Provokovala, nezaváhala, podržela....

Zamyšleně si jedu svou tisíckrát projížděnou cestu, když vidím na straně ulice malou drobnou postavičku s černou krátkou sukní, jak mává ručkou...tak co, aspoň si zpříjemním cestu spolucestujícím.
Zastavuji a sundávám okýnko, slečna je mi nápadně povědomá.
"Jééééé, pane učiteli !!! dobrý den, svezete mě, prosím?"
"No nazdar, Vendulko, co vy tady ! Jasně, nastupujte."
Docela se mi ulevilo, aspoň někdo, koho trochu znám...musím, ale uznat, že za ty roky vcelku povyrostla.
"Kampak jedete" - ptám se aby řeč nestála.
"Od kamarádky, byly jsme včera na párty"......blablabla, mluví a mluví a já kývu.
"Teda, řeknu Vám, že jsem vlastně ráda, že mě svezete vy, měla jsem docela strach aby to nebyl nějaký divnočlověk a neměla jsem průser. Když vím, že to je tatínek (mrkne na sedačky dozadu) a ještě k tomu známý ženatý člověk, hned jsem klidnější"
"Cože prosím? To jako ženatí otcové nemohou nic? trochu zvláštní tvrzení...asi bys byla překvapena!" - dávám ji najevo svou nelibost jejího tvrzení.
"Ale notak, neříkejte, že vy byste si něco takového troufl" - až šibalsky vymrkne
"Víš..ženatí muži trpí na mnoho věcí, a rádi využijí příležitosti jak vybít svou frustraci" - až smutně odpovídám.
"Opravdu? Tak tedy, pane učiteli, mohu Vám s něčím pomoci?" - sáhne mi na stehno a zadívá se na mě, cítím její pohled, ani na ni nemrknu, jen řídím dál a uvažuju, kde zastavím.
"OK, ale ne pomoci, budeš mi po vůli, já jsem "Pan" učitel a ty posloucháš, jasné?"
" Ano, Pane učiteli" - přichází odpověď a to učitel se se známkami pokory v hlase vytrácí.
"Výborně, rozumíš...." a má ruka vyjíždí po stehně pod tu krátkou sukni a začíná si otevírat stehna a hladit jí klín.
Zavírá oči a oddychuje, její levá ruka se posouvá na mé stehno, což kvituji zamručením a jemnou fackou...."řekl, jsem kurva, že mi budeš po vůli, řekl jsem, že chci abys iniciovala?"
Vypadá udiveně, ale odpovídá "Ne, Pane"
"Výborně, tak si teď sundej ty kalhotky, chci si čichnout"...což poslechne a podává mi je.
"Pokračuj co jsem začal" dávám jí pokyn, ať se vedle mě honí, a já si k nim čichám.
Je to nádherná vůně, ta malá coura mi voní....to není dobře. probíhá mi hlavou....a jak chutná?
Odkládám kalhotky a mou rukou zajíždím do té zvlhlé štěrbiny, vytahuju prsty a olizuju je, ta sladkokyselá chuť mi imponuje.
Naštěstí mohu odbočit a zajet do podzemních garáží jednoho centra.
Parkuju na periferii, ona stále mlčí a nenápadně si ji pod sukní honíi, mám pocit, že začíná dýchat víc zhluboka.
Vypínám motor, rozepínám kalhoty a stahuju je ke kotníkům, vyklouzne můj žilnáč a ona si mimoděk olizuje rty.
"tak mi ukaž, jak jsi šikovná", ani to nedořeknu a cpe si ho do pusy
Má ruka sjíždí k jejímu klínu a hraje si v dost krkolomné pozici v její škvíře.
Druhou rukou jí pomáhám, ale není moc třeba, cítím, jak mě polyká skoro až ke kořenu.
"Bože, to je nádhera" je asi to jediné, na co zmůžu, než ji hlavu přidržím a svou týdenní dávku horkého semen vypustím do její pusy.
"Vše spolknout", dávám pokyn a slyším, jak polyká, pomalu ho olizuje a sedá si vedle mě.
Zatímco si natahuju kalhoty začíná její ruka kmitat opět v klíně.
"Nestihla jsi to, když jsem se oblékal" , chytám ji za ruku " teď už to neuděláš, kalhotky si nechávám a rád Ti je někdy vrátím. Zde máš mé číslo a napiš mi, teď vypadni. Jsi, kde jsi chtěla"
Se zmuchlanou sukní vystupuje z auta a zatímco startuju a vyjíždím, vidím ve zpětném zrcátku, jak něco ťuká do telefonu.
"Děkuji za svezení, Pane učiteli"
"Nemáš zač, až přijdeš domů, chci aby sis to dvakrát udělala, Tvé orgasmy očekávám ve zvukových zprávách"


Co myslíte, napsala?