Poslední sex s Markétou

19 de mai. de 2026 · 928 visualização kemilek

Bylo to už víc než měsíc, co jsme se s Markétou rozešli, a přesto jsme seděli naproti sobě v restauraci na půl cesty mezi našimi městy a tvářili se, jako kdyby se nic nezměnilo. Bylo léto, jeden z těch dlouhých červencových večerů, a ona měla na sobě jen lehké letní šaty — tenké ramínka, výstřih, látka, která se jí lepila k tělu, jak bylo horko. Pořád jsem na ni musel koukat. Stejně krásná jako vždycky. Možná ještě víc, protože jsem věděl, že ji už nemám.
Bavili jsme se o blbostech — o práci, o tom, kam pojede v srpnu, co jsem o víkendu dělal. A celou dobu jsem myslel na to, jak by bylo skvělý ji ještě jednou ošukat. Naposledy. Pro pořádek.
Nepamatuju si přesně, kdo to nadhodil. Možná ona, možná já — v jednu chvíli jsme se na sebe podívali přes stůl a oba jsme to věděli. Sex s ní byl vždycky dobrej. Hloupý ho neudělat, když už tady spolu sedíme.
A pak se naklonila přes stůl, prsty jednou rukou na sklenici, a tiše řekla: „Mimochodem — nemám kalhotky."
Děvka jedna, projelo mi hlavou. Cítil jsem, jak mi začíná stát už pod stolem.
Zaplatil jsem snad za třicet vteřin. Sedli jsme do auta a vyrazili. Vzal jsem to po vedlejších, hledal jsem nějakou polňačku — sex venku jsem měl vždycky rád a ona to věděla. Po pár kilometrech jsem zahnul na lesní cestu, která vedla mezi poli kamsi k lesu. Vyjeli jsme až k okraji stromů. Klid. Žádný auta, žádný lidi.
Vystoupili jsme. Markéta došla kolem auta, opřela se zády o dveře a podívala se na mě tak, jak to umí jen ona — s pootevřenou pusou a očima, který říkaly no tak pojď. Byl jsem u ní dvěma kroky. Začal jsem ji líbat a hned jsem jí vjel rukou pod šaty na zadek. Nahej. Fakt neměla kalhotky. Hladká, teplá kůže, ten její dokonalej kulatej zadek, co jsem znal nazpaměť.
„Chci si to natočit," řekla „Jak mě šukáš."
Nepřekvapilo mě to. Dělali jsme to už párkrát. A vzrušilo mě to pokaždý znovu.
Vyndala mobil, opřela ho v trávě o kámen tak, aby zabíral celou scénu — auto, nás, všechno. Já vzal svůj, zapnul kameru a držel ho v ruce. Detail. Dva úhly.
Klekla si přede mě do trávy. Rozepnula mi kraťasy, stáhla mi je i s trenkama ke kolenům a péro mi vyskočilo skoro pod bradu, jak mi stálo. Vzala mi koule do dlaně, ten její pohled odspoda, a pomalu mi ho vzala do pusy. Celej. Cítil jsem, jak mi naráží na patro, jak mi po něm jazykem jezdí od kořene až ke špičce. Tiše mlaskala, jednu ruku měla na mým stehně, druhou si pohrávala s koulema.
Sklonil jsem mobil tak, abych měl v záběru její obličej — vlasy padající přes tvář, rty obtočený kolem mýho péra, oči zvednutý ke mně. Kurva, na tohle se budu dívat ještě dlouho po tom, co spolu nebudeme.
Dlouho bych to nevydržel. Zastavil jsem ji, vytáhl jí ho z pusy, postavil ji a sám si klekl. Vyhrnul jsem jí šaty do pasu — to opálený rovný břicho, ta úzká čárka nad její pičkou — a zajel jsem jí jazykem mezi nohy. Byla úplně mokrá. Stačily dvě, tři vteřiny, kdy jsem jí kroužil jazykem po klitorisu, a chytila mě za vlasy.
„Nech toho, prosím tě. Chci tě v sobě. Teď."
Vstal jsem, vytáhl z kapsy kraťasů gumu — věděl jsem, že prášky už dávno nebere — a natáhl si ji. Markéta se opřela zády o auto, jednu nohu zvedla a opřela mi ji o bok. Vzala mi péro do ruky, sama si ho navedla a já ho do ní strčil jedním pomalým pohybem až po koule.
Vydala zvuk, kterej jsem za ten měsíc úplně zapomněl. Krátký, vysoký zasténání.
„Kurva, Petře..."
Začal jsem ji šukat pomalu. Hluboko. Chtěl jsem si to užít, ne to odbýt. Držel jsem ji jednou rukou pod stehnem, druhou rukou pořád ten zatracenej mobil, kterej jsem teď naklonil tak, abych zachytil, jak do ní vjíždím — to její mokrý péro a moje péro mizející v ní, ten její obličej s pootevřenou pusou nad tím.
„Dívej se do mobilu," řekl jsem.
Otevřela oči a podívala se přímo do kamery. Kousla se do rtu. Bože.
Po chvíli mi zašeptala, ať ji otočím. Vytáhl jsem ho z ní, ona se otočila čelem k autu a opřela se rukama o kapotu. Vyhrnul jsem jí šaty na záda, ten její zadek vystrčenej proti mně, nohy lehce roztažený. Plácl jsem ji jednou dlaní přes půlku — jen tak, aby to mlasklo— a ona se zasmála.
„Buď tvrdej, jo?“
Strčil jsem ho do ní zezadu a chytil ji za boky. Mobil jsem položil na přední sklo, opřel ho o stěrače tak, aby zabíral z boku — a začal ji šukat naplno. Rychle, tvrdě, narážel jsem, slyšel jsem ji, jak sténá s každým mým pohybem. Jednou rukou si sama sahala dolů, druhou se držela kapoty. Vlasy jí padaly přes obličej, šaty zmuchlaný v pase, ten její opálenej zadek se vlnil pod mýma rukama.
„Petře — počkej — kurva —"
Pustila kapotu, ohnula se a opřela se předloktím o auto, čelo položený na ruku. Záda prohnutý, zadek ještě výš. Tahle pozice byla vždycky její oblíbená a já věděl proč — dostala mě v tomhle úhlu hluboko, hodně hluboko, a já cítil, jak se mi kolem péra začíná svírat.
„Už budu," vydechla. „Přijdu, už budu, neopovaž se přestat."
Nepřestal jsem. Naopak. Jednou rukou jsem ji chytil za vlasy v týle — opatrně, ne moc — a druhou ji držel za bok. A šukal jsem ji, jak nejlíp jsem uměl. Sténala čím dál hlasitějc. Cítil jsem, jak se kolem mě stahuje, jak jí celý tělo začíná vibrovat, a pak se udělala— dlouho, hlasitě.
Zpomalil jsem. Nechal jsem ji vydýchat. Vytáhl jsem ho z ní, otočil ji čelem ke mně a políbil ji. Byla zpocená, vlasy slepený k čelu, oči zamžený.
„Ještě nejsi hotovej," řekla a usmála se.
„Ne."
„Tak pojď."
Otevřela zadní dveře auta, nastoupila, lehla si na záda na sedadla a roztáhla nohy. Šaty vyhrnutý úplně až pod prsa — to byla další věc, kterou jsem znal nazpaměť, ty její prsa s tmavýma bradavkama, který se vždycky ztvrdly hned, jakmile se jich někdo dotkl. Stáhla si ramínka a vyndala je z výstřihu.
Naklonil jsem se nad ni do auta. Vsunul jsem ho do ní znovu a znovu ji políbil, dlouho. Šukal jsem ji pomalu, hlavou se skoro otíral o strop auta, jednu ruku jsem měl pod její půlkou, druhou na jejím prsu. Hnětl jsem ho, lehce jí palcem přejížděl přes bradavku, a ona sténala mi přímo do pusy.
„Petře..."
Neodpověděl jsem. Jen jsem ji šukal dál, hloubějc, díval se jí do očí. Po měsíci. V tu chvíli jsem nevěděl, že to je naposledy. A v tu chvíli jsem cítil, jak to na mě jde. Nedalo se to už zadržet.
„Markéto, už budu!!"
„Já vím. Tak pojď. Pojď do mě."
Pár dalších tvrdých přírazů, chytil jsem se sedadla za její hlavou, ona mě objala nohama kolem pasu a já se do ní udělal. Stáhla mě úplně k sobě. Cítil jsem každý záškub, každou vlnu, a ona mě držela tak pevně.
Zůstali jsme tak ležet několik minut. Šaty zmuchlaný, propocený, nohy nám visely ze sedadel ven do trávy.
„Má to natočený?“ zeptala se po chvíli a zasmála se. „Oba mobily."
„Jo. Pošli mi to."
„Pošlu."
Vylezli jsme z auta, oblékli se, sebrali oba mobily z trávy a z auta. Šaty si urovnala, vlasy stáhla do gumičky. Sedli jsme do auta a já ji odvezl zpátky k restauraci, kde stálo její auto.
Než vystoupila, naklonila se ke mně a políbila mě.
„Tak zase někdy, jo?"
„Jo."
Vystoupila, mávla mi, sedla si do svýho auta a odjela. Já zůstal sedět ještě chvíli na parkovišti a snažil se to ještě rozdýchat.
Mobil mi zapípal. Markéta: poslala video :-)))))