Nela seděla naproti Radovi v malé kavárně v centru města. Venku dusivé letní horko, ale v útulném interiéru bylo příjemně, za sklem byl vidět ruch ulice. Rozpálená ale byla ona.
Sukýnka do půli opálených stehen bez kalhotek, dvojky s tvrdými bradavkami svázané jen croptopem. Seděla klidně jakoby nic. Stehna mírně od sebe, jen tolik, aby to nevypadalo podezřele.
Ale pod stolem? Pod stolem bylo peklo. Radova ruka byla v jejím klíně. Dva prsty v ní, hluboko, klouzaly pomalu jako had v těsném tunelu, pod palcem poštěvák. Každý pohyb byl přesný, řídil se instrukcemi, které ji četl na tváři. Z jejích pootevřených rtů a černých, mírně zastřených očí.
Jeho pohled byl také klidný, okolojdoucí by možná řekl, že lhostejný. Druhou rukou míchal cukr v kávě, jako by se nic nedělo. Nebylo poznat, že má na prstech naraženou mokrou děvku. Nela usrkávala ledový nápoj, rty vlhké, oči přimhouřené, tváře zrůžovělé. Dech se jí prohluboval, břicho se napínalo v přívalu rozkoše, který se blížil jako vlnobití. Neřekla nic. Jen víc roztáhla kolena. Dlouze tiše vzdechla. Rado cítil, jak se jí pochva začíná svírat. Jak mu kundí mlíko stéká po prstech, jak se kontrolovaně svíjí v tichém orgasmu. Oči sklopené. Pička se jí škubala. Svírala ho, jako by ho nechtěla pustit.
Nebyli sami kdo to s nimi prožíval. U baru stála servírka. Sukně, upnutá halenka, blond vlasy v culíku. A modré oči? Upřené do toho rohu kavárny, kde seděl vysoký chlap a ta malá dívka. Viiděla a pochopila okamžitě. Nešlo to přehlédnout — jak dívka cuká stehnem, jak se jí napíná bříško, jak má rty ztuhlé, zarudlé. Chlap vypadal, jako by ovládal čas. Pomalý, klidný, nehnutý. Sáře se zatajil dech. Bradavky svých poctivých čtyřek měla tvrdé — cítila je přes podprsenku, přes látku, jako by ji pálily. Cítila, že proužek kalhotek obepínající její vyholenou frndu s naducanými bochánky velkých stydkých pysků má mokrý. V puse sucho.
Nemohla od párečku odtrhnout oči. V duchu si představovala, jak sedí na místě té malé holky. A chlápek ji roztahuje silnými prsty její vyhládlou svatyni. Brutálně, beze slov. Když jí pošeptal něco do ucha a holka zvedla koutky úst v tichém smíchu, Sáře vyklouzlo tiché vzdechnutí. Týpek se otočil k baru, jejich oči se střetly. Gestem požádal o placení. Z kasy vyjela účtenka. Dlouho nepřemýšlela a na okraj napsala pár slov, své jméno a devět číslic.
Příšla ke stolu a položila na něj malou složku s účtenkou. Beze slov. Jen se na Nelu podívala. Krátký oční kontakt, kterým řekla: „Viděla jsem a chci taky.“
Rado otevřel složku a zadíval se na ni, pousmál se. Vložil bankovku, účtenku si vzal a složku zavřel. Na účtence bylo úhledným písmem dopsáno: „Jestli jí to děláš i jinde, napiš mi. Sára.“ Pod tím bylo devět číslic. Nela se naklonila přes stůl a přečetla text na účtence. Zvedla obočí a usmála se. Nadrženým hlasem se Rada zeptala: „Budeme si hrát?“
Sára se zavřela na toaletě pro zaměstnance v zázemí kavárny. Vběhla tam jako by jí šlo o život. Zamkla. Opřela se o dveře, srdce jí bušilo jak kladivo. Chvěla se. Vyhrnula si do pasu sukni, rozepla halenku, vytáhla prsa ven. Bradavky tvrdé, skoro bolestivé. Levou rukou si za jednu zatáhla, zatímco druhou ruku strčila mezi nohy, odtáhla proužek kalhotek. Vnitřní strany stehen měla taky mokré. Tekla. Jeden. Dva. Tři. Dovnitř. „Ahhh…“ Začala se prstit tvrdě, brutálně — představovala si jeho prsty, Jeho klidný výraz. Jeho péro v jejích ústech. Jeho hlas, jak jí říká: „Drž, čubko.“ Její mokrou kundu, lízátko. Její nektar na svém jazyku. Sténala nahlas, celé tělo se jí chvělo. Orgasmus ji zlomil — prudký, ale krátký, neuspokojující plně její touhu. Poklesla na kolena, prsty v sobě, druhou rukou tahala tvrdé špunty na svých čtverkách s šeptala: „Chci to. Chci tě, kurva, chci tě…“
Blížila se třiadvacátá. Stál před barem, opřenej o oprýskanou zeď, cigáro mezi prsty, tělo trochu v předklonu, jako by ho tíha večera táhla dolů. Hlava prázdná. Myšlenky nikde. Ale tělo hořelo.Nebylo to porno. Nebyly to fantazie. Byl to hlad.
Zkurvenej, syrovej hlad po kůži, po tření, po tom, když tě někdo drží za kořen ptáka a chce, ti ho zlomit. Hlad po tom, ztratit se mezi stehny, slyšet vzdechy zblízka. Ale byl tam sám. Tak tam stál, kouřil. Klapot podpatků. Krátká sukně, dlouhé nohy. Halenka obepínající vyvinutý dekolt. Oči. Modré. Čitelné, s otázkou „Máš na to koule?"
Sára nešla domů. Nešla nikam. Jen šla. Tělem jí projíždělo napětí, co vibrovalo až v zubech. Kunda mokrá jen z chůze. Cítila, jak se potřebuje naplnit. Roztrhat. Už to nemohla držet. Když ho uviděla, jak stojí, bez cíle, v tichosti, stal se cílem.
Zastavila se. On sjel očima po jejích prsou. Dobrý. Byly tam pro něj. Bradavky tvrdé jak ocel. Přistoupila blíž, tak blízko, že cítil její teplo. „Potřebuju to,“ řekla. „A rychle.“ Chytila ho za ruku. Slepá ulička za klubem, cihlová zeď. Tma. Pach z popelnic. Vlhkost. Ideální, romantické.
Otočila se zády ke zdi, bez řečí si vyhrnula sukni. Kalhotky stranou, rozepnutá halenka — prsa ven, bradavky tvrdý jak kulky. Nezaváhal. Přirazil se na ni jak zvíře, jak poslední vlk na světě, co ví, že když teď nešuká, chcípne. Chytil jí za bradavky, tvrdě, jako by je chtěl utrhnout. A ona se nehla, jen zasténala: „Pokračuj brouku“
Držela. Držela jako háravá fena. Stehna od sebe, záda propnutá, rukama zapřená o cihly. On do ní narval prsty, pak žalud. Mokrá jak prasklá lahev whiskey. Těsná, masitá, dychtivá. Držel ji za boky, čurákem ji postupně roztahoval těsnou kundu. Svírala ho, mazala. Mlíko ji teklo po stehnech. Cítila každý příraz v páteři. V zubech. V lebce. Začala se třást.
Dělal ji tvrdě. Bez něhy. Poklesla na kolena, on za ní. Vzdychala rozkoší, on ji jen držel.
Jel dál. Chtěl víc. Když do ní začal pumpovat svoje horký semeno, zakousla se do předloktí, aby neřvala. Ale stejně jí unikl výkřik, násobený ozvěnou okolních zdí.
Celá se třásla. Zůstal v ní ještě chvilku. Jen dech, těžký a syrový. Pak se odtáhl. Bez slova, bez jména, bez čísel, odešel do tiché noci. V hlavě mu znělo: "Byla silnější než já, vzala si mě.“
Ráno Sára ležela v posteli. Sama, v kundičce památka na cizího ptáka. Na nočním stolku zmeškaný hovor. Neznámé číslo.
Pousmála se.
