Ředitelka - první část

Setkala jsem se s ním poprvé až na poradě učitelského sboru. Nový učitel tělesné výchovy. Byl vybrán ještě za minulého vedení, ještě než jsem nastoupila na pozici ředitelky. Zástupkyně mi ho sice po pracovní stránce vychválila, ale tohle mě zaskočilo.. Tuhle jeho stránku mi opravdu nepopsala.. Když se postavil, abychom se seznámili, převyšoval mě o dobrých deset čísel, ne-li více.. Ze životopisu vím, že je o téměř 10 let starší než já, ale rozhodně tedy na svůj věk nevypadá.. Vysoká, mužně štíhlá, svalnatá, pevná postava… široká ramena… Prostě chlap.. Tmavé krátce střižené vlasy, oříškově hnědé oči…
Usmál se… sakra tak milý a nevinný úsměv…
Podal mi ruku… sakra sakra sakra… má opravdu hezké ruce… dlouhé štíhlé prsty…
Musím se soustředit.. podám mu také ruku, usměji se a přivítám ho..
Zdálo se mi to, nebo jsem i na jeho tváři zahlédla na malou chviličku rozpaky..? Ty samé rozpaky, které jsem z něj cítila i já…?
Dny plynuly.. nepotkávali jsme se příliš často a pokud ano, pokaždé tam bylo jisté napětí.. Vždy se ale choval velice zdvořile a se vší slušností..
Tajně, ani sobě bych to nepřiznala, jsem doufala, že se možná něco stane na sportovním seznamovacím kurzu, kam jsem se za nimi přijela na 2 dny podívat. Večer jsme s kolegy seděli u ohně a popíjeli. Občas jsem koutem oka zahlédla, že se na mě dívá, když ho nikdo nevidí.. Večer pokročil, zcela náhodou jsme se oba zvedli v tu samou chvíli, že jdeme spát.. Chtěla jsem se posadit zpět, ale to by bylo nápadné a hlavně dětinské… Vydali jsme se tedy cestou spolu…
Po těch pár sklenkach jsme se bavili zcela uvolněně, on mi vyprávěl o tom odkud pochází, o rodině, o tom, proč je ve svém věku sám... a ptal se mě na to samé...
Bydlelo se v takových chatkách, které byly rozdělené na 2 pokoje. Když jsem přijela, tak mi jen kolegyně ukázala, kde mám svůj pokoj a o víc jsem se nestarala.. Teď jsme zjistili, že jsme ubytování v jedné chatce s pokoji vedle sebe. I jeho to na chvíli zarazilo. On měl pokoj s kolegou, který zůstal ještě u ohně.. a já sama.. Vedle nich…
Byl ale najednou opět zdvořilý… možná až příliš.. téměř strohý.. chladný.. popřál mi dobrou noc a zašel k sobě..
I já jsem vešla k sobě, dala si u okna cigaretu… a slyšela, že on odešel.. Říkala jsem si, že asi šel ještě k ohni za kolegy.. a rozhodla se jít do sprchy.. Cestou jsem se zabrala do myšlenek na něj..

Vím, že to napětí je oboustranné.. to poznám.. cítím.. Ale pak je najednou tak zdvořilý... Drží si odstup…

Byla jsem tak zabraná do svých úvah, že jsem si ani neuvědomila, že je někdo vedle v pánských sprchách.. Byla to vteřina než jsem automaticky sáhla po vypínači a rozsvítila, ale jsem si jistá, že jsem zaslechla mužský vzdech.. Jak jsem rozsvítila, bylo najednou naprosté ticho a bylo slyšet pouze tekoucí vodu z vedlejších sprch. Sprchy sice byly každé z jiné strany, ale u stropu byla mezera a bylo téměř vše slyšet na druhou stranu. Mohla jsem odejít, ale vážně jsem tu sprchu potřebovala, tak jsem si řekla, že si pospíším, aby měl ten druhý brzy opět soukromí. Rychle jsem se umyla. Vypla jsem vodu, ale vedle už jsem ji také neslyšela. Ani jsem se neutřela, jen si omotala ručník kolem sebe a vydala se zpět. Byl konec září, ale bylo neskutečně teplé počasí a řekla jsem si, že oschnu cestou a takto nahá skočím hned do peřin…
Vyjdu ze dveří a spatřím, že to on před chvilkou vyšel z pánských sprch a kráčí jen několik kroků přede mnou… také se neobtěžoval s oblékáním a má pouze ručník kolem pasu…
Vzpomenu si na ten vzdech, co jsem zaslechla při vstupu do sprch a nadávám si, že jsem nebyla pozornější… že jsem ho pravděpodobně vyrušila… Dívám se na jeho záda a ne na zem.. zakopnu a klopýtnu, ale naštěstí to vyrovnám.. Samozřejmě to slyšel a otočil se…
Sakra.. teď už ví, kdo ho vyrušil..
Narovnám se… a v tu chvíli si uvědomím… že mi při tom zakopnutí sklouzl ručník z těla… a já tu teď před ním stojím úplně nahá… ani jsem se v tom šoku nestihla zakrýt, protože jsem v jedné ruce nesla oblečení a ve druhé telefon a taštičku s mýdlem…
Poklekla jsem, položila věci a znovu se zahalila do ručníku.. když jsem se zvedla, byl už téměř u chatky…
Panebože! To snad není možné! Snad toho neviděl, byť je úplněk, v té tmě tolik..?
Pokračuji v cestě a zastavím se v místě, kde stál předtím on, ohlédnu se a snažím si představit, co vše a jak detailně mohl vidět..
Jsem rudá studem, ale zároveň mě to vzrušuje… a hlavou se mi opět honí různé fantazie.. zvlášť když vím, že leží takový kousek ode mě..
Lehnu si nahá do postele, která je přímo pod oknem… aby mi nebylo takové vedro..
Mám chuť si se sebou hrát… ale nevzala jsem si s sebou žádnou hračku… a takhle sama se málokdy uspokojím a kdyby, tak by to bylo v tuhle chvíli až příliš náročné.. Pouze se tedy jen lehce hladím a snažím se tím ukolébat ke spánku..
Po nějaké chvíli už téměř usínám, když v tom uslyším ten samý vzdech jako ve sprchách… Nejdřív si myslím, že se mi to zdá, ale když ho uslyším znovu a hlasitěji, zpozorním..
Bože můj… on si ho vedle honí!
Slyšet muže, když takto vzdychá slastí, mě neuvěřitelně rajcuje…
Zaposlouchám se…
Automaticky si sjedu rukou na kundičku.. ta je už jen z tohohle mokrá.. Zasunu rovnou dva prsty dovnitř.. Uvědomuji si, že musím být naprosto potichu, abych ho opět nevyrušila a hlavně, aby nepřestal… Sténá a vzdychá opravdu nádherně.. Už se šukám třemi prsty přesně v rytmu podle něj… představuji si, že to jeho péro do mě takto zajíždí.. Rozdráždil mě neuvěřitelně… Cítím, že za chvíli budu.. Neubráním se už také slabým vzdechům..
Najednou jeho vzdechy ustanou, ale slyším, že si ho honí dál… Vím, že mě musel zaslechnout a teď zjišťuje, zda se mu to nezdálo..
Nemohu přestat.. teď ne.. nejde to.. Ani kdyby hořelo, tak bych to nedokázala… Vzdychám opravdu slabě.. ale teď už musí, víc než mé vzdechy, slyšet mlaskání mé mokré kundičky…
Nevím, zda mě slyšel, když jsem potichu (spíš pro sebe) zašeptala „prosím pokračuj“.. ale vzápětí jsem zaslechla opět jeho přerývaný dech.. Teď si ho honil tvrdě a intenzivně… Jako kdyby ho do mě vrážel prudce ze zadu a držel si mě za boky… přirážel pořádně hluboko až po koule… a znovu…a znovu… Postupně zrychloval své pohyby…
Šílela jsem.. a bezmyšlenkovitě vyslovila „už budu“.. I jeho ta slova povzbudila a za chvíli jsem poznala, že už bude také stříkat… To už na mě bylo moc.. začala jsem se třást v orgasmu… a do toho slyšela, jak on také dosáhl vyvrcholení…
Znavená orgasmem ale i alkoholem jsem téměř okamžitě usnula..
Ráno se vzbudím brzy a vím, že už neusnu.. Obléknu se, upravím se ve sprchách a vyrazím na snídani. Ještě nebyl ani ranní budíček, ale potřebuji aspoň kafe.
Jídelna je prázdná… až na jedno místo… a samozřejmě tam sedí on. Sedí zády ke mně, takže netuší, kdo vešel… Bez ohlédnutí se zeptá „kafe, čaj..?“
„Kávu prosím“ odpovím..
Zarazilo ho to. Ne má odpověď, ale to, že jsem to zrovna já…
Vstal a zamířil do kuchyně.. ani se na mě nepodíval… Posadím se k jeho stolu… Vrací se s kávou v jedné ruce a mlékem ve druhé.. opět se zarazí, když vidí, že jsem se posadila naproti němu.. Přichází ke stolu.. zdá se mi naštvaný.. Kávu a mléko postaví na stůl.. Poděkuji mu… Přikývne.. Chvíli jakoby se rozmýšlel.. ale pak vezme svůj talíř s nedojedenou snídaní a hrnek s nedopitým čajem a omluví se, že už dojedl a že stejně už musí.. odchází do kuchyně a pryč z jídelny..
Ženská část mě je uražená a naštvaná, ale ta profesionální část mě ví, že udělal správně… že si tohle mezi sebou nemůžeme dovolit…
Od té doby se choval víc než chladně.. byť stále vždy zdvořile.. a očividně se mi snažil vyhýbat..
A já se chovala úplně stejně…
Dařilo se mi na něj téměř nemyslet po té sexuální stránce.. Ale ta vzpomínka, jak jsem ho slyšela dosáhnout orgasmu, se mi stále vracela..
To jsem ještě netušila, jak moc se to celé zvrtne 