Královnina Vášnivá Bouře Lenka byla 46letá bohyně vytesaná z touhy a vzpoury, její tělo svatyní křivek, které volaly po uctívání. Její kaštanové vlasy se vlnily jako požár přes ramena, lemující tvář plnou ostrých rysů a divokého chtíče – smaragdové oči, jež pohlcovaly…

První šok: Fotky, co všechno změnily Před lety jsem měl přítelkyni – řekněme jí Hanka. Byli jsme zamilovaní, plánovali výlety na Šumavu, smáli se u svíčkové v naší oblíbené hospodě. Myslel jsem, že máme všechno. Pak jsem ale jednoho dne našel fotky. Hanka a nějaký…

Proč je cuckolding svoboda, kterou si zasloužíš Představ si, že sedíš v malé kavárně na pražských Vinohradech, za oknem podzimní déšť bubnuje na dlažbu, a v ruce máš kávu s vůní kardamomu. Tvůj život je fajn – máš partnera, který tě miluje, třeba vaří svíčkovou o…

Bratislavské tajemství Bratislavská noc pulzovala neklidnou energií, temné vody Dunaje se třpytily pod neonovým světlem města. Petra, 29 let, stála na okraji střešního baru, přiléhavé černé šaty obepínaly její křivky, v ruce sklenka borovičky. Bar na střeše butikového…

Divoký dar Iloně Vzduch v bytě byl těžký od kouře cigaret a vůně borovičky, Ilonina oblíbeného pití, které stálo na stole vedle přeplněného popelníku. Ilona, vysoká, štíhlá blondýna s ostrými rysy a pronikavýma modrýma očima, seděla rozvalená na pohovce, dlouhé nohy…

Cena její touhy Ložnice voněla jejím parfémem – jasmínem a kořením, vůní, která se držela ve vzduchu jako slib. Klára seděla u toaletního stolku a česala si dlouhé tmavé vlasy, zrcadlo zachycovalo křivku jejích rtů, když si tiše broukala. Byla krásná, vždycky byla, s…

Nikdy jsem nevěřila, že muž jako ty může existovat. Ne pro někoho jako jsem já. Když jsi mě poprvé našel – když ses na mě usmál tím pohledem, jako bych byla vzácná, čistá, jako bych si zasloužila být milovaná – usmála jsem se taky. Ale uvnitř jsem už couvala. Protože…

Nikdy jsem to neplánovala. Kdybyste se mě před pár lety zeptali, jestli jsem šťastná, usmála bych se, políbila svého manžela na tvář a řekla ano. Protože jsem byla. Nebo jsem si to alespoň myslela. Marek byl — a stále je — dobrý muž. Pevný. Spolehlivý. Laskavý…

Maria byla celý můj svět. Křehká, oddaná, jemná. Dívala se na mě s tím druhem důvěry, který si člověk nemůže koupit ani vynutit. Každý její pohled, každé pohlazení, každé šeptnuté "miluji tě" bylo jako zapečetění toho, kým jsme byli jeden pro druhého. A právě proto…

Ona řekla, že nikdy nebude chtít. Lhala.Jak se žena, kterou miluji, proměnila z odmítavé v žadostivou. A proč jsem na ni hrdý. Když jsem to poprvé nadhodil, zavrtěla hlavou. „Ne. Nikdy. To není nic pro mě.“ A věřil jsem jí. Protože tomu sama věřila. Nebyla ten typ…