Hurá, jsem v repre!

13 de abr. de 2022 · 7.322 visualização ilkren

"Mami, tady!", snažila jsem se nasměrovat matčinu pozornost na seznam jmen na obrazovce svého notebooku a bojovala s vlastní netrpělivostí, než jí to konečně docvaklo a rozzářila se. "Jé, Heli, fakt tam jsi. Táta bude mít radost!" Pak odcupitala, patrně zavolat tetě, a nechala mě úvahám o tom, jak to dřív asi bylo jiné, možná i takové opravdovější, když ještě nominace na repre srazy chodily klasicky poštou. Chvíli jsem si představovala samu sebe, jak přebírám od naší pošťačky Maruny telegram a schválně nahlas slabikuju "Dostavte se na sraz ceskoslovenske reprezentace - STOP - nastup v utery - STOP - v Liptovskem Mikulasi - STOP", aby ta kozatá nána čučela (to, že mi před pár měsíci přebrala Jirku, byla stále živá křivda). Jako z filmu... No ale hlavní bylo, že ta pozvánka vůbec přišla. Sice šlo jen o předsezónní tréninkový kemp, ale stejně. Svou poslední juniorskou sezónu jsem neměla kvůli zranění úplně oslnivou a první rok mezi ženami se taky pořád ještě rozkoukávám. Juniorské repre srazy mě dřív někdy neminuly, jindy minuly, ale to bylo něco jiného, tam se bohužel víc než často bralo podle úplně jiných kritérií. Majda s Týnou od nás z oddílu by mohly vyprávět... Obě děsné talentky, obě okatě tlačené, pak přes agenta rychle prodané do Německa. Týna byla do roka zase zpátky, aniž by si pořádně zahrála, Majda dnes mydlí někde v Sasku regionální ligu a je ráda, že ji vzali do firmy sponzora jako sekretářku. Kdepak, tudy cesta za profi angažmá ve Francii a vdavky za nehorázně urostlého francouzského reprezentanta, co propadne mému slovanskému šarmu, určitě nevede. Přes repre dospělaček by ale mohla, takže hurá. A vlastně dvakrát hurá, protože Ljubica byla v tom seznamu, co na něj mamka tak brejlila, napsaná hned pode mnou. Jak se jí dneska šikne, že díky mámě má české občanství, i když vyrostla na Slovensku a až do loňska hrála za Šalu. Tam si moc nezahrála, tak šla k nám, kde si zahraje o dost víc, ke značné nelibosti starších holek, co zároveň nebyly ani moje velké fanynky, a tak nás role mladých vyvrhelek se "Slovendou", jak Ljubici říkají, rychle sblížila. Ach, kouzlo ženských sportovních kolektivů... Seběhla jsem z našeho správcovského bytu do haly, kde táta trénoval žáky, abych se mu pochlubila. Na mém otci je ovšem dost těžké poznat, jestli má z něčeho radost, když se prakticky nesměje. Z jeho zavrčení "No hezký. A ze Slavie už volali?" jsem usoudila, že radost (asi) má. Není nad to, když vás rodina podporuje... A s tou Slavií by taky mohl dát pokoj; to, že tam před lety dělal krátce asistenta trenéra, zatímco máma tady zůstala na mě a bráchu sama, nepatří zrovna do zlatého fondu rodinných příběhů, obzvlášť když to angažmá doprovází drby o jeho vztahu s tehdejší levou spojkou sešívek, nějakou paní Lídou. Když k nám nedávno přijela s mladšími dorostenkami na turnaj, máma, která se jinak do ničeho moc neplete, si otce přišla na večerní pozápasový program do klubovny osobně vyzvednout. Zaplašila jsem myšlenky na rodinné hříchy a šla zavolat Ljubici.

"Tak konečně se lvíčkem na prsou. Páni... Stará mama sa zjančí.", usmála se o týden později, když jsme na začátku soustředění fasovaly reprezentační oblečení, a pohladila spokojeně výšivku českého národního znaku. "Brzdi, krasavice. Na hrudi možná, ale na prsou?", popíchla jsem ji, protože jestli Ljubica kluky něčím omračuje, tak horní objem to rozhodně není - na své ploché jedničky skoro nepotřebuje podprsenku. Tím vtípkem jsem výborně zapadla do celkové atmosféry, ve které o podobně laděné štulce nebyla nouze. "Sakra, zase došly balóny? Téro, vyndej ty svoje!", zahalekala hned na prvním tréninku pivotka Míša na Terezu, která disponovala asi nejvýraznějšími ženskými tvary a během tréninku jí pod dresem nadskakovaly nepřehlédnutelně. Soudě podle toho, jak týmová prsatice jen obrátila oči v sloup, šlo zřejmě o častou narážku. Kromě občas až chlapského vtipkování ale vládla pohoda; šlo první repre sraz, který ještě neřešil žádné nominační rébusy, a zkušené hráčky na nás novicky nevytahovaly už proto, že nás nevnímaly jako akutní konkurenci. Holky, co hrají venku, nás vesměs ani neznaly jako soupeřky z ligy - další velký rozdíl oproti juniorským srazům, kde naopak všechny ambice a z ligy nedořešené spory rychle vybublaly, takže převážně panovala nevraživá rivalita. Taky jsem ocenila, že trenérský štáb tu neměl zapotřebí lézt nám zbytečně do šatny, což byl oproti kouči juniorského výběru, který si pokaždé svůj nástup pečlivě načasoval do okamžiku, kdy budeme polonahé, příjemný bonus. Pravda, coby novicky jsme se s Ljubicou nevyhnuly přijímacímu rituálu kabiny. ""Tak princezny, a do odpoledne každá frndu dohola!", zazubila se po prvním tréninku kapitánka a teatrálně nám podala holítka. "Taková je tradice na prvním srazu repre." "Ví o tom trenér?", zmohla jsem se na snad nejdebilnější možnou reakci, takže šatna vybuchla smíchem a spoluhráčky mi jedna přes druhou jízlivě radily, ať mu ji jdu před odpolední fází určitě ukázat. "A co Slovenda? Na, ber, až se vrátíš dom, tvůj šohaj bude mít radost." popoháněla kapitánka Ljubicu, která se na holítko zrovna nesápala. "Mňa si šohaj holí sám, když má chuť.", odsekla kamarádka, čímž vyvolala další salvy smíchu a poznámky, že šohaj asi moc často chuť nemá, když má dole takový drn. Ach, kouzlo ženských sportovních kolektivů...

"Krávy jedny, já nesnáším, jako to pak kouše, když to dorůstá. A Igorovi se líbí, že ji mám chlupatou.", vztekala se ještě na pokoji, než se smířeně vydala do koupelny. Zatímco se ve sprše zbavovala své bujné houštinky, natáhla jsem se na postel a v duchu zalitovala, že můj návrat z repre srazu "dole bez" žádný šohaj neocení. Kráva Maruna, čert vem ty její kozy jak vozy, čert vem Jirku! Když jsem ty dva před pár měsíci nachytala, jak si to rozdávají v Jirkově pokoji, chvíli jsem se nedokázala na milující se dvojici nedívat. Jak jí rukama křečovitě svírá velké dudy, jak jí buší do prciny, až to mlaská, jak tlumeně sténá, zatímco ta ceckatá nanynka řve, jako by rodila... Tak dobrý zase Jirka nebyl, aspoň se mnou ne. Snaživý, to jo. Pipinu mi dokázal lízat dlouhé minuty, cumlat poštěváček, vjíždět jazykem do štěrbiny, prstit mi ji... a stejně jsem se skoro vždycky udělala až po tom, co jsem si pahorek stiskla prsty a několikrát jimi prudce zakmitala. Někdy jsem mu pak pusou to jeho laskání oplácela tak zaujatě, že jsem nevychytala jeho nástup a najednou mi ji začal s chroptěním plnit výstřiky, aniž by do mě stihl zasunout. No jo, zbrklost náctiletých milenců. Byla jsem si jistá, že než najdu svého vysněného francouzského házenkáře, budu postelová bohyně, co ho kromě bujných vnad poblázní i dokonalostí milostných dovedností, ale postmaturitní vztah s Jirkou se zdál být k tomu jen prvním krůčkem, a to jsem se na mou duši snažila být otevřená a neupejpat se. A on mi pak dá košem kvůli holce, co byla na základce suverénně největší blbka ročníku... Pravda, i nejkozatější, Maruně rostla prsa už někdy v desíti a v době, kdy my si kupovaly první podprdy, měla dudy větší než většina učitelek. A stejně mi ten trouba chybí... Zaposlouchala jsem se do zvuku sprchy z koupelny a natažená na posteli jen v tílku a kalhotkách jsem si začala nenápadně hladit dokola bradavky na vrcholcích prsou. Nijak intenzivně, jen tak zlehka, ale o to příjemnější to bylo. Mám je hodně vzrušivé, dvorce navíc docela výrazně vystouplé, takže mi vzápětí napučely jako poupata a začaly látku tílka příjemně narůstajícím tlakem šponovat. Když jsem si pak sem tak naběhlý hrot jemně stiskla prsty, cítila jsem sladké šípy vystřelovat z prsou až dolů, do podbřišku. Začala jsem si o trčící dudlíky rytmicky brnkat hřbetem ruky, střídavě na jednom a druhém prsu, až se mi pod tílkem hezky vlnila. Přece jen mám objem hrudníku výrazněji ženský než má česko-slovenská kamarádka, která se patrně vedle právě zbavuje svojí bujné čupřiny. Nakonec, neuškodí jí to, fakt ji má zarostlou jak divoženka... A já to pár dní "na holčičku" dole taky přežiju, aspoň mé tajné dotyky budou ještě příjemnější, vyholená mušlička je taková hezky citlivá... Aniž bych si to pořádně uvědomila, sjela jsem si jednou rukou dolů, několikrát se pohladila přes kalhotky a pak vklouzla za gumu v pase. Nahmatat vzrušením nabíhající klitoris nebylo nic těžkého, díky postupujícímu vzrušení jsem si ani prsty nemusela naslinit. Laskáním stále vydrážděnější mušlička se mi hezky rozevírala, když jsem zepředu zatlačila palcem na dírku, i přes kalhotky mi zmizel uvnitř skoro celý. Začala jsem jím pohybovat, co mi zvlhlá látka kalhotek dovolila, a tisknout ho na horní stěnu pochvy, kde jsem tak citlivá. Celým podbřiškem se mi rozlévalo příjemné teplo...

"Tak prosím, sprcha je volná. A já ji mám jak žákyňka, ach jo.", vyrušila mě Ljubica, která vyšla z koupelny nahá a dole skutečně dohladka oholená. Snad díky vzteku, který ji stále nepřešel, si ani nevšimla, že ležím na posteli zaskočena ve chvilce těsně před slastným okamžikem. Plácla jsem nějakou blbino na téma "žákyňka a její jeskyňka" a rychle jsem zmizela v koupelně, servala ze sebe tílko i mokré kalhotky a ve sprcháči si namířila masážní hlavici nekompromisně mezi stehna, kde proud dopadající vody a má kmitající ruka rychle dokončily, k čemu jsem prve na posteli směřovala. Zakousnutá do mycí houby, odsténala jsem do ní svůj oddalovaný orgasmus, načež jsem si uvědomila, že jsem nechala na nočním stolku své holítko. Když jsem pro změnu já nahá a mokrá vešla do pokoje, všimla jsem si, že Ljubica se pořád ještě neoblékla a na posteli rychle od sebe zahodila mobil. Z prudkosti, s jakou si stiskla stehna k sobě a nevinně na mě zamrkala, jsem si dokázala domyslet leccos. "No jo, tak jsem si ji fotila. Pro Igora, jestli se mu to bude líbit.", pokrčila rameny, přestože jsem nic neřekla, jen jsem se významně usmívala. Fakt, že si předtím mé masturbace nevšimla, ale já ji teď naopak přistihla, mi dodal kuráž. "Tak ukaž, jak sis pro Igorka vyfotila pipinku." dobírala jsem si kamarádku a začala se s ní prát o její mobil. Mrskla sebou jako kočka, vyškubla mi ho a namířila ho vítězoslavně proti mně. "Tady ji někdo má pořád chlupatou... a to se kapitánce líbit nebude...!", škádlila mě a zároveň fotila. Nevěděla jsem, jestli si dřív rukama zakrývat prsa, klín, nebo se jí snažit telefon vyškubnout, takže než jsem si to ujasnila, povedlo se jí vyfotit mě nahou hned několikrát. "Neboj, Heli, u mě jsou tvoje nahotinky v bezpečí." konejšila mě, když jsem rezignovala a šla si z nočního stolku vzít to zapomenuté holítko. "A až se nás budou novináři ptát, co nám dal první reprezentační sraz, máme i obrazovou dokumentaci.", řičela rozjíveně. "Igorovi je ale neposílej, kdyby viděl, že holka našeho věku může mít i prsa, pustí tě k vodě a bude píchat jen mě.", odsekla jsem nakvašeně a bouchla dveřmi koupelny. Nána jedna blbá, slovenská, plochá! Ach, kouzlo ženských sportovních kolektivů...

Následující dny, vyplněné ostrými, ale pestrými tréninky, bazény a hodinami u videa, nám s Ljubicou šla hlava kolem. Dobrá zpráva byla, že jsme obě stíhaly, takže baby nás vzaly celkem přirozeně mezi sebe, i když jsme pochopitelně byly pořád dvě vyjukaná kuřata, co sedí v koutě a poslouchají velké holky. Na sraze byly legionářky, co hrají v Německu, Francii nebo Norsku, takže poslouchat bylo co. A samozřejmě kromě detailů ze zákulisí klubů v cizině došlo vždycky i na nějaké ty drby. "Co ty, Markét? Není ti tam na severu samotný zima?", dobíraly si spoluhráčky Markétu, která nastupuje právě v norské lize. "Tak Jindra sem tam přiletí, ale moc často to nestíhá, znáte to, práce. Zkoušel mě ukecat na nějakej ten romantickej večer přes Zoom, ale já na frndění se na webkameru moc nejsem... No a tak mě občas zahřeje náš kondičák, Nor jak strom, díky němu vlastně nejsem vůbec osamělá.", pokrčila usměvavá blondýna rameny, jako by nám právě řekla, na kolik v Norsku hustí míče. "Má pravdu, Markéta! V cizině je tohle vyloženě trend, kondiční trenéři jsou tu pro vás, dámy!", zahalekal odkudsi se vynořivší reprezentační kondičák Pavel, aby se vzápětí dal na spěšný ústup pod přívalem takových urážek a narážek, jaké by naivnější člověk od výkvětu české ženské házené nečekal. "Na Páju bacha, ten se vám bude chtít dostat do kalhotek.", naklonila se k nám dvěma novickám Téra a já měla už po několikáté pocit, že se nám snaží přátelsky poradit. Až na to, že právě podle které mě všechny holky shovívavě oslovovaly "Heli", takže jsem si připadala ještě mladší, mi byla hrozně sympatická. Ljubica se ani tady nezbavila nálepky "Slovenda", takže v tomhle směru zlatá Heli. "Hele Heli, nečum a padej!" "Jo, padej. Nebo mi namydli záda a pak padej!" Takhle vlídně se mnou například pohovořily Petra a Kamila, dvě veteránky, na které jsem narazila ve sprchách po večerním tréninku. Ten byl dobrovolný, část výběru si místo něj dala bazén, část odpočinek. Jelikož Ljubica lajdačila na pokoji, jako jediná elévka jsem po skupině v hale uklízela míče a do sprch se dostala jako poslední. Teď jsem vytřeštěně zírala na to, jak statná brankářka mydlí své spoluhráčce nejen záda, ale především její kulaté dudy, zatímco ona jí dlaní kmitá mezi stehny. Neměly o mém příchodu tušení, takže jsem je mohla sledovat dost dlouho na to, abych si byla jistá, že se nemýlím v tom, co si myslím, že právě vidím. Když se na mě Petra otočila, bradavky na jejích plochých prsou proti mně bojovně trčely a baculatou prcinu měla od hlazení Kamily viditelně rozevřenou. Kupodivu, ani přes jednoznačnost situace se obě ženy nesnažily nic moc skrývat, spíš se na mě šklebily z části výsměšně a z případě Petry i vyzývavě. Radši jsem plaše zamumlala omluvu a cupitala se osprchovat na pokoj.

Cestou jsem měla plnou hlavu toho, co jsem viděla. I když v každém holčičím oddíle se najde nějaká, co nosí ofinu a ve sprše po vás kouká tak nějak jinak, minimálně na Kamilu mi tahle role neseděla. Máma dvou dětí, která se dokázala dvakrát úspěšně vrátit a dneska září v německé lize, navíc postavou vyloženě kus ženské. Po Téře asi nejprsatější tady, zrovna ráno jsem se převlékala vedle ní a všimla si, jak pracně si cpe své trojky do sportovní podprsenky. To až se doví Ljubica... Jenže "Slovenda" mi přichystala taky překvápko. Když jsem vpadla na pokoj, stačila mi pikovteřina, aby mi došlo, že jsem přišla nevhod. Telefon opřený o polštář, nastavený na hlasito, nohy do praku a ruku mezi nimi... Markéta možná není na frndění se na kameru, ale naše generace nemá s využíváním moderních komunikačních kanálů ani tímhle způsobem žádný problém. A tak měl miláček Igor zřejmě právě přímý přenos z Ljubicina čerstvě vyholeného klínu a já honem řadila zpátečku. Má udýchaná kamarádka si ani nevšimla, že jsem na pár vteřin byla u toho. Pro její počínání jsem měla jisté pochopení, sama jsem vloni, to jsme spolu chodili sotva pár týdnů, poslala Jirkovi ze soustředění nejednu nahatou fotku, i když dělat si to před ním na kameru jsem se neodhodlala. Možná jsem mohla, on je takový pozorovatelský typ... Vzpomněla jsem si na den, kdy jeho rodiče měli odpolední, takže jsme rychle zapluli do jejich vilky hned po o a Jirka mi už za brankou hmátl pod sukni tak chtivě, že mi zvlhla dřív, než jsem překročila práh domu. V náhlém popudu jsem ho předběhla a na jejich širokém schodišti mu předvedla parádní striptýz. Přesněji řečeno, jeho část, protože kalhotky mi už stahoval on a vzápětí mě začal zezadu píchat s takovou zbrklostí, že mi po pár přírazech s hlasitým sténáním stříkal na záda, takže mě následně musel dlouze dolízat. Klečet při tom na schodech je pozice krajně nepohodlná, navíc se mi při tom tanečním čísle povedlo zahodit svou podprsenku neznámo kam, takže jsem odcházela s kozím stádečkem svobodně se natřásajícím pod tričkem a Jirka ji našel až při víkendovém úklidu...

Ve své touze podělit se s někým o šokující odhalení Petry a Kamily jsem dole v lobby narazila na Terezu, která při pohledu na můj dychtivý výraz milostivě pokynula na křesílko vedle ní. Než jsem našla vhodný úvod ke sdělení, že dvě naše spoluhráčky si to navzájem dělaly ve sprše, což přece jen vyžaduje nějaký oslí můstek, zavedla řeč na mé další plány. "Když mi letos vyjde sezóna, chtěla bych někam výš. Táta pořád mluví o Slávce, kdysi tam chvilinku trénoval, to už je pravěk.", připustila jsem. "Ale jeho odkaz stále není zapomenut. Lída, co u nás šéfuje mládeži, mi vlastně říkala, ať vyřídím pozdravy. Fešná baba, tahle Lída.", opsala Tereza oběma rukama oblouky před svým hrudníkem, ostatně taky pořádně vyklenutým. "Ale nechci vám kazit doma pohodu, tak ten pozdrav vyřizovat nemusíš. A Slávka není nereálná. Na tvé pozici jsou dvě holky, jedna si příští rok půjde trochu vydělat někam do nižší německý, druhou bys přehrála už teď. Vlastně mi v klubu malinko uložili se na tebe kouknout. Tak se snaž!" "Dík, Téro." "Není zač, Heli." Sebrala jsem odvahu a ohradila se proti tomu dětskému oslovení. "Jé, tak to sorry, ale když jsem hrála v Německu, měli jsme v béčku jednu holčinu z Estonska. Na áčko to nebylo, ale teď jsem koukala, že hraje v jejich repre. Jmenovala se Heli a ty jsi jí hrozně podobná. Mimochodem, já z tý Téry taky do stropu neskáču. Začali mi tak říkat v dorostu. První sezónu jsem neměla nic moc, po jednom zápase trenér povídá: 'Ta naše Téra tam dneska hořela jako térovej papír.'" "Co je to térovej papír?" "Nemám tušení, ale asi dobře hoří. Hajzl jeden, já do něj byla zabouchlá, on ojel půlku holek v týmu, mně nechal jen tuhle přezdívku.", zamračila se. "Když už jsme u toho ojíždění...", chytila jsem se drápkem a konečně ze sebe vysypala, co jsem prve viděla. Téra se kupodivu nezdála být překvapená, natož šokovaná. "Nic novýho, holky se k sobě takhle mají na každým srazu. Je to mezi nima už od dřív. Petra i v Německu žije s nějakou babou." "Ale Kamča má přece děti, manžela...?" "No vidíš, třeba si od něj s Petrunou tady ráda odpočine. Navíc, všimla sis, že jsme tu v hlubokých lesích, daleko od lidí? To je důsledek toho, že sem jezdí i mužská repre. Ti dobytci by v civilizaci srovnali už druhý den se zemí nejbližší diskotéku, zprznili poštačku, zdravotní sestřičky na středisku...no apokalypsa. Takhle vedení svazu bere těch pár pokojských, co si dají říct, jako nutný ztráty, a je klid. Jenže my díky tomu jsme tady jako jeptišky. Zbývá Anča dlanča, chápavá spoluhráčka nebo extra masáž.", pokrčila rameny." Jak ty to máš Téro vlastně s chlapama?", dodala jsem si odvahy. "Normálka, na pohodu. Žádnej stálej, ale když si se mnou nějakej fešák chce hrát na doktora, nedělám drahoty. Pokud se to jednou zvrtne a naprcá mě, budeme si pro změnu hrát na maminku a na tatínka. Až budeš velká holka, pochopíš to. A kdyby tě tam u vás nějakej lákal, abys mu ji ukázala, tak taky nedělej drahoty, určitě ti na oplátku taky něco ukáže." "Mluvíš se mnou jako s tříletou." "Však ti taky ještě teče mlíko po bradě." "To není mlíko, před chvílí jsem klečela před kondičákem Pavlem." Ten sprostý vtip Terezu tak rozesmál, až se zakuckala, mně ale uvízl v hlavě výraz "extra masáž". Poslední dny jsem ho letmo zaslechla už několikrát, většinou s potutelným smíchem a spikleneckým mrkáním. Nastal čas mu přijít na kloub a Téra mě ani v tomhle směru nezklamala. "A věř mi, stojí to za to. On nikdy nezklame. Má to geneticky.", dokončila po chvíli zasvěcující promluvu starší kamarádky k mladé nanynce. "Počkej, tys taky ...?" "Jasně, včera. Perfektně jsem se uvolnila, vidělas, jak mi to dneska šlo? Jasně, doma to po návratu troubit nebudu, ale ... ber to jako součást kondiční přípravy. Nesmíš být ze všeho tak vyjukaná, Heli!", usmála se. A tak jsem se rozhodla nebýt vyjukaná Heli, rovnou jsem vyšla do prvního patra a zaklepala na masérnu.

Od začátku soustředění jsem byla na masáži dvakrát, ale vždycky u Venduly. Korpulentní blondýna pracovala na mých unavených svalech s profesionální zručností, aniž by prsty kdykoliv vybočila směrem, kde by její dotyky vyvolaly něco navíc k příjemnému uvolnění. Teď jsem hlasem, který se mi chvěl snad jen malinko, prosila o půlhodinku maséra Ivana. Urostlý chlap těžko odhadnutelného věku, ale bezpečně po čtyřicítce, nemluvný, většinou trochu zamračený. I teď jen utrousil stručné "Jo." a kývl směrem k paravánu. "Normálka?", zahučel, zatímco jsem se za ním svlékala. Dodala jsem si odvahy, vykoukla a zavrtěla hlavou: "Extra masáž, prosím." Navzdory snaze o ležérnost jsem to skoro zašeptala, Ivan ale jen zvedl obočí a přikývl. S bušícím srdcem jsem si svlékla i kalhotky, které si jinak při masáži nechávám, a bez ručníku odvážně přešla nahá místnost, než jsem se položila na masérské lehátko. Ani se nenamáhal zakrývat, že si mě přitom prohlíží, a já se snažila nemrsknout sebou moc rychle, přestože jsem jeho pohled na nahé pipině doslova cítila. Pak mi rozlil po zádech masážní emulzi a chvíli kroužil na trapézových svalech stejně nevinně, jako obvykle Vendula, než kluzkýma rukama sjel po stranách na má prsa, vleže smáčknutá a se schovanými vrcholky. Zvedla jsem se na loktech výš, takže mu vzápětí vjely do dlaní, kde je soustředěně prohnětl a prsty jemně, ale důrazně promnul bradavky, které se mi ve vteřině postavily a ztuhly. Když je přitiskl palci k lehátku, sama jsem si chvilku prsa dráždila tím, že jsem je oddalováním hrudníku propínala. Když je pustil a nalil mi horkou emulzi mezi půlky zadečku, nedokázala jsem nezasténat. Jak teplý pramínek stékal nejdřív na zadní rozetku a pak do rýhy mezi oholenými pysky, musela jsem skousnout ručník, který jsem měla pod hlavou. Nalil mi emulze ještě jednu dávku na zadek a začal jeho půlkami rytmicky kroužit, přičemž každým pohybem se dostával blíž mému klínu. Když mi palci přejel poprvé přes baculku, znovu mi ze rtů uklouzl vzdech. Pak už prsty rozevřel nahé závojíčky a začal zpracovávat mou čárku. Dole se mi pral požár s potopou, a nebylo to jen tou horkou emulzí. Instinktivně jsem dala stehna dál od sebe a zvedla pánev, takže dosáhl spodem na celý můj pahorek, který hnětl a tlačil na něj přesně tam, kde to potřebuju. Když mi prsty vláčně zajel do štěrbiny a našel i v ní to správné místo, opřela jsem se čelem o lehátko a začala sténat do ručníku souvisle, jak mě rukou vedl k orgasmu. Ani po jeho dosažení mi ale pičku dráždit nepřestal a já házela boky proti jeho ruce, abych si ji o nastavené prsty šukala a prodlužovala svou slast. Ivan mi najednou palcem druhé ruky zatlačil na zadní dírku a mnou projel blesk - tohle byla pro mě zcela neznámá krajina. Můj zadeček se jeho jemnému tlaku podvolil a on vnikl palcem dovnitř. Nic úžasnějšího než tenhle dvojitý průnik jsem nikdy nezažila. Kousala jsem ručník, abych rozkoší nekřičela, a vlnila boky proti jeho rukám, dokud jsem se neudělala podruhé. Pak jsem přes růžovou mlhu dalšího orgasmu vnímala jakoby z dálky, že nechal lehátko sjet níž a rozkročil se nade mnou. Zvuk rozbalování a navlékání kondomu jsem rozeznala i tak. Když mi oběma rukama pevně stiskl a roztáhl půlky, vysadila jsem zadek a ucítila mezi nohama jeho tvrdost. Vnikl do mě jediným přírazem. Péro měl úžasně tvrdé a pořádně velké. Přitahoval si mě na něj za můj zadek, až se mi visící prsa houpala a pleskala o sebe, já držela a snažila se nevzdychat moc hlasitě, když mě tak fantasticky ojížděl. Pak mi znovu zajel palcem do zadečku, a mě popadla na vteřinu panika, že mě chce tím parádním klackem opíchat i do něj, to ale neudělal. Jen mi neskutečně dlouho a tvrdě mrdal pipinu a já cítila, že se udělám do třetice, než konečně i on dal několika tlumenými vzdechy najevo, že se blíží do finále, a po chvíli začal hluboko ve mně plnit kondom prudkými výstřiky. Rychle jsem si vmáčkla dlaň pod břicho a dodělala se jí, až se mi frnda stáhla sladkou křečí třetího orgasmu. "Sprchu?", zachraptěl, když ho ze mně konečně vytáhl a já nejistě vstala. Bylo zvláštní, že jsem se už před ním nahá vůbec nestyděla. Stáhla jsem mu z klacku plný kondom a ještě mu ho jemně rukou pohonila. "Dík. Ráda." Přikývl, na vteřinu se usmál a já úplně roztála.

"Tak co, zrelaxovaná?", mrkla na mě u večeře Téra. Jen jsem se blaženě usmála. "A to si představ, že Vendula je ještě lepší." "Jak by Vendy mohla...?" "Normálně, připínákem. Některý holky to mají od ní radši. Ty už jsi Heli zase celá vyjukaná.", rozesmála se a já netušila, jestli si jen dělá legraci, nebo to myslí vážně.