Jak jsem se doháje ocitla v této situaci

Jak jsem se doháje ocitla v této situaci?

Tuhle otázku jsem si v životě položila mnohokrát.

V jedné z těchto vzpomínek ležím na zádech na posteli v hotelovém pokoji. Nahá. Nohy hezky do praku. V extazi zatinam nehty do prostěradla a propínám se v zádech, hýbu pánví tak, aby se jazykem i prsty dostal hlouběji.
Už předtím mě oba krásně vyšukali. Několikrát. Střídali se. Měnili polohy.
Šukali mě na misionáře, intenzivně, jemně, dlouhými tahy projížděli mou kundičku, užívali si pohledu jak do mě zajíždí.
Z boku, nechali mě, ať si sama určuji tempo a projíždím se na těch jejich pérech. Nebo si jeden lehl zepředu a druhý zezadu, chvilku mě šukal jeden a po několika přírazech zase předal tomu druhému. Pak zkusili, zda se do mě vejdou oba naráz. Byla jsem už tak rozdělaná, že jsem je oba pojmula do své kundičky.
Mrdali mě ze zadu. Drsně a tvrdě. Drželi za boky a mrdali mě jak králíci. Tekla jsem z toho, jak mi jejich koule pleskali o mokrou kundičku a jejich péra narážela až na dno.
Když mě jeden šukal, ten druhý si buď se mnou hrál, líbal a mačkal mi kozičky, líbal na krku, a nebo mi dovolil, abych ho mohla kouřit.
Teď jsem si v pusince hrála s pérem svého šéfa a jeho kamarád mi neuvěřitelně lízal kundičku a do toho mě prstil. Cucal mi poštěváček a do toho mi nevím kolika prsty mrdal kundičku. Mrdal mě skvěle, nádherně. Nikam nespěchal, přizpůsobil tempo mým pohybům a setrval v něm. I když jsem se začala zmítat, udržoval stejné tempo. Pak přitlačil lehce nahoru a já se chtěla odtáhnout neboť jsem pocítila silnou touhu čůrat. Nedovolil mi to. Šéf, kterého jsem dosud nadrženě kouřila, se odtáhl, aby mě mohl lépe přidržet. Držel mě za zápěstí pevně přitisknutou k posteli. Nemohla jsem se hnout.
A jen slyším: " Jooo, pojď... pojď... poddej se tomu... pojď... stříkej pro mě... stříkej pro nás... pojď... postřikej mě... kurva jooo pojď... vím, že budeš stříkat... udělej se pro mě... chci tě vidět stříkat... dělej pojď"
Hrozně mě to vyrajcovalo, neovládala jsem se, chtěla jsem víc, prahla jsem po tom doteku..
Užívala jsem si ten pocit, že jsem se dvěma muži. Užívala jsem si to, že mě drží a já jsem "bezmocná".
"Pokračuj a hlavně nepřestávej" běželo mi hlavou... "Už... jooo... kurva... už" ... ztratila jsem kontrolu nad svým tělem a dopřála mu to o co žádal.
Z kundičky vytryskl proud mé šťávičky.
Mrdal mě dál, povzbuzoval k dalším a dalším výstřikům. Rty se přisál na můj poštěváček. Byla jsem hlasitá, hodně hlasitá. Křičela jsem rozkoší.
"Ano, prosím.. mrdej mě... nepřestávej". A Zmítala jsem se v několikanásobném orgasmu.
Nemohla jsem se toho nového pocitu nabažit a zároveň mě to neuvěřitelně vysilovalo.
Po chvíli jsem žadonila, aby přestal, že už je to moc. Poznal, že to myslím vážně. Přestal, ale prsty nechal ve mně. Ptal se, zda jsem to už někdy zažila, zda jsem věděla, že tohle dokážu. Až když jsem byla schopná popadnout dech, jsem odpověděla, že ne. Že toto bylo poprvé. Styděla jsem se, ale ihned mě z mého studu vyvedl. Ujišťoval mě, jak to pro něj bylo nádherné a vzrušující vidět mě stříkat. Vysvětloval, že ne každá žena tohle svede. Že je se mnou velmi spokojený a že jsem ho velmi potěšila.
Ta slova chvály ve spojení s jeho prsty stále v mé kundičce vyvolaly další vlnu touhy. Opět jsem začala pohybovat pánví tak, aby se mi jeho prsty třely o kundičku. Usmál se. Samolibě spokojený s tím, jak moc se mi to líbí. Chtěla jsem to zažít znovu. Byť jsem chvilku pociťovala lehký stud z toho, že jsem kus postele "zamokřila" svými šťávičkami, tak mi to najednou bylo úplně fuk, touha byla silnější.
Lehce klouzal svými prsty v mojí kundičce. Dráždil mě na tom samém místě, chvěla jsem se nedočkavostí...
Opět na mě začal mluvit, povzbuzoval mě k dalšímu výstřiku, jak moc ho to potěší. Ptal se, zda chci být poslušná holčička a splnit to, co mi přikáže. Že touží po tom, abych se udělala na příkaz. Až když mi to on dovolí.
"Ano prosím." Zašeptala jsem.
Šéf mě v tu chvíli chytil pod krkem. Ne surově, ale ani ne něžně. Tak, aby mi dal najevo, že má nade mnou moc. A přikázal, abych to zopakovala a nahlas.
To sevření okolo krku mě vyburcovalo do naprostého extrému. Prosila jsem, žadonila jsem, aby si se mnou hráli jak uznají za vhodné, že toužím jen po tom, aby mi dovolili se opět udělat jako předtím.
Šukal mě prsty, cucal poštěváček, přiváděl mě k šílenství svými slovy "Jooo už cítím jak to na tebe jde, jak jsi vzrušená. Chceš se udělat? Já vím, že chceš. Ale ještě ne, holčičko. Ještě vydrž."
Šéf mě držel jednou rukou pod krkem, druhou mi mačkal prso. Přidal se k povzbuzování "Pojď ty malá kurvičko, udělej se pro nás. Vím, že to chceš, že se ti líbí, když jsme na tebe dva a ty nic nezmůžeš."
Věděla jsem, že za chvíli budu stříkat. Mezi hlasitým sténáním jsem prosila, abych se mohla udělat, že to už potřebuji. Ještě chvíli mě trápil tím svým "vydrž", ale jakmile vyslovil "můžeš", okamžitě ve mně vše explodovalo. Stříkala jsem zcela nekontrolovatelně. Vytáhl prsty z mé kundičky a rychle s nimi přejížděl přes poštěváček. Furt jsem stříkala, nešlo to zastavit. Chvilku mi dráždil poštěváček a pak opět zasunul prsty do kundičky a tvrdě šukal. Když jsem začala opět stříkat, přesunul se na poštěváček, ještě víc mě dráždil. A takto to opakoval. Prožívala jsem několik orgasmů za sebou.
Nechali mě si to pořádně užít.
Když viděli, že mám dost, tak mě si ke mně lehli, každý z jedné strany. Hladili mě, chválili a říkali jak moc jsem je potěšila. Chvilku to trvalo, ale pomalu jsem se začala uklidňovat a přicházet k sobě :)

Se šéfem jsem měla poměr už pár měsíců. Byl o dost starší než já. Nebyl to vyloženě krasavec, ale měl obrovské charisma a uměl to se slovy. Ten by i hluchýmu uměl prodat rádio. Snadno uměl lidi přesvědčit.
Párkrát zmínil, že jsem tak divoká, že bych si zasloužila, aby na mě byli dva. Já jsem však toto vždy odmítla.
Nenapadlo mě, že mě bude pokoušet ještě víc.
Měli jsme se opět sejít nejdříve v restauraci na večeři. Vcházím dovnitř a už ho vidím u našeho obvyklého stolu. Ale nesedí tam sám. Vedle něj sedí muž zhruba jeho věku. Sympatický. Až moc sympatický. Sakra. Okamžitě znervoznim. Dáme si víno a předkrm, konverzace je nenucená a vtipná. Příjemně se bavím, ale stále mnou zmitaji obavy. Kamarád se omluví, že si musí odskočit. Zůstanu tam sama se šéfem. Vzhlédnu k němu tázavě.
"Ano. Je tady proto, aby tě vomrdal. Ale jen pokud s tím ty budeš souhlasit."
Ztěžka jsem polkla.
"Souhlasíš s tím?"
"Musím odpovědět teď nebo mohu později, až ho trochu poznám?" Zeptala jsem se i když jsem už v tu chvíli věděla, jak tento večer dopadne...