S kůží (duší) na trh

K napsání těchhle řádků mě inspirovalo několik blogerů a jejich psaní. Když se člověk zamyslí, každý kdo tady nemá tak úplně anonymní a v podstatě prázdný profil, se tu odhaluje, svléká, ukazuje svoje nitro, svoje Já.

Někdo fotkami, na ten vizuální efekt, pro potěchu oka. Pro vyvolání trochy fantazie, možná touhy, až chtíče. Možná jen lákadlo pro získání výhod typu kreditů. Účelů může být víc.

Pak je tu ale to druhé odhalení. Nahlédnutí občas někomu opravdu hluboko do jeho nitra. Zvlášť když se jedná třeba o určitou formu zpovědi, odhalení něčeho co se v reálném životě odhaluje ne zrovna snadno. Pokud má k tomu i navíc přístupnou fotku, fotky, Album, považuji to za velkou odvahu. Ukázat se tak opravdově, autenticky. Jít opravdu s kůží i duší na trh. To není pro každého. Značí to opravdovost, už tím vzniká jakýsi obrys, nástin toho člověka, jaký asi je v některé jeho podobě.

Proto mám ráda Blogy. Řeknou, ukážou víc než fotky. Do hloubky. Nutí přemýšlet, souhlasit, oponovat, porovnávat, někdy nevědomky autor prožívá, prožil podobnou nebo stejnou situaci a díky tomu a příspěvkům ostatních dává jiný pohled na danou věc, situaci, zkušenost.

Taková mozaika, puzzle. Skládání dílků. A to mě tady opravdu baví. Všehochuť. Nikdy nevíš co zajímavého přijde. Co Ti Blog a jeho autoři naservírují. Pod jakou pokličku budeš moct přivonět, a co se bude ochutnávat. Jsou to takové ochutnávky co sám život uvařil.

Příjemný chuťový zážitek a co nejmíň trpkosti a hořkosti. Já osobně miluji sladké. :)