Nela. Drobná jako dívka, ale zkušená samice, nadržená děvka, otevřená všemu. A všem. Kapr. Kapesní prcátko. Měří jen sto čtyřicet, ale tělo má postavené jak na míru chtíči: pevné boky, pevné silné stehna, prsa drobná, bradavky neustále tvrdé. A kunda. Věčně vlhká. Někdy i bez důvodu. Stačí jeden dotek, pohled, slovo — a ona ví, že to přijde. Orgasmus. Někdy jen ze stisku stehen. Někdy jen z pohledu do očí správného muže.
Profil na amatérském webu má jako otevřenou knihu. Píše bez zábran: „Nymfomanka. Vlhká nonstop. Miluju doteky. A prsty. Prsty mě roztrhnou. Ocas mě dobije. Hledám někoho, kdo to unese.“ A nejen píše. Zveřejňuje galerie. Detailní. Fotky a videa, kde je v hlavní roli její pička a komparz ji dělá její drobná ruka nebo něco se sortimentu hraček. Ty nebývají zabořené jen v její kundě. I sousední dírku ráda naplní.
Ozývá se jich mnoho. Může si vybírat. Občas najde někoho kdo jí dá více než orgasmus vymrdáním hladové pičky.
Rado. Měří o půl metru víc než ona. Ramena jak vrata, hlas jako hrom. Na fotce měl cigáro v puse, ruce jako dělník a oči, ze kterých koukal klidnej hlad. Ten typ, co nic nemusí říkat. Stačí, že se podívá — a víš, že tě měl už ve chvíli, kdy otevřel zprávu.
Setkali se na parkovišti u obchodního centra. Ona v šatech bez podprsenky, bez kalhotek. On v černé košili, džíny, klid. Beze slova ji chytil za bradu, přitiskl ji ke dveřím auta. Ne políbil. Jen se dotkl. Prstem.
Na krku. Na klíční kosti. Pak jí přejel přes bradavku. A ona se udělala. Jen z toho. Skutečně. Tělem jí projel elektrický výboj, svaly se napnuly, kolena podlomila. Zasmála se. Ne výsměšně. Vzrušeně. „První. Čekám, kolik zvládneš,“ řekla.
Odvezl si ji do bytu. Neptal se, co má ráda. Jen si sedl na pohovku, položil si ji do klína zády k sobě a roztáhl jí nohy. Prsty měl silné, tvrdé, přesné. Hrály na ní jako na nástroj. Zajel do ní, pomalu. Dvěma. Pak třemi. A ona mu stékala po ruce. Znovu. A znovu. Stříkala mu na zápěstí, když přitlačil na přední stěnu kundy palcem a druhou rukou jí dráždil klitoris.
Nela se zlomila. Nevěděla, kolikrát to přišlo. Po třetím už přestala počítat. Jen sténala, svíjela se, kousala se do dlaně, aby nerušila sousedy.
A když do ní poprvé zasunul celý svůj žilnatý ocas, po všech těch orgasmech už ani nezakřičela. Jen se roztáhla. Přijala ho. Naplno. Bez odporu. A zůstala tak. Naplněná.
Ten den odešla s koleny odřenými od koberce, stehny ulepenými a hlavou prázdnou. A večer mu napsala:
„Zítra chci tvoje prsty. Jinak neusnu.“
