"Můj mozek se zabývá jinými věcmi, než vztahy!" Řekla mi suše Pavlína a bylo na ni vidět, jak se na ní Matfyz podepsal.
"No tak asi nic..." Řekl jsem si, ale hned poté, co jsme si docela parádně zašukali.
Přišel jsem domů a tam samozřejmě onanoval mladší Lukáš. Tentokrát trochu jinak. Kdybych to neviděl, tak tomu nevěřím. Vzal si sklenku a začal do ní chcát. Když ji naplnil, tak ji položil na stůl. Pak ji naráz vypil.
"Nevadí ti, že z těch skleniček pijeme všichni (ty hovado)?" Řekl jsem nevěřícně.
"Ne, proč by mi to mělo vadit?" Řekl drze Lukáš a začal si tankovat druhou.
"To je strašný úchyl." Pomyslel jsem si, kde že to vlastně bydlím. Ale to už byl na řadě další objev, který jsem potkal přes seznamku.
"Nejradši bych se odstěhoval na venkov, to město je moc zmatené." Přivítala mě poněkud zavalitá osoba, čerstvý čtyřicátník Petr. Ten mně upozornil, že je nebinární, proto o něm píšu, jako o osobě. A popravdě jsem byl zvědavý, co to něbinární vlastně znamená. Nevím jestli to bylo teplotou venku, ale Petr se potilo jako prase. No, zjistil jsem, že nebinarita je nic moc. Petr mi navrhlo, že se půjdeme projít do nedaleké ZOO. Tak jsem souhlasil. Nutno říct, že to byla docela nuda, až na opice, které po sobě házely, co vyprodukovaly. "Opice jsem adoptovalo!" Řekl mi. "Medvědy jsem adoptovalo!" Řekl, když jsme byli u medvědů. "Aru jsem adoptovalo!" Nepřestával, a tak by byl kratší seznam toho, co neadoptovalo. Musel jsem se zeptat, jak sakra může adoptovat každé téměř každé zvíře v ZOO. "Bitcoin!" Usmál se jenom. Jo, tak tím se ledasco vysvětlovalo.
Po návštěvě ZOO Petr navrhlo, že bych mohl jít k tomu domů. Šli jsme k polorozpadlému paneláku. Na chodbě to smrdělo děsně, ale když jsme vyšli z výtahu v jeho patře, smrad se zesiloval. Pak ale Petr otevřelo dveře svého bytu. To se vylinul takový smrad, že by jeden pad. Přišlo nás přivítat asi šest psů různých ras a velikostí. Drali se přes nějaké harampádí v předsíni. Ale to nic nebylo proti asi šestnácti kočkám (já si to číslo nevymýšlím, nešly ani spočítat) v prostoru kuchyně. V další místnosti obří klec, kde oinkalo spousta morčat v dolním a tichých křečků v horním patře. Jediné, co v tom bytě nesmrdělo, bylo akvárium a slepice na balkóně, který přirozeně větral. Jinak všechno bylo prolezlé starým harampádím a odpadky a rozsypaným psím žrádlem s pilinama a kočkolitem s Toxoplazmózou. Vlastně tam byl takový bordel, že tam všechny bakterie stejně pochcípaly, tak to mohlo být v cajku.
"Takže nic nebylo?" Ptal se mladší Lukáš.
"V 16:02 jsem do bytu vstoupil, v 16:05 už byl můj oběd venku na chodníku." Řekl jsem.
"Takže jsi mu utekl?" Usmál se.
"Jo!" Řekl jsem. Nebylo to poprvé.
"Od té doby mi poslal asi 340 různých SMS, ve kterých do neuvěřitelných detailu líčí, jak nám koupí dům na venkově!" Povzdechl jsem si.
"Ahahahaha!" Usmíval se Lukáš.
"To není vtipný!" Okřikl jsem ho.
"Je a děsně!" Řekl mi, aniž by přestával s onanií, zatímco si na perverzu četl inzeráty, které ho dost rozrajcovaly.
"Tak dáme ten melounový lubrikant?" Zeptal se mně. Na sex jsem sice neměl náladu, ale po důkladné sprše (opravdu důkladné) jsem mu vyhověl.
Pochválil mmně, že držím jako kurva a povzbudil mně v hledání dalších nápadníků a nápadnic.
