Když jsem si dodala odvahy

20 de nov. de 2025 · 1.739 visualização Zzdenazz

Tento příběh se odehrál už před mnoha lety. Dojižděla jsem tehdy denně do zaměstnáni do města 30 km tam a odpoledne zase zpět služebnim autem. Vždy když jsem se vracela jela jsem kolem autobusové zastávky u jedné továrny na okraji města. Měla jsem vždycky takový zvláštni pocit. Až po pár týdnech mi došlo, že tam v tu stejnou dobu na stejném místě čeká na autobus taková zajímavá holka. Něčím mě vzrušovala, přitahovala a mela jsem pocit, že ji znám. Hnědovláska s mírně kudrnatými vlasy po lopatky, vždycky rozpuštěnými, drobný obličej, nenamalovaná, přírodně krasná, stíhlá až hubená, krásné dlouhé nohy v legínách a balerinách, nahoře většinou volný top nebo svetřík. Jezdila jsem kolem ní čtvrt roku než jsem si vzpomněla. Jasně, ta holčina dělala servírku v sousední vesnici. Několikrát jsme se potkaly a jednou po sousedském plese jsme se zapomněly v sokolovně a trošku se i líbaly. Utekla tehdy s tím, že má kluka. Další týdny jsem kolem ní jezdila a přemýšlela co s tím. Byla jsem taky po nevydařeném vztahu s jedním hochem a rozcho d mě jen utvrdil, že chlapa už nechci.
Rozhodla jsem se že u ní zastavím a oslovím ji až pojedu za opravdu hnusného počasí, to aby mé zastavení dávalo smysl. Celé babi léto bylo jak k zlosti jako korálek. Až jednoho dné už od rána lilo jako z konve. Čekala jsem v práci nedočkavě na třetí odpolední. Když se v tom dešti blížím k zastávce, zpomalím, a už ji vidím, je tam. Ležérní nenucená, nádherná. Pletené pončo, riflová mini sukýnka, tělové silonky, obvyklé balerínky asi promočené z toho deště. Zastavím dva metry od ní a dělám překvapenou přes otevřené okýnko. ´´Jéé, ahoj seš to ty? Vzpomínáš si na mě? Pojď, nasedni, vezmu té v to m dešti,… Usmála se a s ´´ahoj´´ bez řecí nasedla. Když jsme se vzdálili od lidí na zastávce, povídá ´´..dík za svezení. A kdy mně zas začneš cpát jazyk do pusy, v autě, nebo až u tebe doma?´´…zasmála jsem se tomu a nic neříkala. Ona taky mlčela. Trvalo snad deset kilometrů než to ticho skončilo. ´´víš promiň, já na to tehdy nebyla připravená a cítila jsem se hrozně. Ale od té chvíle vím, že to chci s holkou prožít. S chlapama mám teď tu nejhorší zkušenost,…odhrnula pončo a vykoukla její pravá ruka po loket v sádře. ´´ten poslední pán na mě žárlil tak až mně zlomil ruku. Teď má problém s bengama…” Tak to mě moc mrzí, a jinak seš v pohodě, můžu ti nějak pomoci? “…ani nevím, rovnám si to všechno v hlavě. Ješté že mám práci a kde bydlet. Být sama zase není tak špatný. Nikdo tě nekontroluje. “ “…no to mně povídej, já to měla před časem podoný, až na tu zlomeninu, ale bolelo to hodně taky. ´´. Věděla jsem kde bydlí a zastavila u dveří nepěkné bytovky na konci vesnice. “ Nezajdeš na kafe, když už jsme si tak nějak zbyly?” Moc ráda, vypla jsem motor. Přeběhly jsme od auta do domu. Bydlela v přízemí v malinkém jednopokojovém bytě. Jak jsme vešly dovnitř ošklivá bytovka zmizela a člověk se ocitl v krásném útulném bytečku. “ nevím, jestli jsme se tehdy vůbec představily? Já jsem Monika” “Zďeňka” ahoj. Daly jsme si pusu. Pak jestě jednu. “Dej mně ještě jednu a neručím za sebe, že budeš mít zas můj jazyk v puse” “Tak jo, ale pak ho vytáhneš a ojedeš mě s ní vespod, jo? “ to jsem nečekal ale o to nadrženější se na ni vrhla. Stáhla jsem z ní veliké pončo i přiléhavé tričko a dívala se na její krásné drobné ňadra s tvrdými bradavkami v maličkých karmínových dvorcích. Neudržela jsem se a olízla jednu z nic. Sykla vzrušením a rukou si mě za vlasy přitáhla ústy k prsu. Lízej je prosím. Poslechla jsem. Ona si ručkou v sádře přejížděla po bradavce druhého prsa. Hekala a vzdychala, celá se chvěla. Po chvili se propnula v prvním orgasmu a svalila se na záda na postel. Něžně jsem ji líbala po nadrech a bříšku až jsem došla k okreli sukýnky a punčocháčů. Rozepla jsem sukni a lehce ji stáhla. Pomahala mi. Chtěla to. Překvalila mě, že měla jen silonové puncochcháče bez kalhotek. Mezi nohama je měla promácené svou milostnou šťávičkou z toho vzrušení. Stahla jsem jí je pod kolena a ochtnala ji. Byla skvělá. Lízala jsem ji a sála, ona křičela vzrušenim a celá se zmitala. Co chvíli mi to obličeje stříkl gejzír jejích milostných štáv. Ta holka byla neuvěřitelná a já nechápala jak jsem bez ní mohla žít. Opět jsem se posunula níž a líbala ji po stehnech ke kolínkám. Zula jsem jí mokré baleríny a stáhla vlhké studené siłonky. Měla úchvatná chodidla. Malá a něžná, hebounká bez otlaků, prstíky souměrné s krásným temně rudym lakem jen trošičku odrostlým. Úchvatně mi voněly. Měla je studené, tak jsem je nejdřív hladila a masírovala rukama, zahrnula je polibky a pak se jim věnovala naplno svymi ústy a jazykem. Jediný kousek jsem vevynechala. Monika to musela mít ráda, protože procházela nekonečnou serií orgasnů. Postel pod jejím zadečkem byla ůplně zmáčená. Zmítala se na posteli, křičela, sténala, nádherně živočišná a divoká. Bez jakýchkoliv zábran na to že to dělala dost možná poprvé s holkou, kterou sotva znala. Byla jak šílená a neukojitelná. Vytrhla mi nožku zpod úst, sedla si a oběma rukama mně opět strhla hlavu do svého klína až jsem od zasadrované ruky dostala pořádnou ránu do zátylku. Bylo mně to jednou. Byla jsem tak strašlivě nadržená a vzrušená a začala jsem ji divoce lízaz tentokrát víc vzadu od zadečku po hrázi k pičce. Myslela jsem že se zblázni. Když už to vypadalo že je v jednou dlouhém orgasmu surově jsem jí strčila ukazováček do kaďácku a dvěmacprsty druhé ruky jí brutálně honila druhou dírku. Po několika okamžicích přišel gejzír jeji šťávičky do kterého zároveň prudce čůrala. Všechno se to sáklo do jejich peřin. Až potom bez vládně odpadla a já vedle ní. Já stále oblečená jak jsem přišla, jen s brutálně promočenými kalhotkami. Dívala jsem se na ni. Ležela na zádech na mokré posteli, nohy i ruce od sebe. Ruka v sádře ji činila takovou jakoby zranitelnou a křehkou. Nechtela jsem pokazit kouzlo výjimečnosti tohoto okamžiku. Políbila jsem ji na bříško. “ ahoj, bylas skvělá. Příště je řada ma mě, jo?” jen přikývla a zavřela oči. Tiše jsem odešla z bytu i domu, nasedla do auta a dojela domů. Myslela jsem na ni. Tohle by začátek něčeho krásného, co bohužel ale netrvalo dlouho.