Na rozloučenou

1 de jun. de 2023 · 2.008 visualização .Thor.

Štěrk pod podrážkami skřípe do ranního ticha horské cesty. Paprsky slunce prosvěcují mezi statnými kmeny stromů zdejšího lesa a já se zaposlouchávám do zvuků ptactva.

“Tohle mi chybělo” cítím, jak do těla se mi rozlívá klid a radost z neočekávaného.

Sahám do kapsy pro telefon a zapínám režim letadlo, už nechci být ničím a nikým rušen, teď to bude jen fotoaparát. Mapu nepotřebuji, vím, kde jsem a kam dojdu, nechám na osudu a vůli mých severských bohů.

Uhýbám z cesty a po vytvořených dřevěných schodech pomalu stoupám k prvnímu vrcholu na skále. Poslední metry využívám řetězů, zadělaných ve skále a jsem na vrcholku, z kterého se mi nabízí ten nejúžasnější výhled do kraje. Sedám si a pořizuji první snímky, mám neobyčejnou chuť se o tu krásu podělit, ale nikdo takový tu se mnou není a nebude. Tvrdě potlačím chmurnou myšlenku, na záda beru batoh, ještě naposledy nechávám zrak spočinout na kříž s prosbou a sestupuji dolů k cestě, po které se vydávám dál.

Míjím další skálu, kde do vrcholové knihy se zapisuji a dál pokračuji po zbitých dřevěných lávkách a kroky ukrajuji další a další kilometry....

Blíží se poledne a přicházím k malému horskému občerstvení, kde vidím první lidi, sedící po skupinkách. U okénka si objednám kávu a limonádu a sedám si bokem od všech. Hlad zaháním tuňákem v tortille, dopiju a pokračuji dál...

Procházím nejčastěji navštěvovanými turistickými místy a bez zastavení mizím z dohledu.

Obloha se zatáhla a výrazně se ochladilo, kolena mi dávají citelně znát svou bolest. Zatínám zuby a pokračuji dál.

Je na čase se pomalu rozhlížet po noclehu, za tři hodiny se bude šeřit. Vcházím do vesničky a pomalu stoupám do prudkého kopce. Libuji si nad stažením kolene, už to není tak silná bolest. Blížím se k první budově, na jejímž štítě má napsáno turistická ubytovna. Za porostem šeříku jsou slyšet hlasy rodinek a praskání dřeva v ohni. Míjím porost a vidím skupinku lidí u ohně v bujaré náladě opékající si špekáčky. U jednoho stolu bokem sedí mladá žena, upíjející sklenku vína a se zájmem pozoruje mou propocenou a mírně znavenou osobu.

Zamířím jejím směrem, její zelené oči mne okamžitě uhranuly, nejraději bych se v nich topil.

“Dobrý večer, nevíte, kde bych našel majitele?”

“Máte štěstí, to jsem já. Copak byste potřeboval?” odpoví a na tváři se jí rozlil úsměv, tak krásný, jaký jsem dlouho neviděl.

“Neměla byste nocleh pro jednoho zuboženého pocestného?” s malým vtipem se ptám.

“Bohužel, mám plno.”

“Tak to jo. To se nedá nic dělat.” Zklamaně sklopím oči.

“No nic, tak děkuji.” Otáčím se a odcházím.

“Počkejte!” Ozve se za mnou.

Otočím se jejím směrem, vstává od stolu a jde ke mně. Prohlížím si její postavu. Je vysoká, skoro jako já, velké poprsí, které v chladnoucím večeru výrazně ukazuje stojící bradavky přes oblečení, co je v těchto místech napnuté. Její legíny zvýrazňují dlouhé nohy.

“Ještě si tě tak prohlédnout zezadu.” Prolétne mi hlavou.

“ V podkroví mám malou místnost jako sklad s postelí, když vám to nebude vadit?”

“Vůbec ne, v tomto ohledu jsem skromný, a když vidím to počasí, raději bych spal někde pod střechou.” Odpovím nadšeně.

“Tak pojďte, ukážu vám to.”

Otočí se a můj zrak okamžitě míří na její pozadí v upnutých legínách. Je skvostný. Kráčí přede mnou do schodů a já se opíjím tou krásou ve výšce očí.

Zastaví se.

“Sprchy...” zarazí své povídání, když zjistí, kam hledím.

To mne probudí z mámení. Podívám se jí do očí.

“Promiňte.” s ruměncem ve tváři se omlouvám.

Laškovně se usměje.

“Sprchy vám potom ukážu, jsou společné. Osušku vám pak donesu.” povídá a vnímám tón jejího hlasu, je jiný.

“Tak prosím, je to skromná místnost.” odemkla a otevřela dveře.

Vstupuji za ní do chodbičky, kde se zastavuje a uhýbá, abych jí v těsném prostoru mohl obejít. Naše těla se silně o sebe otírají, její prsy se vtiskly do mé hrudi, až mi v rozkroku zacukalo.

“Jsem Eva.” nesměle prolomí ticho.

“Mmmm..Michal.” odpovím ještě nesměleji a zvedám ruku nad její hrudník k seznámení, když nešikovně hřbetem ruky zavadím o bradavku levého prsu. Lehce zalapala po dechu a její obličej se zalil červenou barvou a stiskla mi ruku.

Trapnou situaci přerušuji nabídkou seznamovacího polibku mírným přiblížení obličeje k jejímu. Naše rty spojujeme déle než přátelské políbení.

“Tady je klíč, ubytujte se, já počkám dole, abych vám ještě ukázala, kde jsou sprchy.“ Ucuknutím přerušuje spojení rtů a svou uhýbavou poznámkou a mizí hbitě ze dveří.

Musím se usmát nad jejím manévrem, kterým prozradila její rozporů hodné myšlenky. Otevírám batoh a postupně na postel vybaluji čisté oblečení a hygienické potřeby. Nazuji trepky na nohy a scházím po schodech do přízemí, kde Eva stojí opřená o zárubeň dveří a v náruči svírá osušku jako by se s ní mazlila.

„Prosím.“ Natahuje ruku s osuškou. Ve tváři jí čtu stydlivost a vzrušení.

S vděčným díky si jí beru a vcházím do sprch. Při zavírání se naše pohledy setkají, než je zastíní dveře…

Pod sprchou se dlaněmi opírám o stěnu, vlažná voda mi buší proudem do hlavy v ohlušujícím zvuku a jen přijímám blahodárné uvolnění zad masáží dopadajících kapek na ramena. Uvolňuji volný tok myšlenek a do podvědomí se mi vkrádá představa nešikovného doteku s Evinou bradavkou. Představu nechám dál plynout.

Zas stojíme v těsné chodbičce, více se tisknu na její tělo a spojujeme rty. Jazykem pronikám do jejích úst, dlaněmi přejíždím po vrcholcích velikých prsou. Silněji je mačkám a drtím. Dychtivě jazykem plením její ústa, více se tlačím na její tělo a posunutím jedné nohy proti ní tlačím stehno na její klín. Zalapá po dechu vzrušením, vášnivě vrací hbitostí jejího jazyka a klín více přitlačila na mé stehno, po které mírně tře svou rozvášněnou komůrku.

Pták mi nalitě stojí pod tou živou představou, až mne to nutí pomalu si ho honit…

Hbitě přetahuji triko přes její hlavu, kde její pozdvižené ruce přidržuji pravou dlaní, na okamžik pohlédnu do mezery mezi prsy a znovu se přisaji na její ústa. Její vzrušení prozrazuje zrychlený dech, který je čím dál více hlasitější.

Mou tvrdě stojící chloubu tlačím na její pahorek a ona s její hladovostí po plnosti své škebličky mírně stoupá na špičky, aby tlak byl vyvíjen na právě nastavený klitoris. Při prvním doteku jí projela vlna vzrušení, až se jí podlomily kolena.

Zrychluji tahy předkožky, svaly v nohou se mi napínají před přicházejícím vyvrcholením…

„Michale?“ ozve se.

„Ano?“ lehce zadýchaný odpovídám.

„Mohl byste prosím na chvilku?“

„Okamžik!“ a vysunuji ruku zpoza plenty pro osušku, kterou v rychlosti omotávám kolem pasu.

Rozhrnuji rychle závěs. V tom překvapení zapomínám, že předešlou práci jsem nestihl dodělat a pod osuškou se výrazně rýsuje ohromná boule.

„Já…….“ Rázem oněměla. Její oči přímo několik vteřin propalují froté, než jsem si uvědomil, co se stalo. Otočil jsem se k umyvadlům a utírám ze zrcadla opar, než se Eva vzpamatuje.

„Ehm, chci se jen …. zeptat…..jestli si dáte špekáček a něco k pití.“ Koktavě ze sebe souká.

„Ne děkuji, jste milá, dnes bylo toho na mne moc, tak se odeberu do postele.“ Odpovím neutrálně.

„Chci se vám omluvit za vzniklou trapnou situaci“ dodávám jako správný gentleman.

„Ne, to se omlouvám já, mohla jsem se zeptat, až vyjdete ven.“ Odpoví s ruměncem ve tváři.

„I když“ Prohodí a jako by, polkne další slova a odchází ze dveří.



Vzrušení opadlo a já jsem konečně ze sebe smyl špínu a pot.

Otřu zrcadlo a hledím na sebe.

„Jsi blbec, zas jsi si nechal utéct možnost.“ V tiché rozmluvě se kárám.

Tak zas ostrouhám, není to poprvé, ani naposled a štěstí jednou sedne na vola. Balím věci a v trepkách stoupám zpět do schodů. V pokoji vysypu obsah batohu a celý jako už by to byla vžitá rutina, celý zas zabalím. Na víko batohu položím čisté oblečení a jako obvykle po deku zalézám v Adamově rouše. Beru do ruky telefon, a popisuji dnešní den do elektronického deníku do chvíle, kdy se mi únavou zavřou oči, spím…..





Cítím zvláštní teplo a lehce procitám, ale vzbudit se nechci. Lehá si na mne, cítím příjemnou vůni parfému a teplý dech ve tváři. Vlhké rty se vášnivě přitisknou na má ústa, jazykem se prodírá mezi mé rty. Náhle přisune ústa k mému levému uchu.

„Poznala jsem tě a vím, kdo jsi.“ Zašeptá a jemně mne kousne do lalůčku.

Své rty přesouvá na můj krk, z kterého tvoří jazykem vlhkou stopu k levé a následně k pravé bradavce. Zasyčím bolestí, když ucítím stisk mezi jejími zuby.

Vstává a obkročmo si znovu sedá na mne. Posouvá svou kundičku po chlupaté hrudi až k mému obličeji. Nasávám její vlhkou vůní chtíče. Podsunu obě ruce pod jejími stehny a spojuji je nad jejím pasem. Přitahuji si ji ještě blíže.

Cítím, jak jedna ruka přetahuje předkožku a druhá si pohrává s varlaty. Horký dech na žaludu ve mně napíná každý nerv z očekávání prvního doteku.

Teď. Teď mnou prochází ta očekávaná vlna, až se mi roztřesou svaly v nohou, letmí dotyk jejich rtů spustil elektrický náboj, co mnou proběhl, až jsem hlasitě vydechl a nasál jsem stydké pysky mezi rty. Jemně je mezi rty mnu a vnímám pohyb jejího těla, jak svůj poklad více tlačí na můj obličej. Okamžitě jazykem prostoupím mezi pysky a ochutnávám její nektar vzrušení. Špičkou něžně laškuji s poštěváčkem.

Eva zavzdychá, když zrovna nepolyká celou délku ptáka, jinak vydává mručivý tón.

Přesunu ruce na její obě půlky, roztahuji je od sebe a jazyk projíždí puklinu kundičky, přes hráz k rozetce, kde zakroužím a vracím se zpět k poštěváčku k dalšímu hraní. Prsty se snažím roztírat její šťávy po okolí. Prostředníkem kroužím na análku a mírně vyvíjím tlak na jeho průnik.

„Joooo, strč mi ho tam.“ Povzbuzuje mou zvědavost, jestli mohu a honí mi čuráka. Zrychleně dýchá a prdelkou se tlačí na pomalu pronikající prst. Rovnám ukazovák a tím zajedu do kundičky a pozvolna pohybuji rukou.

Eva silně svírá v dlani můj nástroj, jemně jej honí a oddává se dvojímu šukání jejích pokladů. Vzdychá hlasitěji, její volná ruka opřená o mé stehno zatíná drápky do kůže.

„Už to nevydržím, chci tě cítit v sobě.“

Pozvolna prsty vytáhnu ven a už se po mém těle sune nad můj klín, kde si špičku stojící žerdi přesně nastavila proti svému vchodu a pomalu dosedá za táhlého vzdechnutí, až dosedne na doraz. Pomalu krouživým pohybem pánve se na mně vlní, lehce se nadzdvihuje. Užívá si toho pozvolného tance.

Natáhnu ruku k jejímu zadečku a opět prsty dorážím na rozetku. Nehýbá se dopředu, aby mi usnadnila přístup, a rukama se opírá o má kolena. Prsty pořádně nasliním a pozvolna prostředníkem a ukazovákem se nořím do prdelky.

„To je ono, tak to mám ráda.“ Zrychluje své dosedání a protipohybem jí prstím zadní dírku, přičemž si libuje svým vrněním.

Zrychluje své šukání, povzbuzuje mne v rychlosti prstění prdelky, ještě hlasitěji vzdychá, prsty své ruky kmitá na poštěváčku.

Mé vzrušení se dostává ke svému vrcholu „Za chvíli budu.“ Zašeptám.

„Prosím vystříkej mi prdelku.“ Šeptem pronese prosbu s hlavou natočenou ke mně.

Sesedne mi z ptáka, já vytáhnu prsty a už rozetku směřuje na žalud, který s lehkostí proniká do připravené prdelky, která postupně pohlcuje celou délku. Z lehka se chvíli na něm napichuje, zapřená rukama za sebou až přestane, zvedne se a pokleká na volný prostor postele. Vyšpulí prdelku a …..

„A teď mně pořádně vymrdej.“

Okamžitě vystřelím jak raketa a už klečím s ptákem v ruce.

Pomalu zaplním prdelku a začínám jí šukat. Slyším lehký čvachtaví zvuk, Eva prsty kmitá na klitorisu a přes stěnu cítím její prsty v kundičce. Ještě více hlasitěji vzdychá, a to burcuje mé vzrušení na maximum.

Třemi posledními ráznými přírazy za hlasitého vydechnutí stříkám semeno do jejích útrob. Eva se otřese v několika vlnách, hluboce prohne v zádech a naposledy vydá hlasitý sten. Její rozetka pulzně svírá ochabujícího ptáka, jako by z něj chtěla dostat poslední kapku...

Oba zadýchaní se vedle sebe svalíme na záda.

Nemohu se vzpamatovat z toho opojení, Eva se přetočí ke mně a zašeptá:

“Teď hezky spi vládče hromů, měl jsi náročný den.” naposledy mne políbí a zvedá se.

Pozoruji její siluetu ve světle chodby, než zavřela za sebou dveře.



Ráno s východem slunce scházím ve skvělé náladě po schodech do sprch. Cestou narazím na obálku s mým jménem připíchnutou na nástěnce.

Otevřu ji.

“ Mrzí mne, že než se vrátím, budeš už na své cestě, ráda bych tě poznala, ale děkuji za tu noc. Posílám políbení na rozloučenou. Eva. ” a otisk rtů.



Stojím znovu u nástěnky sbalený a připravený vyrazit. Připichuji obálku přeškrtnuté mé jméno a doplněno Pro Evu...