Deset ran pro kurvičku

„Hele, přijď hned do sklepa, mám tady jeden úlovek“ volám Jardovi. Jarda bydlí ve stejném vchodě jako já. Potkali jsme se kdysi v hospodě a docela jsme si sedli. Když se tu prodával byt, dal jsem mu echo. Koupě se povedla a už pár let tu se ženou bydlí. Občas spolu vyhoníme ptáky, a když má chuť, tak vošukáme jeho paní. Oni jsou vlastně oba docela zvláštní. Být to moje žena, asi by mi vadilo, kdyby se mnou kamarád píchal mojí holku, ale jemu to očividně vyhovuje. Ona trojku občas požaduje a mně to pochopitelně nevadí. Tenkrát jsme se i bavili, jaké by to bylo zamrdat si spolu jen my dva, ale nakonec jsme se shodli na tom, že naše anály zůstanou nedotčené. Ale to nám nebrání si ve volné chvilce pustit ve sklepě péčko a vyhonit si ptáky.

O hodinu dříve…

Spravuju ve sklepě kolo a slyším nějaký divný rámus. Asi zase někdo špatně zavřel dveře, tak se tam jdu radši podívat. Koneckonců v poslední době je tu spousta divných existencí a už nám tu několikrát vykradli sklepy. „No ale to se podívejme,“ říkám si. Soused z vedlejšího vchodu. S žádnou holkou jsem ho ještě neviděl, jen s jedním kámošem. Nedávno se mi jeho máma chlubila, že se dostal na vysokou. No chlubila, vlastně si spíše stěžovala. Bylo to asi na třetí pokus. Nemám jí moc rád, protože v baráku dělá jen dusno. Tak jsem jí uklidnil se slovy, že ho stejně do roka vylejou. Chtěl jsem přidat ještě další uklidňovací frázi, ale očividně pochopila a šla pryč.

„Co tady sakra děláš?“ houknul jsem na něho. Z toho jak se lekl, bylo jasné, že moc dobře ví, že tam nemá co dělat. „Neval na mě voči a mluv,“ povídám. „Co je ti do toho,“ odvětil. Rychle se chlapec votrkal. „Co mě je do toho?“ houknul jsem. „Je mi do toho to, že jsi z vedlejšího vchodu a tady nemáš co dělat.“ „A taky mi vadí to, že máš blbý kecy a mě tykat nebudeš chlapečku,“ dodal jsem. „Nahlásím tě na družstvu, oni si to s tvojí mámou už vyřeší,“ povídám.

„Né to ne“ vyjekne. „Co blbne“ říkám si. Za prvé si dělám srandu a za druhé i kdyby, tak to skončí maximálně u jednoho dopisu, který skončí v koši. „Máma se to nesmí dozvědět“ dodává.
Teď se mi rozsvítilo. Jarda povídal, že mu máma dává docela čouda. „Proč?“ ptám se. „Mám doma podmínku, ještě jedna blbost a máma mě vyhodí z bytu“, dodává. Koukám na něj tvrdě a přemýšlím. Uplně se sype před očima. „Dobře“ zklidním ho. „Nepovím to, ale trest být musí, souhlasíš?“
„A.. ano“ zakoktal. Vypadalo to, že se mu fakt ulevilo. No ale tak jednoduché to mít nebude. „Deset ran“ povídám. „Jak deset ran?“ ptá se. „Takže za prvé pár pravidel.“

„Dostaneš deset ran na holou.“
„Poprosíš si o ně.“
„Za každou poděkuješ slovy děkuji pane.“
„Každou jinou větu se mnou zakončíš slovem pane.“
„A dostaneš je hned teď.“
„Otázky?“ ptám se.

Ticho. Asi přemýšlí. A nebo je tu ta druhá varianta. Je vidět, že tato věta ho probrala. „Prosím o deset ran na holou pane,“ zažádá. „Ke mně do sklepa a svléknout,“ velím.
Vlezl dovnitř a zvědavě se rozhlíží. „Nezdržuj a dělej,“ povídám. Věděl jsem, co ho zaujalo. Mám tam podlouhlou koženou stoličku a u ní pouta. Párkrát jsem jí použil s jednou kámoškou, co má ráda svazování a výprasky. „Nečum a dělej,“ opakuji. „Nemám na tebe celý den.“

Konečně si sundal oblečení a kouká co teď. „Lehni si sem na břicho,“ ukazuji. Zatímco si lehá, udělám pár kroků ke druhé stěně sklepa. Dávám nahlas rádio a beru do ruky rákosku. No, ona to není uplně rákoska, je to klepadlo na koberce. Bude tam mít pěkný vzor, usměju se. Zamykám preventivně i dveře a při pohledu zpět mě chlapec překvapí. On si to normálně užívá, zadek vystrčený a pták už mu napůl stojí. „Tak to ne chlapče, ty jsi tu za trest ne za odměnu,“ říkám si pro sebe. Plácnu ho rozverně po zadku, přišlo mi, že ho ještě víc vystrčil.

Obešel jsem ho a bleskově jsem mu zacvaknul ruce do pout. Než mu došlo, co se stalo, udělal jsem na druhé straně to stejné. Začal se vzpouzet a něco zamumlal. „Mlč“ okřikl jsem ho.

Konečně jsem měl čas si ho prohlédnout. Mlaďoučké tělíčko komplet bez chlupů. Hubený, malinká prdelka krásně do hladka oholené kuličky a pták. I dírku měl do hladka vyholenou. Nemyslel jsem si, že jsem na kluky, ale tuhnoucí pták v kalhotách dával najevo, že na tom asi něco bude. Roztáhnul jsem mu půlky a koukám na tu hezkou dírku a vidím, že i jemu se pták pěkně staví do pozoru. Chytnul jsem ho za kuličky, trochu je přimáčknul a párkrát je proplesknul. „Jemu se to fakt líbí,“ koukám. Ale kvůli tomu jsme tu nebyli.

Zvednul jsem ze země rákosku, postavil jsem se trochu z boku a fouknul mu tam jednu ránu. Asi jsem to trochu přehnal, protože docela zařval. Dal jsem mu druhou o něco menší. Stejně kňoural. A třetí. Začalo mě to bavit, protože to vypadalo na dlouhý večer. Krásně mu tam rákoska malovala červené vzory. U šesté mu opadla erekce. Vysázel jsem mu rychle další čtyři, obešel jsem ho a ptám se.

„Tak co, můžeme konečně začít?“
„Ja ja jak jako začít?“, ptá se uslzeně. „Nepamatuješ si pravidla?“
„Za každou ránu jsi měl poděkovat a to se nestalo“, takže jsi vlastně ještě žádnou nedostal. Uplně v šoku povídá, „takže ještě deset ran?“
„Ale vůbec ne, dostaneš jich dvanáct,“ reaguji. „Jak dvanáct?“ nechápe. „Teď už třináct“, říkám a čekám, kdy mu to dojde. Je z toho tak v šoku, že to vypadá na čtrnáct.
Trochu se mi ho zželelo a vysvětluji. „V pravidlech bylo, že každá další otázka bude zakončena slovem pane.“

„Otázky byly tři,“ povídám mu. „Takže to máme deset původních nepočítaných plus tři rány za otázky,“ dodávám. „Chceš se ještě na něco zeptat?“ ptám se. „Ne pane,“ rezignoval.
„Tak jdeme na to,“ zcela zbytečně dodávám. Poslal jsem mu tam tři docela velké rány. Očividně to pochopil a za každou děkuje. U té třetí vypadá, že už toho má docela dost. „Dáme si pauzu,“ skoukneme stav. Zadek má krásně červený, ale nikde zatím žádné velké jelito. Očividně výprask často nedostává a mimo té první rány jsem to zvládl dobře. „Chceš napít“ ptám se ho. „Ano pane, prosím pane“ odpovídá. Vypadá to, že už se chytnul.

Odepnul jsem mu obě ruce a pomohl mu se postavit. Podal jsem mu petku s vodou a šel najít zrcátko, co tam zůstalo ještě po předchozím majiteli.
„Podívej“ povídám mu se zrcátkem namířením na jeho zadek. Kouknul se, chvíli nechápal a pak vykulil oči. „Myslel jsem, že bude celý od krve“, špitne. Zamračil jsem se.
„Takže to máme ještě jedenáct.“

Uplně se rozklepal a povídá „prosím už ne, to nevydržím, pane.“ Bylo vidět, že toho má fakt dost. „Tvůj trest ještě neskončil, domluvili jsme se“ oponuji.
„Prosím, pane už ne“ znova zašeptá. „Já už to fakt nikdy neudělám.“
No, co s ním. Pokud mi tu takhle prosí, tak mě to ani nebaví a poctivejch deset už stejně dostal. „Dobře, trest ti nezruším, ale možná se domluvíme.“

„Už jsi měl někdy něco se ženskou,“ ptám se trochu nelogicky. „Neměl“ povídá. „A sex s klukem byl?“ vystřelil jsem další otázku. Zčervenal a mlčí. Takže byl, pomyslím si.
„Jak často?“ zpovídám ho dál. „Tak dvakrát třikrát do týdne,“ zazněla odpověď.
„A mrdáš ty jeho nebo on tebe?“ pálím otázky dál. „On mě, taky chce vždycky vykouřit,“ odvětí. Nenechám ho vydechnout a ptám se dál: „kdy to bylo naposled?“ „líbilo se ti to?“
Zamyslel se a vysvětluje: „už je to pár týdnů a bylo to super“. Má rozzářené oči, když to říká. Nohy má pořád připoutané a zajímalo by mě, jestli si uvědomuje, že mu stojí pták. Asi fakt dobré vzpomínky. Pak zase zesmutní. „Ale rozešli jsme se, musel se odstěhovat,“ dodává.

Nápad co jsem před chvíli dostal, se už pěkně rýsuje. „Takže to uděláme takto,“ říkám. „Dneska vykouříš mě a mého kámoše, vymrdáme ti prdelku a tím to bude smáznuté, prostě budeš dneska moje kurvička, souhlas?“
Vzhledem k tomu, že se mu postavil ještě víc jsem, dál nečekal. Vzal jsem si zpět vodu. „Lehni si jako předtím“ opět velím. Poslušně si lehá na břicho a já mu poutám ruce.

„Hele, přijď hned do sklepa, mám tady jeden úlovek“ volám Jardovi, „a nezapomeň na kondomy“, dodávám. Nejsem si jist, jestli ten dodatek slyšel, protože bouchly dveře a už ho slyším na chodbě. Odemknul jsem dveře a čekám. Otevřel dveře a v šoku povídá: „to teda koukám“.
„Mám tu jednu povolnou kurvičku na omrdání, tak jsem si říkal, jestli si nedáš taky říct. „Posledně jsme říkali, že naše anály zůstanou nedotčené, ale otestovat by to chtělo“ cituje Jarda doslova naší debatu z minula.
„Podívej na tu parádní prdelku“ ukazuju mu. „Normálně se mi z toho postavil“. „Jak jsi to dokázal“ ptá se Jarda a zírá. „Povím ti to jindy, teď je podstatné, že tady ta kurvička chce omrdat“ říkám Jardovi a jedním dechem dodávám: „je to tak kurvičko?“
„Ano pane, omrdejte mě prosím,“ zaznělo.

Vidím, že Jarda po této reakci zírá ještě víc, ale to mu nebránilo, aby se nezačal hrát s jeho dírkou a ptákem. Svléknul jsem se a postavil se před chlapečka. Povídám: „otevři pusu a snaž se.“
Jako, já nejsem žádnej drobek, 17 čísel mám, takže ani žádný obr. Ovšem bylo vidět, že to už někdy dělal, protože jsem tam na první zásun byl skoro celý. Chytnul jsem ho za hlavu a začal mu mrdat pusu. Koukám u toho na Jardu a nestíhám se divit. Už je nahý a vylizuje mojí kurvičce dírku a ještě mu u toho honí ptáka. To mě dostalo, takže jsem vytáhnul ptáka a šel se podívat pořádně. Jazyk kompletně v dírce a viditelně si to oba užívali.

Začalo se ozývat vzdychání, takže chlapci to dělalo fakt dobře. Dírka byla krásně volná. Jarda nasadil kondom, naslinil a začal to svoje hovado cpát dovnitř. Nemá takový průměr co já, ale na délku rozhodně vyhrává. Teď mi došlo, že jsem se vlastně nikdy neptal, kolik měří, ale odhadem tak 25 čísel. Vrátil jsem se z úvah do reality a vidím, že už je v polovině a protahuje ho, co mu dírka dovolí. Sténání se změnilo na hekání. Vrátil jsem se zpět k hlavě a hekání nekompromisně utnul zásunem až po kořen. A pak začal koncert. Mrdal jsem ho nadoraz, občas ho nechal nadechnout, ale ani slovo protestu. Vždycky jen nádech a otevřel pusu a předvedl luxusní vysavač. To jsem ještě neviděl. Z druhé strany do něj bušil Jarda. Držel ho za boky a rval mu tam ptáka, jako kdyby na tom závisel jeho život. Po chvíli ho vytáhnul ven, plivnul na dírku a pak udělal něco, co jsem nečekal. Sehnul se a povídá mi: „pojď se na něco podívat!“

Byl jsem rád za přerušení, protože ten vysavač už mě málem udělal a šel jsem. Koukám, kam Jarda ukazuje, a vidím, jak kurvičce normálně ukapává z ptáka. „Líbí se mu to a normálně u toho teče,“ suše konstatuji, ale i já jsem překvapený. „Změna“ zavelím. „Odpoutej ho, na záda s ním a střídáme se.“
Bleskově provedeno, tak jsem se přesunul na záď a byl jsem zvědav, jestli se i já vejdu. Nasadil jsem kondom, nohy na ramena a pomalý zásun. Špička bez problémů uvnitř, takže když prošel žalud, už půjde vše. Koukám u toho na Jardu, zajímalo mě, jak hluboko se dostane.
Nebyl tak ohleduplný jako já, ale byl tam nadoraz. Viděl jsem, jak se mu slastí přivírají oči. Začal přirážet. Mrknul na mě, ukázal palec nahoru a pustil se do toho.

To už jsem byl v polovině a začal jsem ho protahovat zezadu i já. Ještě jednou ven, plivnout dovnitř, nový zásun a už jsem nadoraz. Mrdáme ho, co to jde. Heká, že je to slyšet i přes rádio. Cítil jsem, že už to na mě jde, tak jsem ho chytnul za cintajícího ptáka a začal jsem mu ho dlouhými tahy honit.
„To byl fofr,“ zaznělo z druhé strany, „už jsem“. Nestihl to ani dopovědět. Ozvalo se přidušené zařvání a z honěného ptáka vyletěl stříkanec semene a pocintal Jardovo hrudník. Pak vyletěl druhý a měl stejnou trefu. Kurvička se rozklepala a vyletěly další stříkance, byť s menší razancí. Pustil jsem ptáka a nasadil rychlé mrdací tempo. Jarda se mezitím začal otírat a oblékat. Netrvalo to ani 30 vteřin a už to na mě šlo. Vytáhnul jsem ho a přešel na druhou stranu. Kondom dolu, pak pohybů rukou.

„Otevři pusu“ povídám. Zasunul jsem a stříkám. Taky jsem měl něco naskládáno, takže toho bylo docela dost. S ptákem kompletně v krku kurvičce nezbylo nic jiného než polykat. Stejně ale něco vyteklo ven. „Tak co, spokojen?“ ptám se Jardy. „Ty vole, to byl masakr, snad ještě lepší než trojka s mojí starou.“

„Musím běžet,“ loučí se. „Jo a Eva by to zase chtěla,“ houká ještě z chodby. „Ok, takže zase v sobotu?“ Ale zůstanu už bez odezvy, slyším jen, jak chvátá do schodů. Asi už neslyšel, ale to je jedno. Pozejtří se domluvíme na pivku.
Vytahuju konečně ptáka a povídám: „očisti mě a máme hotovo“. Ztěžka se zvedá, kleká si a pracuje jazykem na očistě.

Pokynem ruky ho zastavuji, ukazuji na jeho oblečení a na dveře. V tichosti se obléká a odchází. Ve dveřích se ještě otočí a povídá, „děkuji pane, mohl bych přijít i zítra?“