Mám chvilku pro sebe,
už usínám pod peřinou,
s dlaní na bradavkách
( když ležím na boku, jsou hned vedle sebe)
vzpomínám na tebe
Dráždím se na bradavkách
a myslím u toho ...
na nás spolu, na tebe ...
A už si musím tisknou
mezi stehna jóny,
protože mám pocit,
že tam shořím
( Co je pěkný paradox. Nejsem přece z břízy kůra, co i mokrá hoří. )
Protože mám pocit,
že tam shořím
A přichází ten energie proud
a stony "Ó Bože!" A "Aách!"
Vlna za vlnou, jako když jsme nejvíc high,
dotknou se nám hlavy
a uzavřou okruh
ve kterém blažené vlny obíhají.
Až vlna za vlnou
dorazí i do hlavy,
smývá ze mne pocit
že mám ještě
hodně povinností
A oči se orosí
z té krásy
A vše povolí
Povolí
a nové i staré smutky
se vyvalí
Jsem pod peřinou sama,
teď nemusím být statečnou
Až vlna za vlnou,
s tvojí dlaní bych teď byla
jako fontána
Bez tebe mi stačí
ty vlny těsně před
Až do uklidnění
A můžu spát až do rána
(Alespoň nemusím povodeň uklízet.)
Ano, je příjemné,
když si s jinými,
a ty víš kde, povídám.
Ale věř mi, že všem říkám,
že si můj No. 1.
Do dalekých krajin
Pusu posílám ...