Proč mít doma ženskou...

Mám posledních pár dní před nástupem do nové práce, tak si to tady ještě užívám a občas hodím nějaký blog. Pokud mě teda ještě něco napadne. No a dneska mě napadla jedna věc.

Narazil jsem totiž na docela zajímavý "problém". Ženy, se kterými žiju, z nějakého záhadného důvodu nerozumí mé úplně jednoduché představě o tom, proč s nimi vlastně jsem. Teda… možná tomu rozumí. Jen se jim to, nevím proč, moc nelíbí.

Moje logika je přitom strašně jednoduchá. Když chci mít doma ženskou, tak hlavně proto, že je hezká a dobře píchá. Prostě kvůli sexu. Nic složitýho. Kdybych sex nepotřeboval, tak mám kamarády, kamarádky, zajdu na pivo, pokecám si někde jinde a sociální potřeby mám vyřešené.

Ale doma? Do prdele, tam chci ženskou, která je krásná a dobře mr dá. Uklidím, vyperu atd. si sám :)

Mně to přijde úplně jasný, logický a vlastně docela fér. Jenže pak přijde moment, kdy jí opakuju, že je krásná a že je skvělá v posteli… a ona se tváří, jako bych právě říkal nějakou strašnou urážku. Že prý ji chválím hlavně za vzhled a za sex.

A já si říkám: no… a za co jiného, sakra?

Jasně, je chytrá. Jasně, je s ní sranda. Jasně, dobře se s ní povídá. Super. Ale tohle všechno si dokážu doplnit i někde jinde. Na pivu, s kamarády, s lidmi v práci, kdekoliv.

Ale sex? Ten si s kamarádem na pivu úplně nedoplním, teda i to občas hrozí :) ale není prostě tak sexy.

Takže z toho začínám chápat, že asi existuje ještě nějaký jiný systém chválení, který ženy očekávají. Že prý mám chválit víc věcí. Jak hezky uklidila. Jak dobře uvařila. Jak hezky něco zařídila. Jak je šikovná, milá, pozorná… prostě dalších padesát věcí.

Takže se to asi budu muset naučit. Chválit za každou druhou kravinu, aby byl doma klid.

Ale ruku na… třeba i srdce... ten základ je stejně pořád ten sex. Ku rva. 😄