Prodloužený víkend - přípravy

12 de nov. de 2022 · 3.640 visualizações hasic69


Je pondělní ráno, otevírám oči a protahuji se. Jsem sama doma, manžel v práci a děti u tchýně. Kouknu oknem ven a jasná obloha slibuje krásný letní den. Ještě chvilku se povaluji nahá v posteli. V tu chvíli mě zaujme z venku neznámý hluk a cizí hlasy. Vyskočím z postele a jdu se podívat na balkon. Venku na silnici parta silničářů zřejmě čistí kanál. Chvilku je pozoruji, když si mě všimne první a hned na mě ukazuje a štouchá do ostatních. Mávají na mě, pokřikují, pohvizdují. Taky jim zamávám. Najednou se mi rozsvítí. Zacouvám dovnitř. Vždyť jsem nahá! Tak proto tolik zájmu. Beru noční košilku. A vracím se na balkon. Dělníci zahučí zklamáním. Opět jim zamávám, udělám pukrle a zmizím v domě. Kouknu na sebe do zrcadla a vidím jak mám rozpálené tváře a i jinde po těle se mi rozlévá živočišné teplo. Kouknu na hodiny, devět pryč, musím k vietnamci pro pečivo. Sundavám svojí Minie. Skočím do sprchy, rychle se opláchnu, utřu a hodím na sebe letní šaty na ramínka. Můj pohled utkví na šuplíku se spodním prádlem. Usměju se a v duchu mu říkám: Dneska ne, dneska mají všechny ty hadříky smůlu. Vezmu kabelku, telefon, seběhnu ze schodů, vklouznu do pantoflíčků a vyrážím. Projdu brankou, zamknu a vydávám se na cestu, po pár krocích se zastavím. Otočím se a jdu zpátky. Hlavou mi bleskne myšlenka, že když to vezmu druhou stranou, tak projdu kolem těch dělňasů. Minu roh a vidím je jak se sklání nad otevřeným kanálem. Jak se blížím, začíná mě polévat horko, jak v obličeji, tak v rozkroku. Přece jen jsou to úplně cizí chlapi, co mě viděli před deseti mimutami úplně nahou. Blížím se k nim. Hlasitě pozdravím: Dobrý den! Chvilku na mě nechápavě koukají. Pak se jen z nich podívá na mě, na náš barák, znovu na mě. Ukáže na náš balkon a povídá: Volove, to je vona. Už je míjím když sborově pozdraví: Dobrý den. Otočím hlavu, usměju se a pokračuji v cestě do obchodu. Nakoupím si k snídani a když už chci platit tak se zarazím, zamyslím a požádám vietnamce o kartón vychlazený Plzně. Cestou zpátky jdu opět kolem naší partičky. Už když přicházím tak se culím. Opět pozdravím: Dobrý den. Jednohlasně odpoví. Když umíte tak pěkně zdravit, tak jsem vám něco koupila a nejbližšímu podávám pivo. Krátce s nimi konvezuji, když mi přijde, že jeden chybí. Skloním hlavu a ano, jeden z nich je v kanále a upřeně mi kouká pod šaty. První myšleka je zakrýt se rukou, ale uprostřed pohybu mi v hlavě zaduní: Ne! Jen ať se podívá. Ještě chvilku s nimi postojím. Rozloučím se a odcházím. Na odchodu ještě zaslechnu jak borec z kanálu oznamuje: Vy volove vona je na vostro. Kecáš! Fakt volove, celou dobu ji vodsaď čumim na vyholenou kundu. Strhne se hlahol, otočím se předvedu jim zase pukrlátko, zamávám a mizím za rohem.
Po snídani se chystám na nákupy. Přece jedu na dovolenou, tak do toho musím trochu zainvestovat. Jak jsem se přesvědčila ráno, jeden kus oblečení stačí. Za skříně jsem vytáhla sukni se širokou gumou v pase. Chvilku ji prohlížím a pak si ji natáhnu na sebe, končí v půlce lítek. Bleskne mi hlavou nápad. Vytáhnu ji až na prsa a kde se vzaly tu se vzaly, jsou z ní letní šaty bez ramínek končící v půlce stehen. Prohlížím se v zrcadle a sama sebe chválím za dobrý nápad. Beru telefon, nadzvednu přední okraj šatů tak, aby bylo vidět, že jsem dole bez a udělám selfie. Obratem ho posílám manželovi s dovětkem jedu nakupovat. Během chvilky mi cinkne zpráva: Takhle? Ano, je teplo a jeden kus oblečení stačí. Nějaký problém? Ne, odpovídá. Jen bych u toho chtěl být taky. Smolík, píšu a přidávám smajlíka. Budu ti to večer vyprávět. Během chvilky sedám do auta a vyrážím za nákupy. Najedu na dálnici. V autě si dělám pohodlí. Sukni vyhrnu na maximum, až k rozkroku, vršek naopak stáhnu pod prsa. Ty zasáhne chladný vzduch z klimatizace, okamžitě mi tuhnou bradavky. Lehce je pohladím a užívám si svoji skoro nahotu. Ve zpětném zrcátku zahlédnu borce ve fábii, který se rozhodl, že všem ukáže, jaké má žihadlo. Řítí se levým pruhem rychlostí o kilometr vyšší než jedu já a pokouší se o předjetí. Během souběžné jízdy zahlédnu na místě spolujezdce puberťáka, který mi doslova s otevřenou pusou čumí na prsa. Zamávám na něj a trochu uberu, aby mě mohli konečně předjet. Tento letmý zážitek probudil k životu moje ženské partie a když jsem si vzpoměla na dělníky před barákem, moc jsem litovala, že tu není manžel. Začnu si hladit stehna a vždy se lehce dotknu svého pokladu. Ten se stále více hlásí o své práva a chce to moc. Udělala jsem chybu, že jsem si to neudělala po setkání s dělníky. Protože se nechci zabít, musím někde zastavit. Jediná možnost je benzínka. Srovnám si šaty, odbočím, projedu co nedál od stojanů a zaparkuji. Ruka míří do rozkroku a začínám intenzivně pracovat na svém uspokojení. Po očku sleduji procházející kamioňáky a moje vzrušení roste k vrcholu, přidám prsty druhé ruky a během chvilky mnou projede vlna slasti. Nechávám ten pocit doznít a pak vystoupím a zamířím do prodejny. Musím se trochu upravit a odskočit si. Hned jak vejdu, všímám si obsluhy. On a ona. Ona mě propaluje nenávistným pohledem, asi špatný den, on se naopak na mě culí jak jeliman. Zahnu na záchod. Odskočím si, opláchnu se a vyrazím si pro kávu. Chování prodavačky je až zarážející. Ona mě asi opravdu nenávidí. Proč, vždyť ji vůbec neznám. Zaplatím za kávu a odcházím. Cestou k autu si všimnu něčeho, co mi dočasně zastaví srdce. KAMERA! A míří kam? No samozřejmě na moje auto. Vlezu do auta a uvažuji co tak mohlo být vidět? Po očku sleduji kameru. No asi to měli jak v biáku. To by taky vysvětlovalo chování obsluhy. Zatímco mladá paní mi to zjevně záviděla, tak mladý pán si to jistě užil a možná to bude mít ještě dohru na záchodě. Ale co, tak se podívali. Tomu dělňasovi z kanálu jsem se taky pěkně vystavila. Začínám se usmívat. Čertík exhibicionista kde se vzal tu se vzal a povídá: vždyť kdybys nechtěla aby tě přitom někdo viděl, tak si jí nebudeš honit ńa parkovišti u benzíny. Pokývám hlavou a pro sebe si tak povzdechnu: asi jo, asi jsem to fakt chtěla. Odjíždím do města. V obchoďáku zamířím rovnou do obchodu s oblečením a zahajuji nákupy, v prvním kole vybírám troje šaty a ve svých spárech si je odnáším do kabinky. Stahuji svoje sukňošaty a protože jsem nechla spodní prádlo doma, tak jsem co? Úplně nahá. Chvilku se nakrucuji před zrcadlem, pak beru telefon udělám selfie a posílám ho manželovi. Kde jsi? Přijde otázka. V obchoďáku. Obratem přiletí palec nahoru. Zkouším si postupně šaty a v hlavě se mi rodí nápad. Trochu poodhrnu závěs u kabinky a v zrcadle pozoruji lidi co prochází kolem. Nikdo se nepodívá, nikdo nereaguje. Ještě trochu zvětším mezeru a během chvilky mám prvního pozorovatele. Postarší pán vlekoucí dvě velké tašky doslova zkameněl a upřeně zíral do kabinky. Byla jsem nahá, otočená k němu zády a pozorovala ho v zrcadle. Rychle jsem vzala telefon a udělala si selfie s pánem v zrcalde – manželovi jako důkaz. Při odkládání telefonu jsem se mírně rozkročila a předklonila, pán zřejmě ani nedýchal. Najednou se ozvalo hlasité Kam čumíš ty starej prasáku! Přivalil se panáček Michelin nacpaný do letních šatiček a pán inkasoval herdu do zad. Pak si všimla mě. Rázně vyrazila směrem ke kabince, trochu mi zatrnulo. Odhrnula závěs, sjela mě pohledem a zařvala: Co se tu vystavuješ ty děvko! A rázným trhnutím závěs zatáhla. Chvilku jsem byla konsternovaná, ale pak jsem se rozesmála na celé kolo. Poslala jsem fotku manželovi. Co tam vyvádíš? A rozesmátý smajlík. Odpovídám počkej až ti to budu vyprávět. Pak jsem se oblékla, jako slušná dáma nakoupila a odjela domů.
Hned po příjezdu domů jsem se převlékla do plavek, připravila si svůj oblíbený drink, sebrala z postele rozečtené 365 dní a vyrazila k bazénu. Uvelebila jsem se houpačce a začala si číst. Během chvilky jsem se dočetla k dost eroticky nabité části knihy a jedna ruka jakoby samovolně zamířila do rozkroku. Rozhlédla jsem se kolem. Tady to nejde, je sem vidět. Nápad! Když houpačku pootočím tak mě před pohledy z ulice zakryje vysoké opěradlo a můžu si tu dělat co chci. Po chvilce tahání, tlačení a nádávání byla houpačka tam kde jsme ji chtěla mít. Osvěžila jsem se v bazénu, usušila, shodila plavky a natáhla se na houpačku. Opět jsem se začetla do knížky a opět se ozvalo vzrušení z erotického obsahu knihy. Teď už mé touze nestály v cestě žádné překážky. Jednou rukou jsem držela knížku a druhou si hrála s mojí pipinkou. Jak se stupňovalo sexuální napětí v knize a zároveň přibývalo erotických detailů i já jsem zintenzivnila svoje mazlení a během pár vteřin jsme dosáhly orgasmu obě, já i hlavní hrdinka. Odložila jsem knížku, hodila přes sebe plážový šátek, zavřela oči a usnula spánkem spravedlivých. Ze spaní cítím jak mi z těla klouže šátek, kterým jsem se přikryla. Otevřu oči. Nade mnou stojí manžel a stahuje ze mě šátek. Protáhnu se a vystavím mu svoje nahé tělo. Ahoj, chceš něco k jídlu. Začne mě hladit a povídá: potom, nejdřív mi vyprávě cos přes den vyváděla. Dobře tak se posaď. Klekám si před něj a stahuji mu kraťasy. Ty jsi na ostro? Jasně, víš jaký byl hic? Roztahuji mu nohy, hladím ho po stehnech a začínám vyprávět. Jak jsem byla nahá na balkoně, jak jsem byla nakupovat, nezapoměla jsem na borce z kanálu, co mi koukal pod sukni. To už se mu začal stavět, ale stále jsem ho jen hladila po stehnech. Měl tendenci si ho začít honit. Nech ho bejt, mohl sis ho vyhonit v práci! Pokračuji ve vyprávění. Jak jsem jela skoro nahá po dálnici, jak mě točila kamera u benzínky když jsem si ji honila. To už mu stál jako kolík. Pokračovala jsme příhodou z obchoďáku. Začalo mu v něm cukat a kuličky poskakovali nahoru a dolů. A pak jsme si jí vyhonila tady na houpačce, zakončuji svoje vyprávění. Beru mu ho do ruky a začínám rychle honit. Během chvilky stříká, je toho jako nikdy předtím. Má bílé celé břicho. Nakloním se nad něj a začínám sperma olizovat. Vzdychá jak v posledním tažení. Pak si sedám vedle něj. Bere mě do náruče, dává mi pusu na krk a povídá miluju tě! Já tebe taky. Tulíme se k sobě a on povídá. Miláčku, věříš tomu, že si ještě pamatuji, když jsi byla slušná holka. Oba se začínáme smát.