Disponentka

Máme zde jaro, začíná být krásně a ja začínám mít chuť se seznámit s fajn ženou. Chybí mi těšit se nějakou fajn, příjemnou ženu. Ale kde ji vzít?? Tady? Vždyť zde se seznámit s někým reálným je více než nereálné. Ale tak co, za zkoušku nic. Projizdim online profily v mém kraji. Že by šestý smysl?? Kratkovlaska. Jeji nick me zajímá, bude mít opravdu krátké vlasy?! Kolik jí asi je? Jak vypadá?? V hlavě se mi honí spousta otázek a myšlenek. Když si prohlížím tento neznámý profil, zjišťuji, že už sem jí psal a neodpověděla. Achjooo, je to marný.... No nic, jdu si prohlednout nejakou galerku, přečíst povídku. Ale proč v koutku mysli něco říká napiš, napiš jí!!! Za zkoušku nic!! Ale neee, nebudu přeci trapasit. Neodpověděla jednou, neodpoví znovu. Ale sakra proč stále neco říká zkus to!!! Tak jo, ale jen kratkou strohou zprávu. Odpoví??

Ták pozdrav odeslán a budeme čekat, ale velkou šanci si nedávám. Která by zde odpověděla jen na pozdrav že?? Nějakou chvíli to trvá a můj pozdrav je opětován. Ze začátku mezi námi probíhá výměna krátkých zpráv. Takové to oťukávání. Je cítit že si velmi dobře chrání své soukromí, avšak prozradí své jméno a pár údajů o sobě. Dlouhou dobu se oťukáváme, poznáváme, stále ve vší počestnosti mimo pár dvousmyslných narážek. Mimo jiné vyměníme civilní fotky a musím říct že sem mile překvapen. Začíná se mi doplňovat můj pomyslný rebus jaká asi je, jak se chová, co má ráda... Z fotky co poslala nemůžu odtrhnout oči. Má úžasnou jiskru v oku, sympatický upřímný úsměv. Zkrátka přirozená žena s přirozenou krásou na nic se nehrající. A proč by ze sebe taky měla dělat neco více, když je přirozeně dokonalá!!!

Po pár měsících společné komunikace domlouváme společné setkání. Těším se až ji poprvé uvidím. Přijde den s velkým D, kdy se máme setkat. Jaké to asi bude?? Nezruší to jako minule?? Celý den se mi honí v hlavě různé otazky a myšlenky. Čím jí udělat radost?? Čím zapůsobit?? Nemůžu přeci přijít jen tak, to se nedělá a je potřeba ukázat že trocha zdvořilosti a úcty se v dnešním světě ještě nevytratila!!! Tak jo, vyrážím směr dohodnuté místo s mírným předstihem. Musím stihnout květinářství a vybrat nejakou kytku. Ne bez té to vážně nejde!! Přijíždím na Benzinku kde se máme setkat a nevím ani proč, ale uz od odbočení sem v koutku mysli věděl které je její auto, aniž bych to dopředu věděl. Bílá barva je moje oblíbená a značka taky. Opět získává mé sympatie. Parkuji vedle, zvu Kratkovlasku černovlásku na kávu. Když vystoupí pusu na seznámení si nesmím odpustit. Úsměv a vystupování mě mile prekvapuje. Tahle žena si zaslouží spousty pozornosti!!! Dostává mě její úsměv, krásné vlásky, které podtrhují černé šaty s bundou jako na první fotce co mě kdy poslala. Má krásnou postavu. Je až škoda že ji tak schovává!!! Koupíme kávu a jdem si sednout do auta. Mám docela trému, aby ze mě nevypadl nějaký blábol a něco nepokazil. A myšlenky?? Mám ji obejmout?? Nebo nee?? Najednou to jde vše samo. Ani nevím jak a líbáme se. Krásně voní, její rty mě přitahují a o jazýčku radši nemluvit. Je úžasná!! Už dlouho sem se takhle vášnivě nelibal. Nemůžu se odtrhnout u toho ji hladim ve vlaskach, na krku, za ouškem. Její polibky jsou neskutečně vášnivé a vzrušující. Snad to není naše poslední setkání. Rád bych ji masíroval ztuhlé bedra, krk a u toho ji zlobil. Snad někdy příště...