Život začíná ve čtyřiceti

„Jak to myslíš že nepřijedeš? Jsem na chatě, víno se chladí, vířivka víří a teď mi řekneš že nedorazíš?! Kdybys sehnala náhradní hlídání tak přijeď aspoň zítra.“ Otvírám víno sama a musím se už jen smát protože za tenhle podělanej týden mi vesmír musí seslat takovou kompenzaci, ze které mi bude blahem přecházet zrak. To aby se energie vyrovnaly. Tak mi to aspoň říká Eva, když mi něco nevychází, jak si přeji. A teď mě tu nechala a na poslední chvíli odřekla víkend. Těšila jsem se. Babský víkend je přesně to, co teď potřebuji. Chlapi v práci jsou otravní jak svítiplyn, honí si svá ega a poměřují pindíky. Na mne leze asi krize středního věku a už mě nebaví neustále v mužském kolektivu dokazovat, že i bez koulí dávam tuhle práci líp než oni. Včera 40 narozeniny. Není co slavit. Mám pocit, že mi pro všechny aktivity vlastně ujel vlak.
Naštvání na celý svět rozpouštím v lahvi vína naložená ve vířivce. Moje tělo si žádá uvolnění a na to nejlíp funguje orgasmus. Čas ubíhá a zjišťuji, že se vlastně docela dobře bavím. Sahám po malém růžovém příteli. Přesně jak to mám ráda, hladím si prsa, klín a nořím pomocníka do kundičky, dráždím klitoris a už brzy příjde moje chvíle… Bouchání na dveře ji však nemilosrdně odpálkuje. Záchvěv naštvání vystřídá moment naděje. Eva přijela? „Pojď dál je otevřeno, začala jsem bez tebe“. Místo toho další klepání. Snad jsem nezamkla? Neochotně opouštím vířivku a jak mne pán Bůh stvořil běžím ke dveřím. Zavadím o kliku a hned se vracím, aniž bych se přesvědčila, kdo je za dveřmi. „Dobrý den“ málem mne šlehne.😨 Mužský hlas. Uprostřed místnosti se s rozpaky otáčím a stojím nahá, mokrá, ovíněná před cizím chlapem. Zjevně unavený, ale stejně pobavený z celé té situace. „Můžu dál? Začíná pršet a já se už za světla nestihnu vrátit do údolí. Kdybys me odvezla autem dolů, byl bych vděčný.“ Drze mi tyká, zas jeden z těch namachrovaných, co nevědí, jak se mají chovat. Sebejistě se vztyčnou hlavou se balím do ručníku. „Nehodím mladý muži, popíjela jsem. A taxi vám nezavolám, signál široko daleko žádný. Vítejte v divočině“ Ale co s ním, do 30 minut bude úplná tma a začíná se blýskat. Nechat si tu cizího chlapa? Lano smotané přes rameno, takže lezec. Mezi nimi znám jen samé slušné lidi. Po rychlé, ne příliš zralé úvaze ze mne vypadne. „Můžete přespat na gauči kolego a ráno zmizíte“ Poděkuje a rozhlédne se po pokoji. Mohu se tu umýt? Pak hned padnu, mám za sebou náročný den. Můžete, pokud vám to nevadí…. A ukážu na prosklený sprchový kout za velkou postelí. Mám tu vše po ruce. Malý ale luxusní prostor pro víkendové radovánky. „Nevadí“ Odloží lano a svléká se, ani nečeká než se otočím. Jdu spěšně k lednici mrknout co bych mu dala k jídlu. Za chvíli přijde, ručník kolem beder. Uznávám, vypadá víc než dobře. Přisouvám k němu na barovém pultíku obložený talíř „co dům dal“ „Díky“ usměje se a dodává jako by nic: „Takhle se má starat žena o svého pána“ Nevím co tím myslel, ale neptám se. „Dáte si víno?“ „Sklenku rád.“ Když mu ji podávám dotkne se mé ruky zjevně schválně, ne moc dlouho, ale dost na to abych zavnímala nepochopitelné vzrušení. Ucukla jsem. Ženská co blbneš, probleskne mi hlavou. Ale uklidním se, že to dělá jen moje nadrženost z nedokončeného ranade s mým růžovým mazlíkem. Ježiš mazlík! Otáčím hlavu k ružovému dildu, které se stále tyčí na kraji vířivky. Krve by se ve mne nedořezal. Kráčím pro něj a on se směje. „Nemusíš ho schovávat. Měla si v plánu hezký večer a já ti to překazil. Pokud chceš mohu Ti s tím pomoci“ přichází ke mne do těsné blízkosti, dívá se mi do očí a sebestředně dodá „pokud poprosíš.“ „Prosím? “ téměř vykřiknu nevěřícně. „Zkus to ještě jednou a jiným tónem“ zašeptá mi do ucha. Co si o sobě vůbec ten člověk myslí? Jenže moje tělo s hlavou nechce souhlasit. On má takové charisma! Vypracované tělo, strniště na tváři, modré oči, vrásky smíchu kolem očí. A tělo si žádá své. Proč na tu hru nepřistoupit? Kdyby Tě chtěl zabít už tě tím lanem uškrtil. Kolikrát si snila o nevázaném sexu na jednu noc? A teď tu s šibalskými blesky v očích stojí sám Thór. Nad čím tu přemýšlíš, dala jsem si pomyslně facku na probrání. „Leda byste mne donutil“ povýšeně zvedám obočí. Rychlým pohybem mi znehybnil ruce za mými zády. Přitom uvolnil ručník a já tu zas nahá a bezmocná k tomu. Adrenalin stoupal. „To bych mohl. Ale proč bych to dělal. Ty to chceš.“ Opatrně ale jistě mi sáhnul mezi nohy a já byla fakt mokrá. Do háje proč mi tohle moje tělo dělá? Zas mne pustil. Sáhnul po mazlíkovi, díval se mi do očí a já tu bitvu prohrála, sklopila jsem oči jako první. „Hodná“ zašeptal. Pohladil mne po hlavě, prsu, boku a zadku. Mazlíkem mi přejel rty a já ho instinktivně obkroužila jazykem. „Ukaž, jak bys mne chtěla kouřit“ a už jsem měla mazlíka v puse. Ruka v mém klíně a dva prsty ve vlhké dírce. Spokojeně se usměje. „Nadržena a připravená…. „ Pro tento večer jsem ztracená. Jenže on přestal. Sebral mi doteky i mazlíka. Tázavě a zničeně jsem na něj pohlédla a on potichu ale přísně zopakoval. „Popros!“ Z jeho blízkosti se mi ježili bradavky. Hlava metala myšlenky, až se jedna zhmotnila nahlas v opatrné „ Prosím.“ Nehnul ani brvou, byl si tak jistý sám sebou, z mého prosím nebyl vůbec překvapený! „Lehni si a dělej si to“ poručil. Lehám na kožešinu u krbu, dráždím si klitoris, jak to mám ráda. Obkročmo na mne kleká a jednou rukou zvedá ty mé nad mojí hlavu a pevně přirazí k zemi. „Uděláme to po mém. Vím, že se ti to bude líbit. Přesto….kdyby cokoli..., řekneš DOST, hra končí“ Iracionálně mu věřím a tiše pokývám hlavou. Jednou rukou mne štípne do bradavky. Jen v úleku zaúpím bolestí. „Pro příště řekneš Rozumím, můj Pane. Abych Tě nemusel potrestat.“ Záchvěv vzdoru, kdy se mé tělo vzepnulo do protestu lehce přemohl a mě slovní protesty umlčel polibkem. Líbal vášnivě a krásně a můj vzor byl v mžiku v nedohlednu. Zas mě jen drží a hledí mi do očí. Ještě jednou se ujistí, že chápu co dělat, kdyby se mi cokoli nelíbilo a já ho poslušně ujistím že rozumím. Kam se poděla moje obvyklá houževnatá bojovnost? Odevzdaně se nechávám svázat lanem do klubíčka. Plná vzrušení, očekávání a strachu si užívám každý dotek jeho pevné ruky, každé nečekané plácnutí. Mazlíka mi zasouvá hluboko do kundičky a přikáže ať si ho přidržím na místě patami. Uvnitř se mi stahuje každý sval, zrychleně dýchám a uvědomuji si, jak moc chci rozvázat a tohoto hřebce si osedlat. Pevně mě chytí za vlasy a přitáhne zatímco prsty druhé ruky zkoumají, zda bych byla svolná ke hraní s análkem. Jenže já ještě nikdy…. No zkrátka vykřikla jsem rychlé NE, za které jsem si vysloužila štiplavé plácnutí přes zadek. Vyděsil mě fakt, že se mi to líbí. Líbí tak moc, že chci ještě! Chci aby mne plácnul zas. „Ještě prosíííííím“ Dostalo se mi ale strohé odpovědi „O tom ale ty nerozhoduješ moje malá nadržená couro.“ Převzal kontrolu nad mým růžovým mazlíkem, který už dočista čvachtal v mých šťávách. Celou dobu mne udržoval v nádherném napětí. Musel poznat, že se blížím do cíle. Do mých hlasitých vzdechů pronesl „Nesmíš se udělat. Nemáš Pánovo svolení“ . Jenže moje tělo se v tu chvíli s hlasitým výkřikem sevřelo do neskutečně nádherného, intenzivního orgasmu. Aaaaach. Každý sval se na pár vteřin zaťal, lano se zařízlo hloupěji do těla a já cítila, jak se do této slastné bolesti celé tělo roztřáslo. Srdce bušilo, jak o závod a já vnímala už jen uvolněné lano, jak mě ten Muž bere do náruče, objímá a pevně drží než se mi tep vrátí do normálu a já zase začínám vnímat svět. Najednou se stydím. Připadám si hloupě a krásně zároveň. Chytí mne za ramena a podívá se na mne: „Teď mi smíš poděkovat.“ Kleká si přede mne a opatrně moji hlavu směřuje ke svému postavenému mužství. A ha, tak takhle se děkuje Pánovi, probleskne mi hlavou. S potutelným úsměvem si ho beru do úst. Krásně voněl a ještě líp chutnal. Pevně si mne chytil za vlasy a já se nechala vést, abych zjistila, jak to má rád. Divoch po všech stránkách. Když jsem ho malinko kousla, bylo vidět, že i to se líbí nicméně odezva přišla rychle. Narazil si mne až na mandle a prohlásil něco o zlobivé couře. Tak tak jsem zahnala dávivý reflex jen pár slz se vykutálelo a pomalu stékalo po mé tváři, zatímco jsem statečně kouřila dál. Za pár vteřin se mi vystríkal do pusy a nepovolil dokud jsem vše nepolkla. Bylo to nádherný, usnula jsem ani nevím jak. A ráno? Ráno jsem se vzbudila do prosluněného dne vedle mne snídaně a lístek „Někdy zase přijdu….“ Otočím lístek „….když poprosíš😉“