( horečnatost sobotní noci, s láskou všem čarodějkám)
Bylo nebylo, spíš nebylo než bylo, v malém městě žil mladý muž, něco přes třicet. Nebyl to žádný krasavec, takový normální týpek který měl rád ženy, ale zrovna byl single, měl svou práci, koníčky a rád se toulal přírodou. Tu sobotu udělal vše co bylo doma potřeba, pár hodin věnoval malování obrazu a když se setmělo, odložil štětce, pohlédl z okna a dostal chuť ulevit unaveným očím večerní procházkou. Byl příjemný večer konce jara, měsíc v úplňku právě vycházel a ozařoval nedaleké lesnaté kopečky, kde se toulával rád. Natáhl jeansy, mikinu a vyrazil. Měsíc krásně svítil na cestu a tak za chvilku míjel poslední domky a za lánem pole s uspokojením odbočil na lesní cestu. Užíval si ticha dokresleného šuměním vánku ve větvích a co chvíli zdvihl oči k čisté tmavomodré obloze poseté mihotajícími se hvězdami a hledal známá souhvězdí. Zvolna tiše kráčel, přemýšlel o umění starých mořeplavců navigovat podle hvězd a spokojeně vypouštěl z hlavy dozvuky pracovního týdne. Po známých cestách ho nohy vedly samy, chvíli kolem potůčku ve kterém smočil ruce a otřel si obličej až k malému rozcestí. Bez váhání zamířil pěšinou do kopce, kde se chtěl usadit na malé mýtině s nerušeným pohledem na oblohu, pohodové místo právě pro tento večer. Stoupal zvolna bez námahy a někde v půli svahu ho zaujal zajímavý úkaz. Přestože bylo úplně jasno a jen mírný vánek si pohrával s jehličím borovic, po obloze rychle a tiše proplul malý mlžný obláček a zmizel za vrcholem. Technik se znalostí fyziky jen zavrtěl hlavou a nehodlal se tím dále zabývat, kdyby po chvilce stejným směrem neprolétl další, podobný tomu prvnímu. Hloubal nad toulavými obláčky a při hledání přijatelné odpovědi jen podvědomím vnímal zvuky usínajícího lesa. Už se blížil k vyhlédnuté mýtině, když ho z přemýšlení vyrušily nezvyklé zvuky. Zaslechl zvláštní rytmus tlumených bubnů a útržky tichého zpěvu. Řekl si, že asi někde dál bude koncert nebo zábava, ale jak se k mýtině blížil, zvuky bubnů sílily a tichý zpěv ženských hlasů se rýsoval trochu jasněji, na zábavu to nevypadalo. Opustil problém rychlých obláčků a sledoval směr zvuků které zněly spíš tajemně, sílil v něm pocit, že někdo pořádá seanci na jeho oblíbené mýtině. Asi padesát kroků od ní odbočil z pěšiny a se zvědavostí opatrně našlapoval v měkkém jehličí. Nemýlil se. Když se přikrčil za keři které lemovaly mýtinu, uviděl skupinu asi patnácti postav, podle všeho ženských, které seděly v kruhu okolo několika misek s malými ohníčky zahalené ve tmavých šatech? pláštích? závojích?, zahalené tak, že ani ony malé ohýnky neosvítily nic z jejich tváří. Některé měly v klíně bubny a bubínky různých tvarů a prsty jemně plnily mýtinu podmanivým rytmem doprovázeným tichým zpěvem beze slov. Vánek k němu zanesl zvláštní kadidlově kořeněnou vůni z hořících misek. Ta vůně dráždila jeho zvědavost, vzbuzovala vzrušení a fantazii která začala spřádat, cože se to na mýtině vlastně koná. Pak si všiml další jedné drobné postavy, ležící klidně uvnitř kruhu, přikryté stejným tmavým závojem. Než si stačil udělat jakoukoli představu, aniž by zaslechl jakýkoli jiný zvuk a aniž by stačil zareagovat, sevřely ho zezadu silné a přesto měkké paže, přes oči se stáhl pruh měkké neprůhledné látky a na obličeji ucítil měkký polštářek plný zvláštní bylinné kořeněné vůně, která mu vmžiku naplnila hlavu i plíce. Nestačil nic udělat, nijak se bránit, změkl jako hadrová panenka a přestože zatím vše jasně vnímal, zcela oslábla jeho vůle.
Jen tušil, že je napůl veden, napůl nesen do toho tajemného kruhu a usazen do trávy. Silné ruce ho podpíraly, další podržely jeho hlavu a jiné přiložily k jeho rtům misku a donutily ho pít jakýsi čaj, také bylinný, kořeněný. Máta, zázvor, hřebíček, nevím...nevím, hlava odmítala dál zkoumat co je v té tekutině, jen cítil, že ho plní teplem,zvláštní energií, zostřuje sluch, čich, chuť a i pod víčky zavázaných očí rozehrává kaleidoskop mnoha byť tlumených barev. Naproti tomu paralyzuje jakoukoli schopnost ovládat svaly jeho těla. Skutečně jako hadrová panenka pasivně vnímal doteky mnoha jemných rukou na svém těle, cítil jak ho rychle a zručně svlékají ze všeho oblečení a pokládají do trávy. Necítil strach, jen znepokojení ze své ochablosti a směs zvláštního klidu a rozechvělého očekávání. Rozvázaly mu oči, ale než se dokázal rozhlédnout, přikryly mu obličej měkkým jen trochu průsvitným šátkem. Nedokázal se pohnout, zvednout ruku, stáhnout ten šátek, i když by rád viděl, kdo s ním takhle zachází. Vycítil že kolem něj klečí několik žen, zostřený čich vzrušeně zaznamenal vůni jejich těl. Hluboký altový hlas se zeptal: „Bude dobrej?“ Pevná hladká ženská ruka zkušeným hmatem potěžkala a promnula jeho varlata, s tichým mručením uchopila jeho měkký penis, několikrát jej protáhla mezi prsty, přehrnula předkožku, na žaludu ucítil horký dech a dotyk rtů. Podobný hluboký ale znělejší hlas odpověděl: „Bude, jen ho musíme pořádně nabít“. Mýtinou se pronesl tichý a spokojeně znějící vzdech v jemném akordu, sotva hlasitější než vánek v korunách borovic. Pak začal tiše pomalu tepat hluboký buben, další se přidávaly k rytmu velrybího srdce a ještě další se v sugestivních ornamentech proplétaly základním rytmem, aniž by porušily jeho pomalou majestátní a neodvratnou naléhavost. K bubnům se přidaly ženské hlasy v tichém akordu a další hluboké hlasy s rytmem bubnů deklamovaly „Dypets oond, fyll voor koelden, foor den frootboor“. Další polštářek na obličeji mu naplnil hlavu novou vůní, pocit vzrušení začal sílit a do svalů jako by se začal vracet život. Jen trochu. Cítil jak jeho paže, nohy a stehna přidržují jemné ruce a v něžném měkkém nátisku je k zemi přitlačují...ach... hebké horké prsy. Přes jejich chvějící a vlnící se tíhu do jeho těla pronikalo vše, rytmus, tóny i zaříkání. Zkušená ruka znovu dráždivě sevřela penis a ten, poslušen rytmu se probudil, tvrdnul, rostl, zatímco zbytek těla se bez schopnosti odporu poddával znehybnění pod hřejícími prsy. Na rozdíl od ochablého těla vnímal erekci čím dál intenzivněji a s ní se probouzela i žádostivá nadrženost. Penis chlípně trčel k tmavé obloze a ruka která jej probudila už jen lehce hladila jeho horkou pokožku. „ Je tvůj“. Tráva zaševelila, když si ženy vyměnily místo. Jedna pomalu nasedla na jeho boky, zatímco ta, která jej ztopořila přilkekla k jeho hlavě a jemně ji sevřela stehny. Ucítil zblízka vůni jejího vzrušeného lůna a po jeho páteři dolů projel živočišný chtíč. Přes šátek viděl velmi málo ale přece ve vlnách tlumených barev rozeznával krásně tvarovanou zralou ženskou siluetu která na něm klečí a spouští se pomalu, dráždivě pomalu k jeho trčícímu a vibrujícímu pyji. Horké žádostivé pysky se natiskly na zoufale naběhlý žalud a výboj rozkoše projel celou jeho osobností, tedy tím co z ní momentálně zbylo. Za sílícího sborového akordu vlhká kunda pohltila a stiskla celý ocas, hebký zadek se otiskl do klína a žalud s čípkem splynuly v náruživém polibku. Čas se zastavil jen na moment, než probouzející se rytmus bubnů rozjel úžasnou klouzavou mlaskavou jízdu. Ta krása jej celého naplnila a cítil, jak s každým klouznutím jeho pyj roste. Rozkoš rychle stoupala až k hranici zešílení, celé tělo toužilo po vrcholícím výstřiku a začalo se nekontrolovaně chvět. Těsně před tím než ten okamžik nastal ta čarovná kunda s hlasitým mlasknutím vyjela vzhůru a zanechala mokrý šílící penis samotě chladného vzduchu. Bubny ztichly a zoufalost zklamání pohltila předchozí vzepětí rozkoše. Chci, chci, chci kolovalo ozvěnou v prázdné klenbě lebky. Trvalo to jen krátký trýznivě dlouhý okamžik, než po jeho těle zahrály další doteky. Snažil se prohlédnout ten tmavý závoj, ale oči pořád nacházely jen nejasnou hru stínů. V hlavě se ale začal jasnit obraz staré štíhlé až vyhublé ženy se širokou svatozáří stříbřitě šedých rozcuchaných vlasů, se stejně stříbřitým svitem očí a tenkými usměvavými rty. Váha jejího těla byla jen o trochu větší než všudypřítomný vánek. Útlé prsty podobné proutkům jarních keřů sebejistě uchopily jeho zmučený penis a zavedly ho do...pochvy. Ano, do pochvy jako pro meč. Chránící, pevné, kožené. Hluboké a rychlé drsné zasunutí následoval pevný stisk. Určitě by zasténal, ale z hrdla nevyšel ani hlásek. Znovu se roztepal tanec bubnů a ženských hlasů, ale tentokrát pyj neklouzal, pevně sevřen byl vlnivými pohyby pánve divoženky tahán a sán, potácel se mezi bolestí a dráždivým vybuzením a přesto dál tvrdnul a v pocitech rostl. Zvykal si, dráždění narůstalo čím dál rychleji, až se zdvihla silná vlna naléhavého tlaku vystříknout, ale znovu byl krutě zastaven. Byl se smíchem šelmy nad bezmocnou kořistí drsně vytasen z pochvy, útlé prsty jej ovinuly jako liána těsně pod žaludem a nemilosrdně stiskly. Orgastická vlna byla tatam, bolestivě napumpovaná varlata vysílala do těla volání o pomoc. Vůbec nebyl schopen přemýšlet co bylo a co bude, jen zvláštně zmatenými smysly vnímal přítomný okamžik. Těla a prsy kotvící jeho údy k zemi se v rychlém intermezzu prostřídaly, jejich tlak zesílil a vůně stehen která podpírala jeho hlavu se vyměnila za intenzivnější, živočišnější. Vzápětí jej zavalila vlna, jakou by si nedokázal ani představit. Valila se od kolen, byla horká, měkká, těžká a zvláštně voňavá, zahalila ho celého, vlnila se pomalu nahoru a dolů, měkce konejšivě, hladivě. V okamžiku, kdy mu omámený vnitřní zrak namaloval obraz veliké tlusté prsaté černošky začal rozeznávat těžkou objemnou něhu ňader klouzajících po stehnech nahoru, polibek měkkých vlhkých rtů na žaludu a olíznutí jazykem, který jej znovu vyslal do výšin rozkoše. Jeho zmučený penis pomalu protekl mezi obrovskými léčivými prsy a zatímco jejich laskající klouzání pokračovalo po těle nahoru, penis něžným ale příjemným tlakem přitisklo její břicho k jeho a okolo boků měkce obtekla horce hladící stehna. Prsy doklouzaly až k hlavě a v oblaku exotické vůně a vlnivé něhy zalily celý jeho obličej. Zahalila ho poklidně touživá blaženost a prostoupil jej spokojený důvěřivý klid. V dalším zavlnění břicho uvolnilo penis, který zachytila a uvěznila plná stehna , prsy se jako odliv stáhly z jeho obličeje a ta sestupující vlna si hladce vedla penis mezi stehny do nádherně slastného, horkého mokrého voňavého údolí rozkoše. Ani si nestačil všimnout, kdy bubny s varhany hlasů rozehrály další tanec, tentokrát pomalý a svůdně líný jako vlnění tropického oceánu, dokonale sladěný s pohyby obrovského náruživého těla. Vpochvení v příboji oblin bylo v objemném objetí hladké a nepozorovatelné, ale najednou vnímal, že je někde hodně hluboko v pochvě, penis je napájen milostně slizkým voňavým nektarem a laskán stejně hebkými vlnami jako zbytek těla a v tom nádherném klouzavém vlnění znovu roste jeho velikost, slast a touha. Místy si uvědomoval horké jezírko milostných šťáv v klíně a jejich medově pozvolné protékání mezi sevřenými stehny. Teď se opravdu zastavil čas. Nasával celým tělem tu intenzivní rozkoš, krásnou čirou pozitivní energii, pomalou mazlivou něhu, hluboké spokojené milostné mručení souložící rozkošnice, pomalý vychutnávající rytmus ohlazoval ostří chlípného chtíče a dovoloval mu vychutnat až oceánský rozměr průzračné sexuální slasti. Nelze ani odhadnout jak dlouho ta chvíle blaženosti trvala, nikdo se nestaral o počítání hlubokých pulzů bubnu, nikdo neměřil chvění blan bubínků pod něžnými mazlivými prsty a všichni úplně přirozeně vnímali rostoucí touhu a chvějivé vzrušení v hlasech žen.
Nakonec ale přišel okamžik, kdy jeho tělo bylo přeplněné něhou, touhou a sexuální energií a živočišné záchvěvy stále více rozehrávaly tělo horké milostnice. S kouzelnou intuicí do jejich spojení pomalu vklouzla útlá jemná ruka, hluboko v pochvě citlivě sevřela žalud v posledním okamžiku před extatickým výbuchem a ta obrovská prsatá bohyně z něj hladce sklouzla za hlasitého orgastického sténání. Tentokrát zůstal ležet naprosto klidně, jako by ho vesmír obejmul místo ní. Jen vzdáleně zavnímal tlumené hlasy „ Je připravený?“ „ Ano, jen zasvěcení chybí, aby ho přijala ona.“ „Tak přiveďte pannu“. Vnitřní zrak mu naznačoval, že obnažily to útlé tělíčko, které celou dobu leželo nedaleko od něho, nabraly ho do náruče a nesly k němu. Vnímal, jak jsou všechny ženy okolo vzrušené, vnímal chvění té malé když se s ní blížily. Přibylo rukou a vibrujících ňader, které se staraly o jeho nehybnost i když to nebylo nutné. Dvě poklekly u jeho boků s dívenkou v náruči a on už věděl. V ten okamžik někdo stáhl z jeho obličeje šátek a ve světle měsíce se na krátký okamžik objevily lesklé obrysy těsné skupiny žen. Na okamžik, než se na jeho obličej natisklo obrovské horké voňavé zduřelé přirození té, která ho tak nádherně naplnila. Cítil, jak mu po obličeji stéká množství jejího milostného horkého úžasného kundího nektaru. Nemohl než sát, zalykal se tou nádhernou chutí a cítil že ho přivádí do další dimenze. Přestože jeho smysly měly být omámeny a odstaveny, ucítil jak jemně a opatrně přikládají panenskou kundičku k jeho mokrému žaludu. Už zase tiše sugestivně tepaly bubny a bubínky a rozechvělý sbor deklamoval v uhrančivém rytmu dokola: „ Jonfraa motta nylelse i ditt skood!“
V tom prvním doteku mu celým tělem projely záchvěvy strachu, jejího strachu. Ruka, která tiskla jeho žalud povolila, sjela o trochu níže a pečovné dlaně přichystaly mističku pro dívčin zadeček, aby jí ochránily před přílišnou hloubkou zasunutí. Pomalinku ji spouštěly níž a jeho penis cítil jak její útlá kundička obepíná žalud. Ozvalo se tiché zasténání a ženy ji okamžitě nadzdvihly, spouštěly ji na penis ještě pomaleji. Cítil uzounké rozechvělé sevření, tlukot jejího srdce rychlejší než bubny a dech hlasitější než ono zasténání. Přestože dál pil horkou nádheru plné černošky, byl mnohem silněji napojen na dívčino srdce. Po chvíli s opravdovou úlevou ucítil, jak se dívčin dech uklidňuje, panenské kundí masíčko uvolňuje a měkne a pomaloučku přijímá jeho tvrdý vibrující pyj. Cítil, že teď nemůže vystříknout, že toto není jeho chvíle, teď je tu pro ni a nesmí ji zranit. Zkoušel se zbytky vůle vrátit ke klidu a blaženosti předchozí soulože a přenést ji přes intimní spojení do dívčina nitra, horký pramínek báječné voňavé kundy na obličeji mu v tom pomáhal. Snad se to dařilo, dívka byla uvolněna z pasivního nabodnutí a teď sama, opřená o družky opatrně nasedala na příliš velké pohlaví. Ještě jedno krátké tiché zasténání, ale její pohyb se nezastavil, pomocné dlaně jí říkaly, jak hluboko může, její těsné sevření bylo čím dál vlhčí a teplejší a do dechu se mísily vzdechy, které už zněly vzrušením. Rytmus bubnů u zaříkání byl čím dál naléhavější, spojená těla byla obklopena něžným oblakem ženství, laskajících dlaní a hebkých prsů, když se malé tělíčko roztřáslo a mýtinou se rozlehl výkřik rozkoše. Ještě ji chvíli podržely naplněnou a jak se její dech uklidňoval, pomalu ji zvedly z nadrženého pyje a podávaly si ji z náruče do náruče, až skončila zabořená v největších ňadrech. On zůstával ležet i když ho už nikdo nedržel, stejně se nemohl ani pohnout, jen v jeho hlavě se skládala zatím neuchopitelná mozaika rozkoše.
Znovu mu přikryly obličej šátkem, dívku vzaly mezi sebe a bylo slyšet vzrušené šeptání, kterému nerozuměl. Jen na konci zaslechl „…...může přijít“. Ženy se shlukly do těsnějšího kruhu, přibylo hořících misek s vonnou směsí a mýtinou se rozezněl další chorál s bubny. Opět ho několik žen obklopilo, daly mu znovu napít záhadného čaje, zkontrolovaly nakolik je pohyblivý a přilehly jeho ruce a nohy. I přes šátek viděl, jak ho ozářilo světlo silnější než měsíční úplněk, sbor vydechl jemu nesrozumitelný pozdrav a stejně nesrozumitelná odpověď zazněla jasným silným hlasem který slyšel poprvé. „Je všechno připraveno?“ Ano „On?“ Je plný. „Panna?“ Zasvěcená, dobře zasvěcená. „Tak to ráda slyším“. Teprve teď se mu v hlavě objevil obraz, jasnější než předchozí, jasnější, než by mohl v noci vnímat očima. Před ním stála postava v dlouhém černém plášti s třpytem noční oblohy. Zpod kapuce zářila koruna vlnitých bílých vlasů lemující obličej, krásný ale bez výrazu, celý bílý jako maska, jen v tmavých očích se mihotal tmavorudý žár. V okamžiku kdy rozpřáhla ruce a shodila plášť z nahého těla k nohám si ji pojmenoval Zářivá. Byla celá bílá, ovšem živě, ne tak strnule alabastrově jako její obličej. Její tělo bylo nádherně, neobvykle tvarované. Měla krásné štíhlé svalnaté nohy, boky které připomínaly antickou sochu, zlatavý chomáč v klíně, velmi útlý pas a veliká pevná vztyčená kuželovitě špičatá ňadra ozdobená dlouhými rubínově rudými bradavkami. Široká ramena se ztrácela v záplavě bílých vlasů a z neobvyklé výšky shlížel ten obličej s výrazem masky, mírným úsměvem s žhnoucíma očima. A taky ruce, jemné, s dlouhými prsty klavíristky a s dlouhými špičatými perleťovými nehty. Ty zaujaly když se chopila poháru který jí někdo podal a vyprázdnila ho jedním douškem. Přistoupila k zasvěcené panně která před její zářivostí stydlivě vstala, svlékla jí plášť, špičkami prstů se zalíbením přejela její tělo, pohladila drobná ňadra a vzápětí jí vsunula štíhlou ruku mezi stehna. Potěšeně se pousmála a zajela vyplašené dívce prsty do kundičky. Pak je vytáhla, se spokojeným výrazem si v měsíčním světle prohlédla mírně zakrvácené špičky a se spokojeným mručením je ocucávala dočista. Objala dívku a vtiskla jí dlouhý necudně hluboký polibek. Dívčino začervenání vytvořilo s její bílou tváří kouzelný kontrast. Poplácáním po zadečku dívku poslala zpátky mezi ostatní družky. Následně přistoupila k ležícímu mladíkovi rozkročila se nad ním, pak poklekla na jedno koleno, sklonila se, dlouhým jazykem rozkošnicky oblízla žalud ještě potřísněný dívčinou krví a zamručela stejně jako když ochutnávala zasvěcenou kundičku. Pak nabrala do dlaně velká plná nalitá varlata, vědoucně je potěžkala, přejela špičkami prstů po celé délce tvrdého, ke hvězdám se tyčícího penisu a labužnicky mlaskla. „Dobrá práce dámy, jdeme na to“. Bubny opět rozehrály svůdné rytmy, sbor žen zazněl v působivém akordu. On stále překvapený jak jasně vše vidí i se zakrytým obličejem sledoval, jak Zářivá obchází celý kruh, dotýká se všech žen tu pohlazením tváře, tu polaskáním ňadra, se zašeptáním znovu líbá mladičkou zasvěcenou a pak se obrací k němu. Jde pomalým krokem, svůdně vlní boky a teprve teď mu odhalila jak ve zlatém rounu jejího bělostného klína žhne krásná kunda stejně jako její oči. Rozkročila se nad ním, přisedla těsně nad jeho obličej. I přes tmavý šátek viděl, jak její kunda žhavě září a proti hvězdné obloze se dráždivě rýsovala její obrovská hrotitá ňadra. Cítil její silnou vůni, úplně jinou než kdy v ženském klíně poznal, vůni která ho znovu plnila neskutečnou nadržeností, jeho stále tvrdě ztopořený ocas tvrdnul ještě víc, vibroval jako by měl prasknout a dával mu pocit, jako by narostl na půlmetrovou délku. Slyšel jak mu říká: „ Dej mi všechno, všechno tvoje, všechno co jsi nasál z mých dívek, všechno z mladého panenství. Vysaju z tebe všechno, dokud nenasytíš moji kundu, rok čekala na tuhle chvíli. Potom vstala, postoupila nad jeho ztopořený penis a pomalu dráždivě s vlněním boků se k němu spouštěla. Zastavila se kousek nad jeho nalitým fialovým žaludem a gestem přivolala zasvěcenou. „ Pojď ke mně maličká, budeš mi pomáhat v rozkoši. Vezmi ho do ruky a zaveď mi ho do pochvy.“ Dívka poslušně přicupitala, poklekla u jeho boku a uchopila malýma rukama jeho obrovské tvrdé vibrující přirození. Její dotek přidal další výboj nadrženosti, projela ke kořeni, varlaty, konečníkem a po páteři nahoru až do hlavy, kde se rozprskla jako ohňostroj. Kdyby toho byl schopen, okamžitě by vyrazil vzhůru, zanořit se do té zářící kundy, jenže nemohl se ani pohnout. Zářivá se pomalu blížila k nastavenému pyji a on se strachem vnímal, jak je její zářivá kunda žhavá. Při prvním doteku žhavých pysků uvnitř zařval bolestí, ale nikdo neměl šanci si všimnout. Jak Zářivá pomalu klesala a nabodávala se na něj, cítil se, jako by ho nořil do sopky, ta bolest se ale mísila s chlípností a vzrušením. Ten zásun trval nekonečně dlouho, než dosedla do jeho klína a bolestivým nátiskem ožehla i natlakovaná varlata. Hlasitě vzrušeně dýchala, hluboce vrčela jako šelma a pak si k sobě přitáhla zasvěcenou, přivinula ji k prsu a vtiskla jí rudou bradavku mezi rty. Dívka se dychtivě a se slastným výrazem okamžitě přisála a v rytmu bubnů ocucávala krásnou bradavku. Zářivá ji nabrala do náruče a mučivě pomalu se zvedala, dokud mezi žhavými pysky necítila naběhlý žalud. Šeptala dívce do ucha, jak moc kundě chutná její panenství rozetřené po nadrženém penisu. V kojící pozici se s ní pomalu houpala nahoru a dolů, pak rychleji a rychleji, náruživě bolestivě se žhavě narážela na pyj a hlasy i bubny následovaly její divokost. Nad jeho hlavou se objevil tmavý stín, ucítil kořeněnou vzrušenou vůni ženství kterou již znal a na jeho obličej se natiskla horká mokrá kunda Černé. Znovu sál ten omamný nektar a jeho proud léčivě otupoval ostří žhavé bolesti. Šeptala mu „Nesmíš stříkat, nesmíš, jsi tu jen pro ni a pro její rozkoš!“ a přitom si o jeho rty dráždila naběhlý poštěváček. Teď už s převládající rozkoší vnímal každý milimetr krutě krásného spojení, jak jsou zásuny žhavé Zářící hluboké, půlmetr...metr...nekonečné. Nedokázal odhadnout, jak dlouho se na něm ukájí, v nekonečnu této noci to bylo nicotné. Sál nádhernou vzrušenou konejšivě něžnou tmavou kundu, zatímco ta žhavá v jeho pohlaví rozpoutávala nezvladatelnou bouři lávových proudů semene. Rytmus soulože bubnů a hlasů stále zrychloval, hlasy všech žen se zvyšovaly, jen hluboký alt Černé vemlouvavě diktoval “Ještě ne, ještě ne“ . Zářivá skučela jako šelma, sbor žen už zněl jako hárající smečka vlčic. Najednou na něj těžce dosedla, se zasténáním natiskla jeho sežehnutý žalud do hlubin hořící, horečně pulzující pece pohlaví, její vibrující stehna hnětla jeho tělo a vyvrcholení už se nedalo zabránit. Z bolestivě nalitých varlat vyrazil bouřlivý proud horkého semene, prorážel si cestu zmučeným pyjem v dlouhém vířícím slastném výstřiku plnil její žhavé nitro, orgastický řev žen které se kolem nich těsně shlukly ještě zesiloval ten šílený nekončící oplodňující gejzír. Orgasmický proud z pochvy Černé mu plnil ústa která stěží stíhala polykat. Ještě několik křečovitých sevření Zářivé, několik slábnoucích výstřiků při kterých cítil, jak z něj vyprchává vše, poslední kapky semene z umírajícího penisu, všechna energie z jeho těla, rozplývající se barevné šmouhy neskutečných obrazů v hlavě, poslední zbytky vůle. Nad kotlem rozvášněných těl se vznesl výkřik Zářivé podobný skřeku dravců a všechno explodovalo ve výbuchu oslnivé záře. Ta vzápětí vyhasínala ve zlatavě oranžových odstínech, rozplýval se živočišný nátisk těl a padala hutná tmavomodrá tma.
Doteky slunce na tváři jej probudily, ale nebyl schopen pojmout realitu, v hlavě měl jen temný hukot. S námahou otevřel oči a uvědomoval si nesmírnou těžkou únavu. Jen pomalu se jeho zrak zaostřoval. Každý pokus o pohyb bolel, jen otočení hlavy stálo velkou námahu. Zvolna rozeznával, že leží na známé mýtině. Slunce pozvolna doplňovalo energii do bezvládného těla, zůstával ležet se zavřenýma očima a vychutnával jeho blahodárné paprsky. Po chvíli se pomalu otočil na bok a se zmatkem v mysli zjistil, že tam leží nahý, pod hlavou má jako polštář pečlivě poskládanou hromádku oblečení, vedle leží tenisky a v nich úhledně složené ponožky, klíče a hodinky. Zvolna se přetočil na všechny čtyři, namáhavě na sebe natáhl tričko a musel zase chvíli odpočívat. Další pokus o oblečení slipů vypadal dlouho beznadějně, ale nakonec se to podařilo. Znovu musel odpočívat. Hodinky se tolik nebránily a alespoň mu řekly, že je neděle, jedenáct hodin. Soukání do jeansů bylo zdlouhavé, s přestávkami a obutí tenisek byl vyčerpávající boj. Přesto se začínal cítit lépe. Jako poražený zápasník s námahou vstával, přehodil přes sebe mikinu a pomalu se vydal na cestu domů. Rozhlížel se po mýtině, jestli mu něco nepřipomene co se s ním dělo v noci. Neviděl nic, jen pomalu rovnající se stébla nejasně naznačovala vyšlapaný kruh v trávě. Vrávoravým krokem sestupoval po pěšině z kopce, často se musel zastavit a odpočívat. Když se dotáhl do městečka, s úlevou si uvědomil, že je poledne, všichni sedí u oběda a na ulicích je prázdno. U domu se opřel hlavou o dveře, nejistě si odemkl a pomalu začal stoupat po schodech. Když už byl na druhém schodišti, zaslechl z přízemí jedovatý hlas domovnice: „ Viděla jste ho, paní? Je teprve poledne a on už je takhle zřízený. Já bych jim ty hospody zrušila“. Normálně by ji bryskně setřel, ale dnes neměl špetku energie a vlastně mu to bylo jedno. Vstoupil do bytu, zul tenisky, mikinu nechal spadnout na podlahu a po několika namáhavých krocích do ložnice padl na postel. Chvíli přemýšlel, co se s ním od včerejšího večera dělo. Vzpomínal si, že šel na procházku, lesem, na oblíbenou mýtinu a dál nic, jen tmavomodré šmouhy a rozmazané stíny jakéhosi abstraktního stínového divadla. Přemohl jej spánek, ve kterém ty tmavomodré stíny pokračovaly. Vzbudil se večer po desáté, uvařil si velký hrnek silného kafe, v ledničce našel něco k jídlu, což mu udělalo dobře. Stejně se cítil nesmírně utahaný, tak si nařídil budík, opláchl se v koupelně, svlékl se a šel spát. Jenže cestou v předsíni uviděl pohozenou mikinu. Zvedl ji a když ji nesl k věšáku, mechanicky prohrábl kapsy. Ke svému překvapení v jedné nahmátl malý měkký polštářek. Odnášel si ho do ložnice a marně vzpomínal,jak k němu přišel, jeho rozhodně nebyl. Seděl nahý na posteli, s úšklebkem si pomyslel, že jeho penis je ještě unavenější než on. Zkoumal ten malý balíček a zjistil, že je to složený jemný šátek. Rozložil jej na kolenou obdivoval tmavomodrou barvu, zajímavé ornamenty v mnoha odstínech modré protkávané stříbrnou nití a nápisy kterým nerozuměl, připomínaly mu nějaké runové písmo. Uvědomil si, že šátek zajímavě příjemně voní. Zmuchlal jej v dlaních a přitiskl k obličeji. Ta vůně byla nějak záhadně známá, lákavá a vzrušující. Zhluboka ji nadechl a vydechl překvapením. Jeho tělem se začala rozlévat hřejivá energie a s ještě více jej zaskočil nečekaný rychlý nástup erekce. Nedovedl si představit původ toho kouzla, nicméně uléhal ke spánku s příjemnějším pocitem. Spal hluboce, ale se sny plnými neurčitých tmavomodrých stínů a hlasů, ze kterých ho pištěním vytrhl budík. Rychle si připravil snídani, oblečení a pár věcí do práce a před odchodem ještě zvědavě přivoněl k tomu tajemnému šátku. Šok, příval energie a erekce ho překvapily stejně jako večer. Od té doby chodil na mýtinu na kopci častěji, přemýšlel o modrých stínech, které se mu vracely ve snech, o obláčcích, které i za bezvětří rychle křižují oblohu, a bezvýsledně o jeho nočním výpadku. A ten šátek pečlivě opatroval, jeho kouzlo nesláblo, stal se jeho spojencem a zbraní při milostných avantýrách.
Co myslíte, je víc takových kouzelných mýtin? Víte proč obláčky létají po obloze? Má mladý muž šanci zjistit co se s ním tu noc dělo? Může se mu takový zážitek ještě někdy zopakovat? Obávám se, že odpověď je čtyřikrát ne, ale líbilo by se mi, kdyby zněla čtyřikrát ano. Já na ně věřím. Myslím, že už jsem jich několik potkal, i když se tvářily nenápadně. A nebylo to v pohádkách, jako je tahle.
