Z bytu bývalej – časť II (Cz version)

28 de mai. de 2025 · 1.173 visualização LePetitMusicien

Zůstal jsem stát v koupelně jako přistižený zloděj. V ruce jsem držel její černé kalhotky naparfémované tou známou, zralou ženskostí. Pohled mi okamžitě vystřelil k ní. Opírala se o zárubeň, jednu nohu lehce pokrčenou v koleni. V tichu zazněl tlumený smích- přesně věděla, co dělám. Její jantarovo-modré oči se zaleskly pobavením. Líbí se ti? Zeptala se s nadzvednutým obočím a náznakem úsměvu. Její hlas byl klidný, ale znělo v něm cosi provokativního. Zkontroloval sis, jak dnes voní? Pokračovala a sjela pohledem z mé ruky na můj výraz. Zarazil jsem se jen na vteřinu, než mi oznámila, že je tam nechala schválně. Věděla jsem, že si půjdeš umýt ruce, nebo že půjdeš na záchod. A taky jsem věděla, že je uvidíš.

Neřekl jsem nic, jen jsem se lehce usmál a zasunul si kalhotky do kapsy. Vezmu si je na památku, pronesl jsem tiše, ale rozhodně. Vykročil jsem směrem k ní, připraven odejít, ale neuhnula. Naopak- jemně roztáhla nohy a nechala pyžamo který měla na sobě, sklouznout o kousek níž. Odhalila mi tak pohled na štíhlá stehna a jemný tmavý proužek mezi nimi. Zastavil jsem se těsně před ní. V jejích očích jsem viděl nejen pobavení, ale i zvědavost. Polibek jsem jí nejprve věnoval na rty- pomalu, zkoumavě. Pak pod ucho a na krk. Jemně se zachvěla a zavřela oči. Hlava jí padla dozadu a já se rty přesouval až na její rameno. Uchopil jsem okraje jejího pyžama a nechal ho sklouznout z ramen. Neodporovala. Naopak, jemně mi pomohla. Stála přede mnou nahá. Ve světle koupelny se její pokožka leskla do zlata. Pohled mi padl na její prsa- velká, ale pevná, s přirozenou vahou a krásným tvarem, jako stvořená do dlaně. Stála hrdě, vztyčené bradavky naznačovaly, že ji tahle situace víc než vzrušuje. Rukama jsem je jemně sevřel a ukazováčky kolem nich opsal kružnici se závěrečným lehkým šťouchnutím. Zalapala po dechu. Uchopil jsem ji za boky a jemně si ji přitáhl k sobě. Cítil jsem lehký odpor. Možná chtěla naznačit, že to nepůjde jen tak snadno, nevím.

Neřekla už nic, když jsem jí tiše naznačil, aby mě následovala. Poslušně, téměř beze slov, šla za mnou. Vedl jsem ji chodbou do ložnice, kde jsem ji jemně, ale rozhodně, zatlačil na postel. Bez odporu se mi podvolila. Dnes byl můj večer a oba jsme to věděli.

--->>> Zbytek někdy příště <<<---