Zbožňuji ten pocit, když si mě k sobě pozve pár, kde jsou karty od začátku vyložené na stůl. Žádné tanečky, žádné chození kolem horké kaše – všichni víme, proč tam jsem.
Celé to začíná už dny, možná týdny předem. Krátké zprávy na chatu, lehké oťukávání, pár fotek, ze kterých naskakuje husí kůže, a rychlá domluva. Schůzka u nich doma, na jejich území.
Nejraději mám ty večery, kdy venku vládne tma a v obýváku hraje tichá hudba. Sklenička vína na uvítanou sice uvolní atmosféru, ale to pravé napětí visí ve vzduchu od první vteřiny.
Ona sedí naproti mně. Je dokonale upravená, oholená, provoněná drahým parfémem a oblečená v prádle, které si říká o strhnutí.
Vidím jí to na očích. Celé dny žila jen touhle představou. Vidím v ní ten fascinující koktejl nervozity, čisté nadrženosti a touhy po něčem zakázaném. Možná to dělá ze zvědavosti, možná pro svého muže, kterého miluje a chce s ním sdílet tenhle kandaulistický zážitek.
On sedí o kousek dál, v očích má majetnický, ale zároveň odevzdaný pohled. Sleduje mě, jak si ji prohlížím.
Já jsem tu od toho, abych doručil přesně to, co slibuje vzduch v téhle místnosti. Jakmile přeskočí ta první jiskra, jde všechno stranou. Čeká nás živočišné, hluboké spojení, na které se nezapomíná.
A i když s kondomem nemám sebemenší problém, všichni v té místnosti v hloubi duše víme, že nejčistší rozkoš přichází bez bariér. Syrová, horká a se vším všudy.
Ale k tomu vede cesta jen tehdy, když je na stole stoprocentní důvěra a jistota, že je to pro všechny bezpečné. Pak už totiž neexistují žádné hranice...