Jejich setkání začalo náhodně na benzínce. Jedna stopařka, jeden řidič a dlouhá cesta před nimi.
Postupně si začali vyprávět příběhy. O prvních zkušenostech, o překročených hranicích i o chvílích, kdy stud ustupuje a nahrazuje ho vzrušení z toho být viděna.
Jenže s každým dalším slovem přestávalo jít jen o minulost.
V Budapešti už nebyli jen vypravěči. A pozvání na pokoj nebylo jen o přespání...
Ležela pode mnou tiše. Už se nesnažila nic řídit, nic tlačit dopředu. Byla tady. Se mnou.
Cítil jsem, že teď už nepotřebuje nic dokazovat.
Byla přesně tam, kde jsem ji chtěl mít. Vnímal jsem, jak z ní pomalu mizí napětí vzdoru. Jak se uvolňuje. Jak se mi přestává bránit a místo toho se mi celá odevzdává.
Spolu s mými ústy putovaly po jejím těle i ruce. Měly jen nepatrné zpoždění.
Když má ústa opustila její prsa, hned je převzaly. Držely je, svíraly, nenechaly je vychladnout.
Pusinkoval jsem a olizoval její klín. Vyhýbal jsem se ale mušličce. Té jemné čárce, kterou měla zatím z větší části schovanou mezi sevřenými stehny.
Ani ten poslední zbytek vzdoru mě neodradil. Jazykem jsem přejel na druhou stranu, úžlabinou zpátky ven. Chvíli jsme si takhle hráli. Já bloudil rty a jazykem po jejím těle, ona pokaždé, když jsem se přiblížil k její čárce, sevřela nohy a nepustila mě dál.
Nevydržela to dlouho. Když jsem po několikáté lehce zaťukal jazykem na bránu jejích stehen, podlehla. Pomalu se mi začala otevírat. Na chvíli jsem přerušil laskání, jen abych se mohl dívat, jak se přede mnou rozevírá. Jak se mi nabízí.
Nakonec roztáhla nohy dokořán. Tak, jak jen dokázala.
Chvíli jsem se na tu krásu díval. Jen dívat se ale nedalo.
Dotkl jsem se jí rty. Nejdřív jen lehce, sotva znatelně, jen tolik, aby můj dotyk ucítila.
Zachvěla se.
A to stačilo.
Postupně jsem přidával na tlaku i intenzitě. Jazykem jsem si ji rozevřel a vstoupil tam, kam mě předtím nepouštěla. Určoval jsem tempo, hloubku, rytmus. Sál jsem její šťávu, která ji celou zaplavila.
Cítil jsem, jak v ní roste napětí. Jak se v ní pomalu hromadí. Její tělo na to reagovalo čím dál citlivěji, každý můj dotyk vyvolával silnější odezvu.
Přestal jsem si s ní hrát.
Už nešlo o bloudění, o zkoušení. Všechny dotyky jsem směřoval k jedinému cíli. K jejímu vrcholu.
Její tělo se napjalo.
Dech se jí zadrhl.
Klín se mi přitiskl k obličeji.
Na okamžik ztuhla, jako by zkameněla. Vzápětí se oddala svému vrcholu. Orgasmus jí projel každým svalem. Kroutila se, svíjela, snažila se vyprostit z mého sevření.
Nepustil jsem ji.
Na okamžik ztuhla, jako by zkameněla. Vzápětí se celé její tělo i vědomí odevzdalo slastnému uspokojení. Orgasmus jí projel každým svalem. Kroutila se, svíjela, snažila se vyprostit z mého sevření. Chtěla se mi vytrhnout, uniknout tomu, co ji drželo.
Nepustil jsem ji.
Po chvíli se začala uklidňovat. Třes v jejím těle slábl, ale napětí v ní pořád zůstávalo. Dech měla zrychlený. Nechtěl jsem, aby v ní ten pocit zcela odezněl.
Chvíli jsem ji jen pozoroval. Jak leží, jak dýchá. A můj pohled se po ní rozběhl.
Zastavil se až u jejího rozevřeného lůna, ze kterého vykukovalo to nejintimnější místečko, které žena má.
Normálně je schované, není vidět ani tehdy, když se žena ocitne nahá. Ukáže se jen tomu, kdo ji opravdu dokáže vzrušit.
Hrdě se nad ní tyčilo, jako by si samo říkalo o pozornost.
Velmi jemně jsem se ho dotkl špičkou jazyka.
Okamžitě sebou prudce trhla, jako by jí tělem projel výboj.
Chvíli jsem vyčkal a pak dotek zopakoval. Tentokrát byla její reakce slabší.
Na potřetí už můj dotyk přijala.
Stačilo párkrát přejet jazykem tam a zpět a její tělo se znovu začalo třást v další křeči.
Přikryl jsem ji dlaní, aby z ní ta slast nevyprchala, aby v ní ještě zůstala. Držel jsem ji, dokud jsem cítil, že v ní vrchol stále rezonuje. Teprve pak jsem ji uvolnil.
Prstem jsem přejel po celé její čárce až dolů.
Byla celá vlhká a otevřená. Vklouzl jsem do ní bez odporu. Jako by mě do sebe sama vtáhla.
Další vlna přišla velmi rychle. A po ní další. Navazovaly na sebe, jedna za druhou, jako perly na niti. Její mysl se znovu a znovu poddávala stavu, kdy nemohla své tělo ovládat a byla vydaná napospas slasti, kterou jsem jí přinášel.
Do té doby, a vlastně ani nikdy potom, jsem nic takového nezažil.
Po jednom zvlášť silném vrcholu mě chytila oběma rukama za hlavu a přitáhla si mě k sobě. Obličej jsem měl celý mokrý od jejích šťáv. Nevadilo jí to. Políbila mě a tiše řekla:
„Pojď do mě.“
Můj úd vnikl do jejího lůna. Byl jsem natolik vzrušený, že každý další pohyb mě přiváděl na pokraj vyvrcholení. I ona se rychle blížila k dalšímu vrcholu. Ten svůj jsem musel ještě oddálit.
Její vrchol přišel záhy. Byl nejsilnější, jaký toho dne měla. Cítil jsem, jak mě stěny její jeskyňky svírají a znovu uvolňují, svírají, povolují… pořád dokola.
A já si ten pocit vychutnával hluboko v ní.
Jakmile její orgasmus dozněl, dostavil se i ten můj. Pokusil jsem se ji hned opustit, abych to stihl dřív, než už to nepůjde udržet. Chytila mě a nepustila.
Pod náporem slasti jsem ztratil poslední zbytky kontroly. Můj vrchol přišel naplno, prudce.
Ještě chvíli jsme tak leželi. A když jsem byl konečně schopen se znovu nadechnout, pomalu jsem ji začal opouštět. Nechtělo se mi z ní ven, a tak jsem si užíval každý milimetr toho pohybu, kdy jsem se třel o její stěny naběhlé vzrušením, které mě těsně svíraly.
Ten jediný pohyb ji přivedl k vrcholu. Už jen lehkému, tichému, takovému bonusu na závěr. Ležela bez hnutí, se zavřenýma očima a pootevřenými ústy, kterými zhluboka dýchala. Její tělo říkalo: víc už toho nezvládnu.
Lehl jsem si vedle ní na záda. Položila si hlavu na mou hruď a stočila se do klubíčka. Už to nebyla ta sebevědomá žena, která má všechno pod kontrolou. Byla jako kotě, které se u tebe schová a přede. Jako holčička, která potřebuje pohladit. Hladil jsem ji ve vlasech.
Za chvíli jsem cítil, jak pravidelně oddechuje. Usnula.
Nemohla spát dlouho. Usínali jsme, když už svítalo.
Vzbudil jsem se, když vstala. Chtěl jsem se zvednout, ale zadržela mě.
„Ještě chvilku lež.“
Zmizela v koupelně. Slyšel jsem sprchu. Pak vyšla s kartáčkem na zuby.
Postavila se přede mě nahá, lehce rozkročená. Klidně. Beze studu. Nic neschovávala. Vložila si kartáček do úst a začala si čistit zuby. Dívala se na mě.
Nedostal jsem ani víc, ani míň času, než kolik trvá čištění zubů. Dost na to, abych si ji celou prošel očima, od hlavy až dolů, a pak znovu zpátky. Ukládal jsem si ji. Takovou, jaká byla teď. Nabízející se mým očím. Nahou krásu jako tiché poděkování za to, co se mnou prožila.
Došlo mi, že tohle je její rozloučení. Poslední pohled, který mi nechává.
Když skončila, beze slova zmizela zpátky v koupelně.
Pak jsem uslyšel dveře pokoje.
Vyrazil jsem za ní.
„Kam jdeš?“ Zeptal jsem se, i když jsem odpověď už dávno znal.
Otočila se. Stál jsem na chodbě hotelu nahý. Usmála se.
„Promiň. Nesnáším loučení. Kdybych tu zůstala, zamilovala bych se do tebe. A to bys nechtěl.“
Odešla.
Ještě chvíli jsem tam stál.
V autě jsem si jich všiml hned.
Její kalhotky ležely na palubní desce tak, jak je tam nechala.
A v tu chvíli jsem pochopil, že tam nezůstaly náhodou.
Uvědomil jsem si, že se po nich podívala, když si brala z auta batoh a přesto je tam nechala.
Pokaždé, když jedu tímhle směrem, zastavím na té pumpě, kde jsem ji potkal.
Jen tak.
Pro případ, že by tam znovu stála a hledala někoho, kdo ji sveze.
