Dlouhá noc

27 de ago. de 2015 · 12.097 visualização Strikerer

Ten den se vážně nepovedl. Po hádce s Adamem, která byla opět
úplně o ničem, jsem se rozhodla, že víkend na chatě s ním už dál nevydržím. Sebrala jsem klíče, sednula do auta a vyrazila k domovu. Sice jsem věděla, že v nádrži mám benzínu tak na půl cesty, ale v tu chvíli mi to bylo vážně
jedno a snad po cestě někde v klidu dotankuju. Večerní
klidný provoz a příjemná hudba v rádiu mě sice dostala z nejhoršího, ale kontrolka stavu nádrže to kazila a příhodné místo k natankování nikde. Ani jsem vlastně nebyla příliš překvapená, když auto několikrát významně poskočilo a po pár metrech se zastavilo docela. Co teď ? Zavolám Janě, mojí
spolubydlící. Cestu k Adamovi zná a snad se na mě nevykašle.
Několik marných pokusů o dovolání Janě, která někde asi v pátek večer pařila mě donutilo prolistovat seznam kontaktů. Jenže komu asi tak můžu teď zavolat. Šéfovi, rodičům nebo snad Adamovi? Zatím co jsem řešila komu zavolám, začal pomalu padat déšť. No paráda, to jsem vážně potřebovala.
Sebrala jsem kabelku a v letních šatech a docela těsných lodičkách se vydala směrem k nejbližší obci. Já vím,
blbost. Ale něco jsem udělat musela. Navigace mi nekompromisně
sdělila, že k nejbližší civilizaci to mám tak šest kilometrů a v lodičkách si to vážně užiju. Kdyby tu alespoň projelo nějaké auto, který bych si stopla, ale v tuhle dobu a tady to bude asi zázrak. A opravdu zázrak se nestal. Do
Velic jsem dorazila asi za dvě hodiny a úplně promočená a utahaná. Zapadla jsem do autobusové zastávky. Ráda jsem si sedla a schovala se před deštěm a marně zkoumala jízdní řád, který
mi nekompromisně oznámil, že v tuhle dobu můžu na nějaký
spoj zapomenout. Zrovna, když už jsem se pomalu smiřovala s tím,
že tady strávím i zbytek noci, přijelo ze směru, odkud jsem došla, nějaké auto. Ani jsem nestačila zareagovat a zastavilo u mě. ,,Popřál bych Vám dobrý večer, ale asi nebyl co?‘‘
zeptal se chlápek, když stáhnul okno. ,,To je vaše auto, co stojí
po cestě? To jste se pěkně prošla?‘‘ nečekal na moji odpověď. Dalších pár minut mě zpovídal a já mu popsala jak jsem se dostala až sem a že v tuhle chvíli by se mi docela hodila nějaká pomoc. Sice jsem si uvědomovala, že sednout k někomu cizímu do auta a kývnout na nabídku azylu je dost nezodpovědné,
ale tak nějak jsem z něho měla dobrý pocit a po krátkém rozhovoru během cesty jsem ztratila i zbytek nedůvěry. Představil se mi jako Lukáš, že tady v okolí vykonává veterinární
praxi a že zrovna jede od případu. Hromada zdravotnického vybavení vzadu v autě to dokazovala a já neměla další
důvod pochybovat. Asi po dvaceti minutách příjemného rozhovoru jsme dojeli k dřevostavbě na okraji vesnice. Už z rozhovoru v autě jsem věděla, že to byl dům jeho dědy, kde trávil volný čas a nakonec se zde rozhodl usadit a také pracovat. Zavedl mě dovnitř a ukázal mi dispozici domu. Donesl mi osušku a pánskou košili s odůvodněním, že sprcha mi udělá dobře a nic dámského na sebe tu nemá. Mokré šaty ať nechám za dveřmi, že se postará o jejich usušení. Příjemná teplá sprcha mi udělala vážně dobře a všechny dosavadní starosti jsem rázem vytěsnila z hlavy. Když jsem se vrátila z koupelny a přitom si dávala pozor, aby nedlouhá košile neodhalila více než jsem chtěla, v krbu již hořel oheň a na stole stála láhev
Portského. ,,Říkal jsem si, že trocha alkoholu by mohla vylepšit náladu‘‘ podával mi s úsměvem sklenku. Ani jsem neprotestovala a sedla si do příjemného hlubokého křesla. Nevím jestli to bylo tím pitím nebo tím jak se semnou bavil, ale za chvíli jsem měla úsměv na tváři a taky jsem ho začala čím dál více zkoumat. Byl tak o deset let starší a vlastně docela pěknej chlap. Černý vlasy, opálená pleť a navíc asi s pěknou postavou, kterou jsem měla čím dál tím větší touhu vidět bez
šatů. Zprvu nezbednou košili jsem teď záměrně nechala poodhalit moji čerstvě vyholenou prcinu a čekala jestli zareaguje a podívá se. Podíval se a pak ještě několikrát jakoby náhodou,
aby se nenechal přistihnout. Docela mě ta hra bavila a nemohla si nevšimnout, že se mu látka na kalhotách začíná významně
napínat. ,,Vlastně jsem ti ani nepoděkovala za pomoc a myslím, že vím jak to napravit‘‘ pokračovala jsem ve snaze vidět ho nahého. Přisunula se k němu, rozepnula poklopec a jemně
vysvobodila jeho ptáka z teď už pěkně těsných kalhot.
Nejdřív se tvářil docela rozpačitě, ale po několika jemných dotycích po jeho žilnatém nástroji, se uvolnil a nechal mě
pokračovat. A když jsem si začala hrát i pusou, nezmohl se na odpor už vůbec. Hezky jsem ho zpracovávala jazykem a cítila, jak pod jeho dotyky mírně pulsuje. Zatímco jsem se mu věnovala, moje kundička začala hezky vlhnout a já cítila jak se mi kapička
šťávy pomalu sune k zadečku. Sjela jsem rukou mezi nohy a vsunula prsty dovnitř. ,,Ochutnej´´ řekla jsem mu a přitom nabízela mokrý prst jeho ústům. Lehce ho olízl jazykem a jako znalec dobrého vína si vychutnal chuť mojí prcinky. ,,Chutná
skvěle, rád bych ještě‘‘ poznamenal. ,,To ti můžu splnit‘‘.
Otočila jsem se, opřela o pohovku a nastavila se mu, aby mohl dál ochutnávat to jsem mu připravila. Jemně mi roztáhl půlky a zabořil obličej mezi stehna. Nejprve rozvážně, aby si vychutnal tu dobrotu. Pomalu mi přejížděl jazykem od zadečku k poštěváčku a roztahoval moje pysky. Přitom mi hladil ztvrdlé bradavky a jemně
hnětl prsa. Postupně zrychloval a začal se víc věnovat poštěváčku, až se mi začali třást nohy. To už jsem nevydržela a řekla si o ten jeho klacek. Ještě mě lehce roztáhl prsty a pak do mě pomalu vsunul ptáka. Jo zezadu to mám ráda chlapče, řekla jsem si jen tak pro sebe a těšila se, jak mi ji pěkně projede. Chvíli mě projížděl hezky pomalu a pak, když
sem se úplně povolila to rozjel se vší parádou. Začal divoce přirážet a držejíc mě za boky si mě narážel až nadoraz.
Šukal mě divoce a přitom mi jednou rukou rytmicky dráždil poštěváček. Netrvalo dlouho a cítila jsem, jak se mým tělem začíná rozlévat pocit přicházejícího orgasmu. Hlasitě jsem vzdychala a se zvyšující frekvencí dosáhla bouřlivého vyvrcholení. Pomalu přestával a nechal mě si vychutnat ten příjemný okamžik. Sama jsem si ho vytáhla a zaklekla k němu,
abych se postarala i o jeho slastnou chvilku. Zatímco jsem ho honila, rozepnula jsem si košili a nechala vyklouznout prsa ven, tak aby mi je mohl postříkat, až přijde ten okamžik. Několik rychlých pohybů a já cítila jak mu začíná v ptáku významně pulsovat. Trochu se zatřásl a pak mi s přidušeným vzdechem vystříkal docela slušnou dávku na kozy. Vymačkala jsem z něho všechno co zbylo a jemně jazykem slízla z žaludu poslední kapičky semene. Usmál se a poznamenal, že to bylo velmi příjemné a já měla stejný pocit. Při tom spontánním
šukání jsem se docela zapotili, ale další sprchu už jsme si dali společně. No a pak jsme si to ještě jednou zopakovali. Když
jsme skončili, už svítalo a my pak usnuli na pohovce ve společném objetí. Unavená z dlouhé noci, která tak špatně a tak parádně skončila, jsem s tím neměla vůbec problém. Když
jsem se probudila, byl pryč a na křesle leželo moje suché
oblečení. Oblékla se a přemýšlela co dál. Vyšla jsem před dům a koukala, jak na dvoře stojí moje auto a za stěračem lístek. Trochu zvědavá jsem ho otevřela a s úsměvem si ho přečetla. Lukáš v něm přál dobré ráno a vysvětloval,
že auto mu pomohl dovézt kamarád, kterého jen doveze domu a cestou se zastaví pro snídani. Pokud budu mít zájem můžu u něho zůstat až do neděle a můžeme spolu strávit i zbytek víkendu. A
co myslíte, měla ? No, to si pište a nebyl to jen víkend.
S Lukášem jsme spolu doteď. Ale jak jsme se potkali jsem neřekla ani Janě. Prostě pomoc v nouzi a dlouhá noc…