!!! Je to příběh obsahující prvky BDSM hry a jako hru ji akceptují a souhlas k ní dávají všichni zúčastnění, přičemž je vždy brán zřetel na předem dohodnuté gesto či slovo, které znamená zastavení hry. Ta také vždy probíhá v duchu možností a bezpečnosti všech zúčastněných a po ní následuje safe care.!!!
Pretoriánští nováčci na dvoře byli bledí a dívali se raději do země. Naklonila jsem se blíž k jejich prefektovi. „Nauč se to! Nebudu za Tebe dělat Tvoji práci!“ zašeptala jsem sarkasticky a odešla. Bellos a Sonatos se ke mně připojili na chodbě, protože exekuci zvědavě přihlíželi a smáli se. Nebýt tak hezcí, seřezala bych je taky, chovali se jako uličníci. Ale oba jsem je měla ráda a k otrokům jsem se krutě nechovala. V podstatě jsem jako kurtizána nebyla o moc víc než oni, jen jsem byla bohatá. Dostali oba jen pohlavek a smáli se ještě víc a já s nimi.
Užívala jsem si lázeň a jedla, když se dveře doslova rozlétly. „Pošli je pryč!“ řekl povýšeně. „Nejsem Tvůj pretorián, abys mi udílel příkazy, prefekte!“ vztekle jsem sykla, ale pokynem ruky jsem oba chlapce poslala pryč. Zavřel dveře kopnutím a sledoval mně. Připomínal mi tygra, který se chystal ke skoku. „Zaplatím, co si řekneš,“ řekl pomalu a nespustil ze mě oči. „Klekni si!“ řekla jsem tvrdě a on se ani nepohnul. Od pasu odepnul naditý váček s penězi a hodil ho na zem. „Je tam víc, než kolik stojí Tvůj dům,“ řekl povýšeně a hrdě. „Cena se zvedla, prefekte. Na zem! A pokud se ke mně poslušně a pokorně nepřiplazíš, tak si vezmi své peníze a odejdi!“ pronesla jsem ledově. Byl bledý a třásl se. Pak se svezl na kolena a sklonil hlavu. „Řekla jsem, plazit!“ Chvíli s tím bojoval a pak si lehl a plazil se ke mně po okraji lázně. Cítila jsem jeho dech, když byla jeho hlava na úrovni té mé a mírně jsem se vynořila, abych si sedla na lavičku v lázni a pohodlně se opřela. Natáhla jsem ruku a vzala ho za vlasy. „Jsi zpocený a smrdíš,“ řekla jsem a rukou ho prudce stáhla do lázně.
Jeho vlasy jsem pořád pevně držela a zvedla ho za ně nad hladinu. „Jak se opovažuješ mi přijít na oči v takovém stavu!“ štěkla jsem a hlavu mu znovu ponořila. Měl sílu a bojoval se mnou. Jenže to nečekal a tolik vzduchu v plicích neměl. Snažil se postavit na nohy, aby získal oporu, ale těmi svými jsem mu je rychle podrazila a on znovu zajel pod vodu. Chytal mně za ruku, ale docházel mu vzduch a jeho síly ochabovaly. Ten moment překvapení nezpracoval. Vytáhla jsem ruku i s jeho hlavou nad hladinu. Prudce se nadechl, kašlal a plival vodu. Když se mu konečně povedlo zvládnout dýchání a zvedl odbojně hlavu, tak moje ruka pod vodou pevně sevřela jeho varlata a on se bolestí zkroutil a řval. „Prosím, to bolí,“ zasípal a vyhrkly mu slzy. Jeho ruce se zvedly, aby tu moji ze svých varlat sundal, ale zmáčkla jsem víc. „Pustím, pokud jsme si vyjasnili, kdo tady dává příkazy,“ řekla jsem ledovým hlasem. Jen souhlasně přikývl. Pustila jsem a on si je komicky zakryl dlaněmi a chránil. „Sundej si tuniku a umyj se!“ sykla jsem a znovu se opřela o okraj. „Ano, Domino,“ zašeptal a sundával ze sebe promáčenou tuniku a pak i boty.
Hodila jsem po něm houbu, pravou egyptskou lufu. Poslušně ji vylovil a drhnul se. Nerozhodně zvedl hlavu, když došlo na záda. „Otoč se!“ štěkla jsem a vytrhla mu ji z ruky. Přitlačila jsem a drhla mu záda takovou silou, že se bolestí prohnul. „Drž, padavko!“ přikázala jsem, vrátil záda zpátky a se sténáním držel. Pak jsem vzala do ruky skvost, kterým Římané opovrhovali, bylo to mýdlo a Řekové mu říkali sapo. Bylo až z oblasti nešťastných Pompejí, které před sto lety zničil výbuch posvátné hory. „Zavři oči, jinak Tě budou štípat!“ sykla jsem a umyla mu vlasy. Když jsem mu tlačila hlavu pod hladinu, instinktivně se začal bránit. „Tak si to opláchni sám!“ řekla jsem posměšně. Důkladně si vlasy opláchl a vynořil se. Došel k okraji lázně a zvedl mýdlo. „Co je to?“ zeptal se a pak sklonil hlavu. „Prosím, co je to, Domino?“ zopakoval uctivě svou otázku. „Mýdlo,“ odpověděla jsem se smíchem. „Znali ho už Sumerové, ale obyvatelé Říma jsou hloupí a patlají na sebe pořád jen olej. Galenos, ten lékař, co sloužil už Marcu Aureliovi, mi ho nechává vozit a staví na venkově novou mýdlárnu. Tohle je vzácné, je s levandulovým olejem. Pro děvčata mi vozí obyčejné, chci, aby byly čisté,“ vysvětlila jsem a raději mu ho vzala z ruky.
Objal mně a přitáhl si mně blíž. „Proto tak krásně voníš a Tvoje pokožka není mastná od oleje?“ zeptal se šeptem a políbil mně na krk. „Jsi tak jemná a hebká. Jiná než všechny ženy v Římě,“ znovu vydechl a políbil mně. Pak mně zvedl do náruče a vynesl z lázně. Pokračoval do ložnice a já jsem mu rukou a především svými nehty tlačila a ryla rýhy do kůže na zádech. Hlasitě dýchal a v jednu chvíli musel zavřít oči a zastavit. Vzdechl, polkl a pokračoval v chůzi. „Prosím, Domino, nedělej to. Nevydržím to. Už teď mi stojí a je tvrdý,“ zašeptal. „No, když tak hezky prosíš,“ odpověděla jsem s úsměvem a ruce povolila. Když mně pokládal na lůžko, ucítila jsem, že nelhal. „Prosím, co mám udělat, abys mi to dovolila? Mám klečet, plazit se? Udělám to,“ zašeptal a hlas se mu třásl. „Víš co je cunnilingus?“ zeptala jsem se. „Ano, Domino a rád Vás uspokojím jazykem,“ odpověděl potichu a klek si k loži. Na vojáka mi jemně a s citem roztáhl nohy, pak dvěma prsty rozevřel klín a jeho hlava se poslušně sehnula k němu. Opravdu to uměl a jeho jazyk zkušeně kmital a vzrušoval mně. Jemně zajížděl i do vagíny a lízal. Trpělivě to dělal, dokud jsem nedosáhla orgasmu a překvapilo mě, jak počkal, aby ochutnal mé šťávy.
Pak nesměle zvedl hlavu. „Prosím, Domino,“ zasténal a provinile se podíval na svůj tvrdý penis. Nadzvedla jsem se a za vlasy ho zvedla k sobě na lože. „Co Tvůj úřad, prefekte? Už Ti není milejší?“ zeptala jsem se s trochou krutosti v hlase. „Mučíte mně, Domino,“ zasténal znovu a zabořil hlavu mezi moje prsa. Pak jsem ucítila, jak se trochu pohnul a jeho penis našel správný směr a on pomalu zasunul. „Zabije mně, ale chci to,“ zasténal a začal přirážet. Hekal u toho a byla bych vsadila svůj dům, že vydrží jen chvilku, ale ovládal se, zpomaloval a občas zastavil, aby líbal moje tělo a prsa. Jeho ústa jemně sála moje bradavky a znovu přirážel. Sténal, jak se snažil to oddálit. Vzrušovalo mně to a znovu jsem měla orgasmus. Pevně jsem ho sevřela. „Ne, ne, prosím, to nevydržím,“ naříkal, když jsem mu ho sevřela a prohnul se. Moc hezky u ejakulace řval. Pak se na mně svalil a nemohl popadnout dech. „Nejsi zrovna peříčko, prefekte,“ řekla jsem po chvilce, když se jeho dech uklidnil. Nadzvedl se a překulil vedle mě. „Omlouvám se, vím, že nejsem,“ pronesl zkroušeně. Pak se na loktech nadzvedl. „Neudržel jsem se, bude to problém?“ zeptal se pořád tím zkroušeným hlasem.
Rozesmála jsem se. „Proč myslíš, že Marcus Aurelius povolal Galenose? Měl třináct dětí, další už vážně nechtěl. Jaká ironie. Commodus je mít nemůže,“ řekla jsem a poslední větu dodala spíš smutně. „Tite, opravdu si na něj dej pozor. Jeho sestra mně neposlechla. Dal si popravit jeho milence a to se mu nelíbilo. Nesnese, kdyby ho měl někdo zastínit,“ dodala jsem a on mně pohladil. „Dobře, dám si pozor, když Ti na tom tak záleží,“ řekl měkce a zvedl se. „Nerad, ale Váš otrok, Domino, má povinnosti, pokud nemá rozhněvat Vašeho drahouška a musí odejít,“ řekl smutně a políbil mi ruku.
