Petrovi se hlavou honila nepřeberná změť myšlenek. Vůbec nevěděl, co na to odpovědět. To jako teď bude sloužit nejen paní ředitelce a jejím kamarádkám, ale ještě navíc i Julče? To přece nemůže zvládnout.
Z úvah ho vysvobodil zvuk otevírajících se dveří. I když spíš než otevírajících by bylo správnější rozražených. Stála v nich ředitelka, dívala se na Julču a její pohled byl vyloženě zuřivý. Takhle naštvanou jí Petr ještě neviděl. „Co si myslíš že děláš ty couro!“ zakřičela na Julču. Ta vypadala k smrti vyděšeně. „J-já nevěděla, že.. ž-že přijdete tak...“ koktala Julča a bezděky ustupovala do středu místnosti. „Mlč!“ sykla na ní ředitelka. „Petře, ty se obleč a zmiz,“ poručila mu. Petra překvapilo, jak mírně to pronesla, jako by chtěla dát najevo, že ví, že je v tom celém nevinně. Přesto jí nehodlal nechat čekat. Rychle se oblékl z ředitelny odešel. Do konce dne pak nemohl přestat myslet na to, co to mezi Julčou a ředitelkou bylo.
To ještě netušil, že se to má relativně brzo dozvědět. Týden si ale musel počkat. Za celou tu dobu neslyšel od ředitelky jediné slovo a ani Julču nikde nepotkal. Až ve čtvrtek mu přišla zpráva, že se má na druhý den, opět v 5 hodin, dostavit do ředitelny. Zvědavostí a natěšením nemohl usnout a druhý den byl myšlenkami úplně jinde, než by být měl.
Když v pátek, přesně v 5 hodin, vstoupil do ředitelny, naskytl se mu pohled, kterému nemohl uvěřit. Ředitelka stála opřená o stůl, na sobě měla jen tmavý kožený korzet, který ji podpíral nahá výstavní prsa. Outfit doplňovaly černé ozdobné podvazky. Jinak byla zcela nahá. Stejně jako Julča, která klečela na místě, kde ještě před týdnem klečel Petr, když měla ředitelka na návštěvě svou kamarádku Anet.
„Svlékni se a klekni si vedle ní,“ přikázala Petrovi. Ten okamžitě poslechl. Za nedlouho už klečeli před ředitelkou nazí oba. Ředitelka si před ně stoupla a chvíli si je oba prohlížela. Petrovi se přitom pomalu začínal stavět. Poté se uvelebila do svého křesla a spustila. „Minulý týden se nám tu stala jedna věc, kterou jsem opravdu nechtěla, aby se stala. Ale co bylo bylo a teď se s tím musím nějak vypořádat. Proto jste tady. Takhle jak tu teď klečíte, je to správně. Oba dva pode mnou. To je vám nakonec moc dobře jasné. Teď zbývá vyřešit, jak to bude mezi vámi,“. Ředitelka se na chvíli odmlčela a dál si prohlížela Petra s Julčou. Petr ani nedutal. Pak vstala a pomalu přišla k Julče. Chytila jí za bradu a lehce jí zvedla hlavu tak, aby se jí dívala do obličeje. Pak jí vrazila lehkou facku a s lehkým naštváním v hlase pronesla „Ty si tu svou neposlušnost ještě vypiješ,“.
Pak mávala na Petra, aby vstal. Poslechl. „Myslím, že takhle to bude nejlepší,“ pronesla ředitelka a pokynula Petrovi, aby šel k ní. „Strč jí ho do pusy,“ přikázala Petrovi. „Pořádně jí tu pusinku ošukej, já se budu dívat,“ usmála se na něj a uvelebila se ve svém křesle. Petr nečekal ani vteřinu. Přistoupil k Julče a nasměroval svůj úd do její pusy. Julča nepřekvapivě poslušně otevřela a začala Petra kouřit. Ještě včera by se mu o tom ani nesnilo, dneska má péro v její puse. Skoro tomu nemohl uvěřit. „Řekla jsem šukat pusu, chytni jí za vlasy a dělej,“ křikla na něj ředitelka ze svého kancelářského křesla. Petr neváhal. Chytil Julču za vlasy a začal přirážet do její pusy. Julča se dávila Petrovým penisem, sliny jí z pusy kapaly na její odhalená ňadra, ale poslušně dál držela. Ředitelka mezi tím přistoupila k Petrovi. „Určitě už brzy budeš že?“ „Ano, paní ředitelko,“ odpověděl jí Petr. Hlas se mu trochu třásl jak cítil, že se jeho orgasmus blíží. „Kam si myslíš, že bys měl stříkat? Do pusy nebo na obličej?“ zeptala se ho s šibalským úsměvem. „Řekl bych že na obličej,“ odpověděl Petr. Na jeho hlase bylo znát, že už je opravdu na krajíčku. Ředitelka se usmála, chytla Julču za vlasy a odtáhla její hlavu pryč od Petrova péra. Ta začala s úlevou oddychovat, jak už jí penis nezaplňoval celá ústa. Úleva ale netrvala dlouho, protože ředitelka se mezitím přesunula za Petra, kterého začala honit. Za pár vteřin už Julče na obličej přistála mohutná dávka Petrova spermatu.
„Tak se mi to líbí,“ usmívala se ředitelka na Julču, které sperma stékalo po tváři na její bujný dekolt. „Taky se ti to líbí?“ ušklíbla se na Julču. „Ano paní,“ odpověděla. „Ještě aby ne, nemáš na výběr, ty malá kurvičko,“ pronesla ředitelka. Pak nohou zatlačila Julče na hrudník, jako by chtěla, aby si lehla na záda. Julča pochopila a položila se na podlahu. „Roztáhni ty nohy, pořádně od sebe,“ sikla na ní. „Teď mě pěkně vylížeš a ty,“ otočila se na Petra „koukej si ho nahonit a pořádně jí ošukej tu její nadřazenou pičku,“. Nemusela mu to říkat dvakrát. Petr byl z celé situace tak nadržený, že se mu postavil téměř sám, i když ještě před chvílí stříkal Julče na obličej. Klekl si k Julče a pomalu ho zasunul do její úzké kundičky. Z lehka začal přirážet. Ředitelka si mezitím klekla Julče na obličej a užívala si práci jejího jazyka. Seděli s Petrem proti sobě, dívali se na sebe. „Řekla jsem pořádně, omrdej jí,“ vzdychala na Petra ředitelka. Petr neváhal a zvýšil tempo. Držel Julču za roztažené nohy a intenzivně do ní bušil. Byl rád, že ještě před chvílí na Julču vystříkal, protože jinak by tohle tempo dlouho nevydržel. Ředitelka se mezitím stále více blížila orgasmu. Pohled na vzdychajíci ředitelku Petra natolik rozhycoval, že ještě o něco zrychlil. Slabé vzdechy se začaly ozývat i z pod ředitelčina klína, Julča se začínala lehce prohýbat v pánvi a Petr tušil, že i ona se pod přírazy jeho péra brzy udělá. První to přišlo ale na ředitelku. Za hlasitého vydechnutí se svalila na podlahu vedle Julči a pomalu vydýchávala prožitou extázi. Julča se na Petrově péru udělala chvíli na to. Hlasitě vzdychala „Ano, ano,“ a celá se malinko třásla. Ředitelka se zatím vzpamatovala ze svého orgasmu a přesunula se za Petra. Ze zadu ho chytla za koule a lehce mu je začala mnout. „Ano, tak se mi to líbí,“ šeptala mu do ucha. „Můžeš do ní, o to jsem se postarala, pořádně jí vystříkej, couru jednu nadrženou,“. To už bylo na Petra moc. Ještě více zrychlil. Julča se začala zmítat v návalu druhého orgasmu. Petr to nemohl víc vydržet a udělal se také. Poslední příraz a napustil Julču dalším mohutným výstřikem.
Petr se složil na podlahu, potřeboval si oddechnout. Ředitelka si ho nevšímala. Stála nad Julčou a spokojeně si jí prohlížela. Sperma jí pomalinku vytékalo z kundičky, obličej mokrý od směsi Petrova výstřiku a ředitelčin šťáv. Přesně takhle ji chtěla mít - použitá a úplně vyřízená. Ale hotová ještě nebyla, ani s Julčou, ani s Petrem. Julča si sice musela poradit s Petrovým pérem v puse, ale jinak si dnešek zatím jen užívala. Však se už taky dvakrát udělala. A Petr? Ten si dnešek vyloženě vysnil. Takhle to skončit nesmí, pomyslela si. „Oba na místo, hračky moje, ještě jsem s vámi dneska neskončila,“ zavelela a šla se posadit do svého křesla.
