které mě vždy nakopne. Vstoupím dovnitř a už mě vítá Irča… Ahoj jeden života budič? Ptá se mě, ano prosím. Přikyvuji na souhlas a zívám. Irča se směje, copak bezesná noc ptá se mě. Bohužel přitakám, vezmu své latté, ze kterého se dlouze napiji a odcházím. Ještě mávnu na pozdrav. V práci vcelku honička, ani nestíhám oběd. Odbíjí čtvrtá hodina odpolední, mám padla. Balím své věci a jdu zhuntovat své tělo do posilovny. Převléknu se a jdu cvičit. Napřed nohy, po třech kolech přecházím na ruce. Kouknu na čas mám ještě 20 minut čas, tak jdu ještě jezdit. Sednu na kolo a náhle ucítím něčí pohled….. Otočím se a slintám, za mnou stojí ON! Mám opět odvařený mozek, tělo mě přestává poslouchat a mokro v kalhotkách… Hledí do mích očí, utápím se v nich, pa-ne bože!! Má hlava začne plodit hříšné myšlenky…. ,,Přestaň myslet okřiknu se.“ Ne-mys-li! Napomínám se. V rychlosti seberu své věci a mizím, vběhnu do šatny seberu své věci a utíkám!!

Ano utíkám před ním… Utíkám před svým chtíčem…..