Byla sobota večer a chata u jezera byla narvaná k prasknutí. Přijel skoro celý ročník – nějakých pětatřicet lidí ze tří paralelních tříd, které spolu prožily čtyři roky na střední. Venku hořel oheň, uvnitř duněla hudba z repráku, lahve vodky, rumu, piva a míchaných drinků kolovaly dokola. Smích, křik, někdo skákal do vody, někdo tančil, někdo se loudal v objetí.
Kolem druhé ráno už byli všichni pěkně opilí. Holky se staly přítulnějšími – smály se nahlas, objímaly kluky kolem krku, seděly jim na klíně. Kluci byli nadržení, vtipy hrubší, ruce odvážnější, ale nikdo to neřešil. Několik párů se už dávno vytratilo do tmavších koutů nebo rovnou do pokojů. Dole v obýváku zůstalo jen pár neúnavných, co ještě dopíjeli poslední láhve a smáli se něčemu, co už ani nedávalo smysl.
Já už měl dost. Hlava se mi točila, svět se lehce nakláněl a věděl jsem, že jestli ještě loknu, tak zítra budu mrtvý. Zamával jsem na pozdrav, někdo mi zakřičel „ty slabochu!“, ale já už loudavě stoupal po schodech nahoru. Pokoje byly po jednom – každý si zabral svůj malý kumbál nebo část podkroví, aby měl aspoň trochu soukromí a aby mu tam náhodou někdo opilý nevlezl uprostřed noci. Já měl svůj spacák v jednom z menších pokojíků v podkroví, kde bylo jen jedno okno a dveře, které šly zavřít.
Svlékl jsem se do trenýrek, nechal dveře jen lehce přivřené (stejně bylo vedro), zhasl baterku v mobilu a padl do spacáku. Dole ještě tlumeně hučela hudba, občas se ozval smích nebo bouchání dveří, ale všechno to bylo jako z jiného světa. Alkohol mě pěkně zmohl – oči se mi zavřely téměř okamžitě a já se propadl do toho těžkého, teplého spánku.
Už jsem byl asi skoro v bezvědomí, když jsem něco ucítil. Nejdřív jsem myslel, že je to jen sen. Ruce jezdící po mém těle, zuby jemně kousající do bradavek, jazyk klouzající po břiše dolů, rychlé stáhnutí trenýrek a pak horko na mém údu. Rty, které po něm klouzaly nahoru a dolů. Slyšel jsem, jak hlasitě a hluboce vzdychám, slyšel jsem srkání a mlaskání tam dole, slyšel jsem tiché „pššššt“ – to mě úplně probudilo.
A on to nebyl sen. Cítil jsem, že mi parádně stojí, cítil jsem, jak mi něčí rty jezdí po penisu nahoru a dolů a jak mi po něm kmitá něčí jazyk. Chvíli jsem si to užíval, než mě napadlo, která z holek to asi je. Nahmatal jsem vlasy, jemně je prohrábl – nebyly dlouhé. Uvažoval jsem, kolik máme holek s krátkými vlasy – a podíval se dolů.
I ve tmě jsem viděl Marka, jak má v puse můj tvrdý úd a dívá se na mě.
„Marku, co to děláš?“ zašeptal jsem zaskočeně. „Já myslel… ty jsi… proč?“
Vytáhl ho z pusy a zašeptal: „Já myslel, že se ti to líbí.“
„To jo, ale jsi kluk. A já nejsem…“
„Tak jen zavři oči, nemysli a užívej si to.“
Zůstal jsem ležet, srdce mi bušilo až v krku, ale ani jsem se nepohnul. Marek se na mě díval ještě chvíli, pak se lehce usmál a znovu se sklonil. Jeho rty se zase obtočily kolem mého penisu, teplé, mokré, pomalé. Jeho jazyk mi kroužil kolem žaludu, pak sjel dolů po celé délce a zase nahoru. Cítil jsem, jak mi po těle projíždí vlny horka, jak mi stojí ještě tvrději než předtím.
Měl pravdu. Líbilo se mi to. Strašně.
Ten alkoholový šum v hlavě, ta tma, to ticho kolem – všechno to na mě působilo tak sexy, že jsem se prostě nechal unášet. Ruce jsem měl položené podél těla, pak jedna z nich sama od sebe sklouzla do jeho vlasů – ne abych ho odtáhl, ale abych ho lehce přidržel, když se pohyboval rychleji. Slyšel jsem své vlastní sténání, hluboké, chraplavé, které jsem ani nechtěl potlačit.
Marek to bral jako souhlas. Jednou rukou mi masíroval koule, druhou si držel kořen, aby mě mohl kouřit hlouběji. Občas se zastavil, olízl mi celou délku odspodu nahoru, pak zase vzal do pusy a sál pomalu, rytmicky. Cítil jsem, jak se velmi pomalu blížím na vrchol – ta opilecká nadrženost byla najednou ještě silnější, všechno citlivější.
Cítil jsem to fakt intenzivně – jeho rty a jazyk mě dováděly k šílenství, všechno bylo mokré, horké, přesné. Každý pohyb mě tlačil blíž k hraně, ale věděl jsem, že jestli teď chce, abych se udělal do jeho pusy, tak to bude trvat hodně dlouho.
Nadzvedl jsem se na loktech a zašeptal jsem, hlas mi trochu selhal: „Počkej… Marku… já bych… já bych tě taky chtěl…“
Zastavil se, podíval se na mě. Ve tmě jsem viděl, jak se mu lesknou rty. „Jo?“ zašeptal. „Klidně můžeš, ale řekni, co přesně chceš?“
Zavřel jsem oči. „Chci do tebe. Chci tě píchat. Chci tě šukat. Chci tě pořádně omrdat a vystříkat se do tebe!“
Marek se tiše zasmál a natáhl se k batohu. „Tak mi dej chvilku,“ zašeptal.
Slyšel jsem šramot, pak jak na zem upadlo víčko. Marek chvilku funěl, roztíral si gel. Pak klekl nade mě, kolena po stranách mých boků, chytil mě u kořene a namířil kam potřeboval.
Nejdřív teplo jeho stehen. Pak se pomalu spouštěl – špička se dotkla jeho otvoru, kluzkého od gelu. Tlak, odpor, pak povolil, uvolnil se – žalud zajel dovnitř a oba jsme zasténali. Marek se zastavil, pak dosedl dál, centimetr po centimetru, dokud jsem nebyl celý v něm.
Líbilo se mi to těsné, horké sevření. Marek se nade mnou lehce pohupoval, pak začal pomalu jezdit nahoru a dolů, díval se na mě shora, rty pootevřené, jednou rukou na mé hrudi, druhou na svém penisu.
Pomalu se na mně pohyboval – jen lehce pohupoval boky, jako bychom měli celou noc. Žádný spěch, jen ten kluzký, těsný pocit. Pak jsem mu položil ruce na boky, přitahoval ho hlouběji. Tohle šukání se mi líbilo – těsné, nadržené, zvláštní, ale vzrušující.
„Chci tě víc,“ zašeptal jsem.
Marek sesedl, znovu si nanesl gel, pak se otočil, klekl na všechny čtyři a vystrčil zadek.
I ve tmě jsem ho viděl – kulatý, pevný, nádherně klenutý, s hlubokou, měkkou prohlubní uprostřed, lehce lesklý od gelu. Boky úzké, stehna napjatá. Celý ten tvar byl pro mě nový – nikdy předtím jsem žádného kluka takhle neviděl, takhle připraveného, nastaveného.
Klekl jsem si za něj, přejel penisem mezi půlkami, našel dirku, zatlačil. Lehký odpor, pak proklouzl dovnitř. Marek zasténal do polštáře. Pomalu jsem zajel celý, chvíli nehybně, pak začal vyjíždět a zajíždět, zrychloval, držel ho za boky.
Bylo mi jedno, že je to kluk. Bylo to skvělé. Zrychloval jsem, držel jsem ho pořád pevněji, slyšel jsem naše vzdechy a tlumené pleskání našich těl, až to přišlo – dlouhé, hluboké, stříkal jsem do něj dávku za dávkou, až do poslední kapky.
Když jsem vyklouzl ven, Marek zašeptal: „Podáš mi něco? Ať tu neudělám skvrnu…“ Podal jsem mu nějaký hadr, oba jsme se utřeli.
Marek se po chvíli otočil, sklonil se ke mně, jeho teplý dech mi přejel po krku. „A co já?“ zašeptal s lehce provokativním úsměvem. „Nepomůžeš mi trochu?“
Lehl si na záda, roztáhl nohy a čekal. Klekl jsem si vedle něj, jednou rukou jsem ho chytil – jeho penis byl tvrdý, horký, kluzký od gelu a od všeho předchozího. Začal jsem ho pomalu honit, nahoru a dolů, pevně, ale ne příliš rychle. Marek tiše oddychoval, boky se mu lehce zvedaly do mého rytmu, oči zavřené. Občas si přiložil svou ruku na mou, přitlačil, ukázal mi, jak rychleji nebo pomaleji, jak pevněji sevřít. Druhou rukou mě hladil po stehnech, po břiše, až sjela níž a nahmatala mého. „Ale, ty snad chceš ještě,“ zašeptal překvapeně a s úsměvem, když ucítil, jak mi to zase tvrdne pod jeho prsty. Začal mi oplácet – pomalu, stejně pevně, stejně rytmicky. Najednou se posunul, lehce se zvedl a sklonil se níž. Zase jsem cítil jeho horký dech na svém penisu, pak teplá, vlhká ústa – kouřil mě pomalu, hluboce, zatímco já jsem ho pořád nezkušeně honil. Oba jsme potichu sténali a funěli, ruce i ústa v jednom rytmu, jako bychom se ani nechtěli zastavit.
Marek mě pořád držel v puse, jeho jazyk mi klouzal po žaludu, pomalu, ale intenzivně. Cítil jsem, jak mi to zase tvrdne víc a víc, ale něco ve mně chtělo víc – chtěl jsem to zkusit, chtěl jsem vědět, jaké to je. Polkl jsem nervozitu, odhodlal se a naklonil se k jeho penisu.
Byl přímo přede mnou, tvrdý, horký a mokrý. Přiblížil jsem se, ucítil jsem tu vůni, známou i když novou, něco v ní mě paradoxně ještě víc vzrušilo. Nejdřív jsem ho jen lehce olízl – špičkou jazyka přes žalud, ochutnal jsem tu hladkou kůži, lehce slanou, teplou. Marek tiše zasténal, boky se mu lehce zvedly, což mě povzbudilo. Vzal jsem ho mezi rty, jen špičku, pomalu jsem sát kolem žaludu, jazykem kroužil po okraji. Rukou jsem ho pořád honil – pevně, rytmicky, nahoru a dolů, ale pusu jsem věnoval jen té citlivé špičce. Marek mi sténal přímo do rozkroku, jeho rty se na chvíli zastavily, jako by ho to vyvedlo z míry. Pak pokračoval, vzal mě hlouběji, a já jsem se snažil držet krok – sát ho, olizovat, honit, všechno najednou. Bylo to divné, nové, ale taky neuvěřitelně žhavé – cítit ho v puse, vědět, že on cítí mě, ten rytmus našich těl, který se začínal synchronizovat. Markova ruka mi sjela na zátylek, ne tlačila, jen mě lehce povzbuzovala, a já jsem pokračoval, zkoušel ho brát o kousek hlouběji, ale pořád hlavně kolem žaludu, kde jsem cítil, jak se pod mým jazykem chvěje.
Marek se najednou víc rozfuněl – jeho dech se zrychlil, boky se mi lehce tlačily dopředu, ruka na mém zátylku mě stiskla o trochu pevněji. Cítil jsem, jak mu to v puse nabíhá, jak se jeho žalud napíná pod mým jazykem, jak se celý penis lehce zachvěje. Věděl jsem, že bude brzo, že každou chvíli bude.
Než mi to ale došlo, než jsem si uvědomil, co přesně se bude dít, ucítil jsem první proud – horký, skoro žhavý, přímo na jazyk. Pak další a další, rychle za sebou, silné pulzy, které mi rázem naplnily celou pusu. Bylo toho hodně, slaného, sladkého i trochu nahořklého. Měl jsem pocit, že mám pusu plnou a že to nemám šanci všechno udržet.
Instinktivně jsem se snažil polknout, ale nešlo to hned – bylo to hustší, než jsem čekal, lepilo se mi to na patro, na jazyk. Hrdlo se mi stáhlo, ale nechtěl jsem teď couvnout, nechtěl jsem uhýbat nebo to plivat ven. Naopak – ten pocit, že mám v puse jeho semeno, že mi Marek stříká do pusy, mě úplně dostal.
A právě v tu chvíli to přišlo i na mě, najednou se mi v podbřišku všechno stáhlo a já začal stříkat do jeho pusy. Prudce, bez varování, první dávka přímo do jeho hrdla. Marek to zvládl bez zaváhání – cítil jsem, jak polyká, jak mě ještě pevněji saje.
Sténali jsme si navzájem do rozkroku, oba v těch posledních křečích. Trvalo to dlouho, vlna za vlnou, dokud jsme se oba nevystříkali. Teprve pak jsme se pomalu pustili – já jsem ho nechal vyklouznout z pusy, polkl jsem zbytek, co mi zůstal na jazyku, a zůstal ležet s otevřenými ústy, těžce oddychoval.
Leželi jsme vedle sebe, bez doteků, na zádech, dívali se do tmy. Brzo jsme usnuli.
Ráno jsem se s trhnutím probral – oba nazí, jaké štěstí, že nikdo nevešel. Chuť semene v puse, citlivý penis, ztvrdlé tričko na zemi. Důkaz, že to nebyl sen.
Marek se probral, ušklíbl se nad tričkem. „Hele, v klidu,“ řekl. „Alkohol, party, stane se to. Mně se to líbilo, tobě taky… žádný drama.“
Oblékli jsme se, uklidili, šli na snídani – jako vždycky, nikdo nic netušil.
Před odjezdem jsem ho vyhledal u auta. „Dej mi číslo,“ řekl jsem. „Co kdyby… no, víš.“ Nechtěl jsem ho vidět naposledy.
