Výchova k cudnosti

Jsem na Amatérech rok a za tu dobu jsem tu hodně mužům psala onu kouzelnou formulku, že "mám odlišnou výchovu". Dostali jsme se k tomu hlavně ve chvíli, kdy oni muži začali popisovat, co by se mnou dělali a já jim začala odporovat, že takto tedy ne :) Mám tzv. výchovu v cudnou ženu... A co v praxi znamená?

Mám už několik let D/s vztah. Můj muž je můj Pán a jako takového jej tak oslovuji, častokrát i s vykáním. Je starší a má hodně zkušeností a ví, co od své ženy očekává. Jedna z prvních věcí je ochlupení. "Cudná žena nevystavuje na odiv holé ohanbí, nechává veškeré ochlupení na těle růst v přirozeném rozsahu." To znamená, že se neholím, chloupky nijak nezkracuji. Jediné vylepšení z mé strany je barvení chloupků natmavo, neb jsem od přírody blondýna a světlé chloupky nejsou tak výrazné jako ty tmavé.

Další věc je "hrubé a vulgární zacházení" a to, že by ho žena měla snést. Miluju jeho rétoriku, které mimojiné neobsahuje zdrobněliny. Takže slovy jako zadeček, kundička či prsíčka mě zdejší pánové opravdu nenadchnou. Nejsem dítě, abych taková slova používala.

Další krásný aspekt je to, že "kunda není určená ke styku, ale na bití, chcaní a fisting". Ach, je to překrásné, že? Cudná žena nenastavuje muži mokrou a chlípnou díru, ale pouze svou zadní díru. Naopak, jsem za mokrou kundu bitá. Chcaní se praktikuje před Pánem a s jeho svolením... a fistingu snad každý rozumí. Ano, opravdu mám tak velkou kundu, do které se vejde celá mužská pořádná ruka. A miluju to.

Bití je další samostatná kapitola... jednoduše bití do života ženy patří. Slzy čistí duši.

Součástí výchovy v cudnou ženu je také dresscode. Smím nosit výhradně bílé bavlněné kalhotky klasického střihu. Naopak nesmím nosit podprsenku - nikdy a nikam. Mám krásný, cudný, retro šatník... k tomu i Pánův oblíbený make-up a parfémy mi taktéž vybírá On. Nenosím deodorant, neb miluje přirozenou vůni ženy a rád si jí užívá.

Pak máme krásné zvyky, jako je třeba "kávový rituál" nebo "akt přivítání". Ale o tom třeba zase příště...