Ještě si decentně upravíš blůzku, popotáhneš sukýnku a zaklepeš na dveře kanceláře. Třeba si jdeš pro povýšení, můžeš si myslet. Pojď dál, Marcelko, slyšíš vzápětí po zaklepání hlas šéfa. Vejdeš dovnitř a přistoupíš až ke stolu. Je nezvykle uklizený, neleží na něm žádná lejstra jako obvykle. Chtěl jsem s tebou hovořit o tvém posledním výkazu. A je to tady, přišel na to, dochází ti, tak žádné povýšení nebude, jestli mne vůbec nevyhodí, projde ti bleskem hlavou. Už minule jsem jasně říkal, že si v žádném případě nepřeji, abys jakkoliv upravovala nějaká čísla. A netvrď mi, že se jedná o chybu při zaokrouhlování, to neberu. Vědomě jsi zkreslila výsledky prodejů vystavením faktur na zboží, které si zákazníci ještě ani neobjednali. A opovaž se je teď dodatečně stornovat, teď když už o tom vím. No… co mi na to povíš? Nic? Hm… mlčení je koneckonců taky odpověď. Minule jsem ti za opakování jakéhokoliv prohřešku slíbil přísné potrestání, pamatuješ? A finanční postih tím nemyslím. Mám na mysli úplně něco jiného.
Nejdřív ale pojď až ke mně, Marcelko. Postoupím i já ti naproti, abych tě pohladil a obejmul. Objímám tě v láskyplném objetí a při tom ti nepřestávám šeptat do ouška. Jsi moje Marcelka, moje zlatíčko, které bych za nic na světě nevyměnil. Ale když zlobíš, tak tě musím potrestat. A ty dobře víš, že tím myslím že ti teď budu muset naplácat na ten tvůj zadeček. Dostaneš nasekáno na holou, ty moje zlobidlo. A protože jsi už velké zlobidlo, dostaneš pořádně naplácáno. Čeká tě klasických pětadvacet na holou, aby sis aspoň chvíli pamatovala, že podvádět se nemá.
Pouštím tě, shýbám se a vytahuji pružnou tenkou štíhlou rákosku a pokládám ji na desku stolu. Na čistě uklizené tmavé rustikální desce z ebenového dřeva svítí položená tenká španělka se zatočeným koncem skoro smrtelně nebezpečně. Toto rákoskou teď dostaneš na tvůj holý zadek. A bez řečí. Nechci slyšet žádné výmluvy. Tady se položíš na stůl, ukazuji ti místo, kde chci, aby ses ohnula. Já ti vyhrnu sukni, stáhnu kalhotky a vyplatím, co zasloužíš. A jestli to nepůjde po dobrém, tak ti pomůžu. Čekám, až přistoupíš ke stolu a položíš se na něj. Vidím, že po dobrém to nepůjde. Nechci se tu s tebou prát, říkám varovně a beru tě pevně za rameno a silou tě tlačím dolů na stůl. Ale no tak, no tak, ono by se to chtělo se mnou prát, snažím se pochytat tvoje ruce. Podařilo se mi chytit levou a současně ji lehce zkroutit za záda. Tím se mi podařilo tě ohnout nad stůl a vahou svého těla tě na ni uzemnit. Vzápětí ti přes vyšpulený zadek pleskám plochou dlaní jednu za druhou. To je jen za tuto neposlušnost. Cože? Co to povídáš? Proč bych tě nemohl fyzicky trestat? Za to, co jsi udělala, si nic jiného nezasloužíš, milá zlatá. Pochopila jsi svou situaci a tvůj odpor rázem opadl. Tak, vidíš to, že umíš být hodná holka. Teď přijmi svůj trest a věc bude uzavřena a víc o tom už nebudeme mluvit. Nespokojeně se zarytým výrazem přijímáš neodvratitelnost svého ortelu. Zvedám se, urovnávám si po tom zápasu košili a kalhoty. Pak se shýbám a postupně ti vykasám sukni až k pasu. Tvé pozadí ozdobené černými krajkovými kalhotkami a lemované podvazkovým pasem držící na podvazcích luxusní punčochy s ornamentálním vzorem jsou nádhernou pastvou pro mé oči. Rychlým pohybem za boční lemy ti stáhnu kalhotky až do půli stehen. Instinktivně stiskneš půlky k sobě a nohy srovnáš těsně vedle sebe, abys co nejvíce znepřístupnila mým pohledům svoji do hladka vyholenou mušličku. Stejně ale nahoře v mezírce mezi štíhlými stehny vykukuje. Sice radost pohledět, ale teď jsme tu kvůli úplně něčemu jinému. Vytahuji zpod tvého těla rákosku, odstupuji s ní za tebe, abych si vyměřil vzdálenost. Pořádně se chyť vpředu rukama za okraje stolu, a ať tě nenapadne si krýt zadek. Vyplatím ti teď za tvůj přestupek dvacet pět ran. Pokud budeš uhýbat, dostaneš ránu navíc, a kdyby se to mělo opakovat víckrát, začneme celý výprask odznovu. Je ti to jasné?
Výborně. Tak začneme. Přiložím volný konec rákosky na vyšpulený zadek a lehce popleskám, než se napřáhnu a švihnu. Svist a štíp. První rána, spíš lehčí jakoby rozehřívací dopadla na horní část půlek, kde vykreslila dvojitě lemovanou růžovou stopu. Sleduji, jak prudce stahuješ půlky a hrdě bez hlesnutí vstřebáváš bolestivé štípnutí. Svist-štíp, svist-štíp, svist-štíp, svist-štíp. Další čtyři rány v rychlejším sledu dopadly na tvůj zadeček a přikreslují další růžové proužky na horní části pozadí. První štípavou pětici máš za sebou. Se zaťatými zuby se snažíš je zvládnout bez hlesnutí a jen zrychlené hluboké vzdechy prozrazují tvé vnitřní prožívání. Přistupuji k tobě blíž a hladím tě po vyšpulených půlkách a zjišťuji, jak moc jim dosavadní výprask ublížil. Hladím ty nádherné půlky jednu po druhé, zkoumám, jak jsou rozehřáté, hladím je až dolů na bělostná stehna. Na tuto chvíli se už dlouho těším. Kdybych ty polštářky teď nemusel seřezat, chtěl bych je zlíbat. Plochou dlaň vsunu i mezi stehna, abych si pohladil i mušličku a lehce ji poškádlil na vstupu palcem.
Znovu pak poodstupuji za tvé pozadí a popleskáváním koncem rákosky o tvoje půlky a opět se chystám na další vyplácení. Všímám si, jak hluboce nadechuješ a se zatajeným dechem očekáváš příval dalších ran.
Svist-štíp, svist-štíp, svist-štíp, svist-štíp, svist-štíp.
Další pětice, tentokrát o maličko silnějších úderů dopadlo na tvůj zadek. Tentokrát na spodní část pozadí, přičemž jedna zabloudila i na horní kraj stehna. Ta už musela zabolet.
Tuto pětici jsi už neustála úplně bez hlesnutí jen se zaťatými zuby, ale už se začaly do očí drát slzičky provázené plačtivými vzdechy. Třes a záškuby ramen svědčí, že trest začíná nabírat svého účinku. Chvíli ti nechám na oddych a pak si zase hladím tvé teď již výrazněji pruhované půlky. Cítím, jak hřejí, a je mi jasné, že už musí být na dotek citlivé a tebe musí už pěkně pálit. Hladím ti zase obě půlky odshora dolů a zase nahoru a přitom zvědavě zasouvám narovnané prsty i mezi ně, abych si pohladil vykukující broskvičku. Cítím, že teď by mohla být ta pravá chvíle dostat se do ní. Zatím ale zase odstupuji a připravuji si rákosku na další sérii. Párkrát cvičně švihnu do vzduchu. Po hrdosti už není ani stopy. S každým tím protivným zasvištění vidím, jak se křečovitě stahuješ a vypínáš v očekávání další ostré rány. Už dost prosím, slyším, jak začínáš smlouvat. Už jsem to pochopila a už to víckrát neudělám. Už dost prosím. Chvíli přemítám, ale pak si říkám. To bys byla holčičko z laciného kraje. To byl podvod jako hrom, své potrestání si zasloužíš. Rukama si opět nervózně třeš zasažená místa. Chvíli tě nechám, i když to máš zakázáno. Sám si pak znova pravou rukou zadeček zase pohladím. Hladím si ho jako už před tím, i s mezistehenní vložkou. Už se nesnažíš uhýbat, když ti masíruju mušličku. Zkusím tedy zajet i dovnitř i trošku hlouběji. To už se začínáš zase trochu kroutit a cukat. Víš co? Udělám s tebou takový deal. Odpustím ti zbytek trestu ale za to si teď pohraji s tvoji kundičkou. Jasně že souhlasíš. Snad jsem ani nečekal jinou odpověď. Dobře, ale chci tě, jak tě pánbůh stvořil. Blůzu dolů. Pomáhám ti rozepínat knoflíčky a chvatně přetáhnout blůzu přes hlavu. Všechno dolů. Rozepínám a stahuji ti i podprsenku, aby na mne vykoukly tvoje nádherný malinký kozičky. Mlsně je okukuji a pak si je pořádně užiji. Pevně je stiskávám a hnětu ty krásně naducané špičaté bochánky. Skláním se a lačně do sebe nasávám tvrdnoucí bradavky, zatímco jedna ruka úspěšně našla cestu do kundičky, aby v ní začala divoce rejdit, druhou chvatně rozepínám pásek a poklopec. Osvobozuji svého ptáka ze zajetí. Je pevný, připravený na okamžitou zteč. Tak, jak jsi byla předkloněná se zadnicí vyšpulenou přes hranu stolu, si tě znovu pokládám na desku a nenasytně se přitahuji a vnikám do tebe. Zvedám ti pravou nohu do boku a koleno se stehnem nasunu na desku stolu, abys pro mne byla co nejvíce otevřená a já do tebe mohl vnikat hlouběji. Chvíli tě šukám takhle zezadu, jak to mám sám nejraději, až začneš opět vzdychat, tentokrát rozkoší. Ale přesto, mám chuť si tě užít čelem z očí do očí. Otáčím tě proto na záda, tvá krásná hladká stehna roztahuji doširoka od sebe a překlápím je na tvou hruď. Tím se mi vystavuješ jako na pódiu, abych do tebe mohl přímo vniknout. Jó, to je žůžo. Krásně rozrajcovaná kundička mne lačně do sebe přijala a sevřela. Celý rozdrážděný předchozím děním cítím, že dlouho nevydržím, proto začínám prudce přirážet. Přirážím do tvého klína ani ne minutu, aby ses zase začala ozývat prudkými steny. Povzbuzen tvým křikem do tebe vnikám tak rychle jak jen to je možné. Sama se chytáš za okraj stolu, aby ses mohla přidržovat. Můžu se do tebe pustit s ještě s větší vervou. Jako bych tě svými boky odstrkával a ty se mi s hlasitým výkřikem vždy zase vracíš zpátky pro další příraz. Buch ... buch ... buch ... Už ... už ... už ... a je to. Plním tě svým semenem až po okraj. Ještě se na chvíli přikloním a lehce na tebe nalehnu, abychom mohli nechat odeznít energii našeho spojení. Pak teprve uvolním sevření a nechám ho vyklouznout, tebe vezmu do náruče a odnesu na sedačku, kde tě uložím a přilehnu si k tobě. Dotýkám se tě, hladím po vlasech i po těle. Koukám do tvých teď již zase rozjasněných očí, ve kterých se zračí úleva snoubící se s úplným uspokojením. Dlaní si tě tváří natočím k sobě abych ti se smyslným pohledem do šťastných zářících očí věnoval poslední políbení. Ještě rychle utřít a minutka dvě na to než se oblékneš, protože další porada začíná už za chviličku.
Ještě se párkrát zhluboka nadechnu, abych uklidnil tep. A s pohledem, jak vycházíš z mé kanceláře, začínám spřádat plány, na čem tě nachytám příště. Jestli vlastně budu vůbec muset…
Nebo která mi chce přinést výkaz ke kontrole příště …?
