První setkání s bohyní

(Pro Katku z Liberce)

Nejsem člověk, který by příliš důvěřoval v internetové seznámení. Ale na druhou stranu, pokud je člověk zadaný a má své touhy, které by si rád splnil, nic jiného mu nezbude. Z toho důvodu mám svůj profil na nejmenovaném seznamovacím serveru a při každém přihlášení si říkám, že to třeba vyjde.
No, a ono to vyšlo. Ano, opravu se mi podařilo potkat protějšek, který by mi nejen vyhovoval, ale kterému vyhovuji i já. Navíc jako bonus, vše neskončilo u hloupých výměn komplimentů, eventuálně virtuálního sexu. Katka neotálela, a pozvala mě na schůzku.
Teď sedím na lavičce na náměstí úplně cizího města, a teprve si uvědomuji, co se stalo. Mám štěstí? Naletěl jsem? Kdo to vlastně je? Opravdu si tak vyjde?
Po několika cigaretách a ještě více minutách čekání, kdy mi bylo jasné, že jsem prostě vůl, a že stejně nikdo nedorazí, se za mnou ozvalo: „Ahoj čubko.“
Odpovědět jsem nezvládl, a tak jsem jen otočil hlavu. Můj výraz musel být totálně zmatený, alespoň dle jejích dolíčků ve tvářích, které signalizovali pobavení. Musím odpovědět, ale co. Tykali jsme si. Myšlenky byly nesourodé a oči začali svévolně přejíždět její vnadnou postavu. Nervozita zaplavila celé tělo, ale nakonec se z hlasivek podařilo dostat: “ahoj madam”.
„Co tak zíráš?“ Zeptala se s předstíranou něžností, „nelíbím se Ti?“
„Líbíš“ snažil jsem se co nejpokorněji odvětit, „líbíte se mi moc a hrozně po Vás toužím.“ Konečně jsem si vzpomněl na větu, kterou jsem si přdem připravoval a cestou opakoval snad tisíckrát. Navíc to byla pravda. Představy, že budu v plné moci téhle ženy mě připravovala o rozum. Kdyby mi někdo řekl, že dotyčná je masový vrah, nevěřil bych a kráčel s ní i do pekla. Mohutná prsa a křivky boků byly jako magnet, který mé oči stále odtahoval od těch jejích. Očividně jsem jí tím hodně pobavil, a s úsměvem pronesla: „tak se zvedej, jsem docela nedočkavá co s tebou provedu.”
Uvědomil jsem si, co jsem jí v mailu slíbil. „Ano, madam,“ pronesl jsem spěšně a rychle se zvedl. Sešpulila rty, což snad signalizovalo její pobavený úsměv a otočila se. Rázným krokem se vydala přes náměstí směrem k jedné z postranních ulic. Mlčky jsem ji sledoval. Oči přilepené na jejím pozadí, které zezadu vypadalo ještě lépe, navíc obepnuté v přiléhavých kalhotách, předávaly nádherné vjemy do mozku. Ten kombinoval data s těmi, které si sám vygeneroval v představách, které si již několik dní zpět každý večer přehrával před spaním.
„Pojď dovnitř,“ vyřčené opět z jejich rtů mi dalo najevo, že už jsme na místě. Ani nevím, kolik uběhlo minut, ani kam jsme došli. Teď jsme stáli u řady domků a objekt mé touhy mne zval do otevřených dveří. To snad ne, pomyslel jsem si. To není sen, ale realita.

....

Od chvíle, kdy se za mnou vchodové dveře zaklaply uběhlo již několik minut. Sedím teď proti své momentální paní a sleduji každý její pohyb. Ani chvíle neformální konverzace, kterou chtěla trochu zmírnit napětí mezi námi, nepomohla utišit mou nervozitu. Musela to ze mne cítit. Možná i vidět. Odkládám již prázdný hrnek od kafe a opět pozvednu oči k jejím.
„Opravdu to chceš?“ zeptá se vážným hlasem.
„Jo,“ odvětím rychle, „jasně že chci a moc.“
„Co chceš?“ tón se rychle měnil na dominantní.
„Chci ti sloužit celé odpoledne“
„Co chceš?“ zeptala se ještě ostřeji.
„Chci být tvou děvkou,“ vyrazil jsem ze sebe už mnohem méně sebejistě.
Sešpulila rty a zeptala se znovu: „Děvkou, se kterou si budu dělat co chci?“
„Ano má paní,“ začal jsem ze sebe chrlit a přešel na vykání a madam se mi nějak zaměnila s paní. Zpětně si uvědomuju, jak blbě jsem musel znít. V tu chvíli byly ale myšlenkové pochody jinde a já huhlal:. „Cokoli chcete ... nechám si líbit cokoli budete chtít ... jen aby jste byla spokojená.“
„No to taky doufám,“ odvětila suše a pokračovala: „Svlíknout.“ Všechny myšlenky se soustředili na jediné. Je to tady. Teď necouvne ani ona, ani já. Co když jí ale zklamu?
„Celý svléknout, jsem řekla,” a její oči mířily k mým boxerkám, které stále ještě přikrývaly intimní partie. Jedním prudkým tahem jsem se pokusil je sesunout dolů, aniž bych nějak řešil rovnováhu. Nakonec jsem tu piruetu ustál a za okamžik jsem je již položil ke zbytku oblečení srovnanému do komínku.
„Nelíbím se ti?“ Zaznělo ironicky. Uvědomil jsem si, že má chlouba není stoprocentně připravena.
„Líbíte, má paní,“ začal jsem ujišťovat a dodal: „Jsem hrozně nervózní.“ Byla to pravda. Toužil jsem být ponižován, být hračkou, být jen její. Vteřiny byly jako věčnost.
„Klekni si,“ zaznělo a já se automaticky vrhl na kolena. Ta dvě slova navíc přesměrovala tok krve do mého penisu a já cítil, jak nabývá na velikosti. „Pojď za mnou, potřebuješ umýt.“
Mlčky jsem se vydal po čtyřech za jejími podpatky, které hlasitě dopadaly na parkety. Nikdy jsem netušil, že jsem tak submisivní, že nedokážu zvednout zrak. Tak jsem z výšky několika centimetrů registroval jen míhající se podlahu, která se záhy změnila v dlažbu, když jsme dorazili do koupelny. Podpatky se zastavily. „Vlez do vany,“ zněl další příkaz. Trochu nemotorně jsem přelezl okraj a sklouzl dovnitř. Slyšel jsem šustění prádla, ale netroufl jsem se na ni ani podívat. Srdce mi divoce bušilo. „Na záda.“ zaznělo kdesi uprostřed mé hlavy. Nemotorně jsem se převalil a spatřil ji od pasu dolů nahou. Mezi krásně tvarovanými stehny skvěl její oholený klín.. Přehodila jednu nohu přes okraj vany a odhalila mému pohledu velké stydké pysky. Ty však záhy zaclonila druhá noha, která následovala tu první. Dosedla na okraj naproti mně a trochu se prohla v zádech.„Chceš pokračovat?“ zeptala se tónem který mísil posměch s jistotou následující odpovědi.
Můj penis stál již plně v pozoru, ale to jako odpověď nestačilo. „Ano, má paní,“ vydechl jsem a dodal: „jsem vaše děvka a dělejte si se mnou co chcete.“
Usmála se. Ruka jí sklouzla mezi stehna a začala přejíždět svou štěrbinu, která se tím pootevřela a spodní okraj se zaleskl vlhkostí. Kdesi v mé hlavně zaznělo:. „Jsi moje děvka, jen moje a budu si s tebou dělat co chci,“ a z místa mezi jejími stehny vytryskl malý průzračný pramínek, který se pomalu přiblížil k mému penisu. „Hoň se, děvko.“ Okamžitě jsem úkol splnil. Proud moči se odrážel od mé ruky a vnímal jak je horká. V penisu začalo pulzovat a já se blížil k orgasmu. „Přestaň,“ zaznělo zprudka. Poslechl jsem a sledoval, jak proud pomalu slábne, jako když odeznívá perverzní sen. „Na všechny čtyři,“ řekla a začala se také zvedat. Neváhal jsem ani minutu a švihem jsem se otočil. V tu chvíli jsem ucítil, jak něco horkého dosedá na moje záda. Byla těžší, než jsem čekal. Zaťal jsem svaly, abych ji unesl. Všimla si toho a mírně se nadzvedla, čímž díky malým rozměrům vany mne sevřela v pase svými stehny. Rukou mi zajela mezi půlky. To snad ne. Ona mne chce umýt? Slyšel jsem zřetelně, jak bere do ruky sprchu a chvíli s ní chrastí. Následně na mé nohy dopadl proud studené vody, až jsem sebou cukl. Nebýt sevřený v jejích kleští, možná bych i vyskočil ven. Naštěstí se během chvíle změnil v přijatelnou vlažnou. Zděšeně jsem si uvědomil, že proud je jednolitý a že odmontovala sprchu. Než mi seplo co chce dělat a mohl nějak protestovat, proud vody se přiblížil k mému zadku a plynule vnikl dovnitř. Cítil jsem tlak, který narůstal v mých střevech.
„Má paní, prosím,“ vydechl jsem, ale odpovědi se mi nedostalo. Rozhodl jsem se co nejvíce uvolnit, ale přes jemné vibrace proudící vody to nešlo. Tlak stále sílil, až jsem měl pocit, že musím prasknout.
Vibrace po chvíli narozdíl od tlaku přestali a přišla i přísná odpověď: „Bez vyzvání nepromluvíš.” Následovalo plácnutí přes mé vystrčené půlky, které dodalo tomuto rozkazu váhu a zároveň zvýšilo tlak na svěrač. Stáhl jsem zadek co nejvíce k sobě, ale tlak ještě zesílil. Začal jsem kňučet, což se jí evidentně líbilo. Ucítil jsem její ruku, jak přejíždí mezi půlkami až ke koulím a zpět. Svou kundou se začala třít o má záda. Mé kňučení muselo nabrat na intenzitě, protože po chvíli přestala a vstala ze mně. Vnímal jsem, jak vystoupila z vany a pro něco se shýbá. Opět jsem si netroufal na ní pohlédnout. „Vylez ven,“ zaznělo zadýchaně a já se počal ve vaně rovnat. Mé chvějící se tělo se napřímilo a tlak v břiše podstatně vzrostl. Vrhl jsem na svou paní zoufalý pohled, ale v odpověď mi byl její úsměv. Očima jsem pohlédl na její ruku a viděl kovový pás cudnosti. Netroufal jsem si protestovat a raději zesílil svůj psí pohled. Nebylo mi to nic platné. Díky chvilkové ochablosti mého mužství a také zbytků vody na něm, se jí podařilo ten kus kovu nasadit velice rychle a malý zámeček zacvakl. Byl jsem v kleci.
„Jdi na záchod a fofrem ať jsi zpátky. Rozumíš?“
„Ano, má paní,“ jsem vyhrkl a ještě rychleji vyskočil z vany. Z koupelny jsem trefil a otevřel vedlejší dveře, kde jsem tušil záchod. Instinkt naštěstí nezklamal.
....

Po dobré čtvrt hodině, kdy se uvolnění jedné části těla střídalo s napětím druhé, které bylo uzavřeno v pevné kleci a paradoxně zvyšovalo mou nadrženost, jsem se vrátil do koupelny. Má paní ležela v napuštěné vaně a podle vlhkého gumového penisu na zemi jsem usoudil, že se udělala.
„Po čtyřech ke mně, čubko,“ zamumlala a protáhla se. Já se opět vrhl vstříc chladné podlaze a došoural k ní. Uvědomil jsem si, co se mnou před chvílí dělala a začal se cítit dost poníženě. Hlavou skloněnou jsem sledoval okraj vany a kus odhozené gumy, na které ještě ulpívaly zbytky její šťávy smíchané s vodou. Penis pulzoval a žaludem tlačil kovovou mříž, která ho věznila. Nastalo ticho, které trvalo dobré dvě minuty.
Poté se ozval rozkaz:: „Zvedni toho čůráka ze země a vykuř ho.“
Popadl jsem tu černou věc a začal si jí cpát automaticky do pusy. Snad telepaticky, protože očima to být nemohlo, jsem vnímal její ironický úsměv. Uslyšel jsem šplouchnutí a následné vrzání. To se její superbožské tělo začalo zvedat z vody. „Hezky kuř, jako správná kurva,“ řekla jakoby mimoděk a vystoupila z vany. Očkem jsem ji začal pozorovat a nevím proč se snažil nacpat si několik centimetrů gumové imitace co nejvíce do krku, aniž bych se pozvracel. Šlo to. Uvědomil jsem si v puse chuť její šťávy a začala mne zaplavovat další vlna vzrušení. Tak nadrbanej jsem snad doposud nebyl. Lehce jsem se prohnul jako děvka a má chlouba se snažila prolomit ocelovou klec.
„Šup do vany,“ vyrušilo mě z požitku. Vytáhl jsem oslintané šidítko z pusy a položil na zem.
Opatrně jsem se přesunul do vany se slovy: „ano má paní“ a začal se rychle pulírovat. Koutkem oka jsem sledoval, jak má bohyně odkládá ručník a stojí vedle vany. Můj pohled se střetl s jejím. Usmála se.
„Tak vylez, půjdeme se projít po městě.“ Nechápal jsem, ale následoval rozkazu. Rychle opustil prostor a začal se sušit podaným ručníkem. Když jsem jej odložil, přistál mi před obličejem anální kolík se slovy: „Tohle si strč do zadku a tímhle přivaž.“ Tím slovem myslela kus na zemi ležícího provazu, na který ukázala. Kolík byl velký, ale příjemně měkký a navíc již řádně pomazaný gelem a tak se relativně rychle podařilo dostat ho dovnitř. Když jsem ucitil, že je na svém místě, začal jsem si opět připadat trapně. Ten pocit zesílil, když jsem začal omotávat provaz okolo pasu a fixovat ten kus pryže, který hrozil že každou chvíli vypadne na zem. Naštěstí bylo brzo hotovo. Když jsem zdvihl oči, spatřil jsem že si mého ponížení všimla. Možná si ho dokonce užívala. Ta představa zapříčinila další nával tlaku na pevnou a nekompromisní klec. Má trýznitelka otevřela dveře a vyšla z koupelny. Následoval jsem ji a chladným vzduchem dorazil k odloženému oblečení. Nečekaje na příkaz jsem se začal mlčky oblékat. Za pár minut jsme vyrazili.

Procházka městem byla děsná. Zdálo se mi, že na mě každý kouká. Snažil jsem se jít normálně, ale pořád jsem měl pocit, že mám nohy od sebe. Boule na kalhotách si musel všimnout každý snad i z druhé strany náměstí. Ještě, že mě tu nikdo nezná. Každou chvíli jsem doufal, že se otočíme a půjdeme zpět. Z města si pamatuji shluk domů a cest a přítomnost své bohyně ponížení. Nejhorší ale byla konverzace. Vrátili jsme se k tykání a bavili se o práci. No prostě hrůza.

Po dobré hodině se konečně zjevil známý blok řadových domků. Káťa změnila výraz na paní, což v kombinaci s klecí v kalhotách a kolíkem v zadku zapříčinilo, že mi středem zad proběhlo stádo ledových mravenců a já se začal chvět a srdeční tep vmžiku překročil maximální povolenou rychlost. Najednou jsme stáli před známým domem. Bohyně utrpení odemkla já ji mlčky následoval. Jakmile však dveře zacvakly, vrhl jsem se na zem.
„Paní, prosím. Osvoboďte mně, já už to nevydržím.“ Musel jsem znít strašně zoufale, protože namísto očekávaného okřiknutí mne pohladila po vlasech.
„Ale čubičko, to nejlepší teprve přijde.“ Její hlas zněl zatraceně něžně. Tak něžně, až mi po zádech začali běhat znovu ti mravenci a srdce málem puklo. Zvedl jsem k ní oči. Psí výraz se změnil na čiré zoufalství.
„Prosím. Dělejte si se mnou co chcete, jen mi ho osvoboďte a vyndejte tu věc ze zadku, prosím,“ hrnul jsem ze sebe v rychlém sledu.
„Dočkáš se,“ zaznělo z jejích úst přísně a já už nevnímal vůbec nic. Zastřeným zrakem jsem vnímal, jak se vzdaluje směrem k obýváku a jako v transu ji sledoval. Rozložila své velké a pevné pozadí na pohovku a její stehna jako opona otevřely pohled na její klín, zahalený do bílých kalhotek. Okamžitě jsem si představil, že se do ní mohu ponořit alespoň jazykem. Stál jsem tam a civěl. Ona mlčela a dívala se na mne. Mé představy náhle měnili charakter. Místo touhy ji ojet jsem měl touhu nechat se mučit. Touhu jí klečet u nohou a prosit o další utrpení. Ať mě pálí kopřivama, nebo narve celou ruku do zadku. Chti trpět. Sesunul jsem se na kolena, poté na všechny čtyři a vrhl na ni oddaný pohled.

„Vstaň,“ zaznělo zprudka a myšlenky se rozplynuly.
Následoval jsem příkaz a vztyčil se.
„Teď se svlékneš, uděláš kafe a přineseš sem. Rozumíš?“
„Ano má paní,“ odvětil jsem a začal ze sebe pomalu sundavat oblečení. Potom si vše pamatuji jen v útržkách. Každopádně jsem tam najednou stál s kafem v jedné ruce a popelníkem v druhé.
„Podej mi to kafe a popelník a klekni si hezky zadkem ke mně.“
Mlčky jsem provedl co řekla. Dokonce jsem se prohnul v zádech, snad abych se jí víc líbil. Dokonce jsem si ani nepřišel trapně. Prostě jsem doufal, že dělám přesně co chce a čekal na osvobození svého análního otvoru.To však nepřišlo. Místo toho jsem ucítil horko na konci páteře. Než jsem si uvědomil, o co jde, přišlo vysvětlení: „Teď jsi můj stolek, jasný?“
„Ano,“ zamumlal jsem vyděšeně a kývl hlavou. V tu chvíli jsem si uvědomil, že hrnek je plný, a že se může rozlít. Snažil jsem se ani nehnout, ale hrnek byl čím dál teplejší. Cvakl zapalovač a vedle hrnku jsem ucítil i chladný povrch popelníku. Ti ledoví mravenci pořádali závod po mé páteři. Minuty ubíhaly. Tlak v kleci se přesouval do dutiny břišní a z nadržení se mi dělalo mdlo. Dokouřila a oba objekty zmizely z mých zad.
“Teď můžeš prosit,“ zaznělo posměšně.
„Prosím má paní, uvolněte mi ho,“ opakoval jsem v náboženském transu. Než jsem dořekl, ucítil jsem ruce, odmotávající provaz. Tlak ve svěrači začal povolovat a já slyšel, jak kolík žuchnutím dopadá na zem. Zhluboka jsem oddechl. Zaplavila mne vlna uvolnění, která se však jako tsunami přesunula do koulí a nateklého penisu, který byl stále uvězněný v kovové kleci. Vzdychl jsem ještě jednou a začal se lehce vlnit. Chtěl jsem se otočit, aby na mne dosáhla.
„Ani se nehni,“ ozvalo se za zády příkře. Ucítil jsem další tlak na svůj anální otvor. Ta věc, která se do mne začala dostávat byla mnohem větší než původní kolík a taky tvrdší. Vyhrkl jsem ze sebe zvláštní povzdech a v tu chvíli ucítil její ruce na svém pase. Chytla mne jako kurvu a já v se v poslední chvíli zvládl uvolnit, jinak by mě snad roztrhla. Bylo to fakt velký.
„Přirážej jako děvka, jako nedržená děvka, syklo odkudsi zezadu a já počal tlačit pozadím vstříc tomu vetřelci. Tlak narůstal a tak jsem povolil a zase zatlačil. Snažil jsem se co nejvíc uvolnit a záhy zjistil, že mne to ještě víc vzrušuje. Připadal jsem si jako opravdu jako kurva. Začal jsem vzdychat a ani nevím proč. Narážel jsem a narážel. Vlny vzrušení se mísily s pocitem totálního ponížení a oddanosti a vytvářeli božský koktejl touhy. Okrajově jsem vnímal tlumený smích, který značil snad potěšení a možná i rozkoš. Podle tlumených vzdechů jsem cítil, že se dělá. Prostě se dělala tím, že mě šukala do zadku.
Čas plynul jako kolona před před Prahou. Začalo mi být horko a měl jsem pocit, že se snad udélám. Její vzdechy byly stále hlasitější. Nakonec přešly v tón podobný hučení a pohyb ustal. Její nehty zaťaté do mého boku povolily. Bohužel byl osvobozen i můj zadek a já se sklátil na podlahu. Břicho mě bolelo, kovový pás cudnosti se zarýval do nateklého žaludu a já se choulil do kuličky a sledoval, jak Katce doznívá orgasmus, o jehož intenzitě svědčil i mokrý flek na kalhotkách, který byl viditelný i pod obrovským pripínákem, čnícím do výšky. Její dech se ustálil a v sedě se překlonila ke mně. V ruce třímala malý klíček. Jedno cvaknutí a byl jsem volný. Vyslal jsem děkovný pohled k očím své bohyně. Ta se lehce napřímila, přitlačila mou hlavu ke svému klínu a ten kus gumy, který byl před chvilkou v mém zadku mi nacpala do pusy. Ucítil jsem chuť ovocného gelu a vůni její šťávy, prosakující přes látku kalhot.
„Můžeš se honit,“ řekla sladce, a já se s výdechem chopil svého kolíku a začal se činit. Moc mi nešlo zkoordinovat oba pohyby a ona si toho očividně všimla. Vytáhla připínák z mé pusy a posunula se dopředu a nohama mě přitlačila ke své kundě, s hluboce zaříznutým popruhem gumového penisu. Nohama trochu a já vnímal její vlhkost, teplo i vůni. Cítil její měkkou kundu přesně na svém nose a tělo se mi začalo zmítat v přicházejícím orgasmu. Dusil jsem se. Plíce řvali o kyslík, ztrácel jsem vědomí a někde tam dole vybuchla atomová bomba. Vlna uvolnění cloumala celým mým tělem a já se jí rád nechal pohltit.
...