Strejdův test opravdového muže

UPOZORNĚNÍ: Jakékoli napodobování obsahu povídky může ve skutečnosti vést k vážnému poškození zdraví a trvalým následkům. Autor nenese za neuposlechnutí tohoto upozornění žádnou odpovědnost.

I. část

„Dovez konečně ty věci ke strejdovi, ať se to tu neválí další měsíc,“ rozohnila se na mě matka, jen co jsem se vrátil domů z kolejí. To je zase uvítání, pořád se mnou jedná jak s dítětem a to už 2 roky studuju na vejšce.

Nasraně jsem popadl krabici, hodil ji do kufru auta a rovnou vyrazil. Strejda bydlí si 20 km od nás na kraji vesnice. Má takovej malej statek téměř na samotě a tak si tam sám hospodaří. Žena mu utekla za někým jiným ještě dřív, než si stihli pořídit děti a od té doby zůstal sám.

Měl radost, když mě po delší době uviděl, je to sice samotář a na návštěvy ho moc neužije, ale většinou mi dokázal zlepšit náladu.

„Tak co Pavle, jak ti je, vypadáš nějak zamračeně,“ povídal hned při prvním pohledu na mě. Sedli jsme si ke stolu a nabídl mi nějaké sušenky.

„Ale strejdo, znáš mou matku. Pořád si myslí, že jsem malej kluk. Sice jsem nejmladší, ale přitom taky nejvyšší z celý rodiny,“ postěžoval jsem si. „Já už jsem přece dospělej, tak ať se tak ke mně chová ne?“

„Věkem už ano, ale i já tě mám pořád za malýho Pavla,“ oponoval strejda. „Dospělej muž něco vydrží a nefňuká jak malá holka.“

„Já přece nefňukám! A zajímalo by mě, co dokáže dospělej muž, co bych já nedokázal,“ obořil jsem se na strejdu.

„No vidíš, takhle od plic bys někdy měl vzdorovat i rodičům,“ usmál se na mě. „Nedáš si pivo?“ A šáhnul pro dva lahváče.

„Ne jsem tu autem,“ zavrtěl jsem hlavou.

„No tak pojedeš domů až zejtra a navíc s čistou hlavou,“ a postavil přede mě pivo a sklenici.

„Jo a matka se zvencne,“ ťukal jsem si na čelo prstem.

„Pak se nediv, že jsi pro ni pořád malej,“ řekl strejda šibalsky. „Stačí přece zavolat, že sis dal pivo a je to.“

„Když já nevím,“ koulel jsem očima ze strany na stranu.

„Chlap se nebojí a vydrží jak psychickej nátlak tak fyzickou bolest. Ty jsi prostě ještě pořád kluk,“ zkonstatoval strejda.

To mě vytočilo a hned jsem zavolal domů, že jsem si dal pivko a vrátím se až zejtra. „Tak vidíš strejdo, ze vzdorování matce strach nemám,“ hrdě jsem uchopil láhev a nalil si plnou sklenku.

„No dobrá, psychický nátlak umíš odbourat, ale jsi jak z kozy dech, chlap vydrží i nějakou tu ránu a bolest,“ nahlodával moje nabyté sebevědomí.

„Vždyť chodím posilovat, tak jakej z kozy dech? To se ti jen zdá, že jsem hubenej. A posilování je pěkná zabíračka a taky to dost bolí, to máš vidět, jak z fitka chodím někdy vyřízenej,“ a jako chlap jsem si loknul piva.

„Jenže tu bolest si způsobuješ sám, takže daleko nezajdeš, ale kdyby tě někdo mučil, tak bys ze sebe vyklopil všechno i co nevíš, nevydržel bys to,“ vyhrkl na mě strejda zhurta.

„Vydržel, vsaď se o co chceš,“ vykřikl jsem vyprovokovaně.

„Ne, na nejcitlivějším místě bys to nevydržel,“ řekl strejda s opovrhujícím tónem.

„To teda vydržel. Zkus to!“ Vypadlo ze mě bez přemejšlení.

„Ale já bych tě nešetřil, to si piš,“ přitvrdil strýc.

„Aspoň ti dokážu, že nejsem z kozy dech,“ odpověděl jsem rozhodnutě.

„Dobrá, tak do zítřka jsi můj vězeň a já tě můžu mučit jak chci. Když to vydržíš, uznám že jsi chlap, když ne, tak každý měsíc podstoupíš podobnou zkoušku, dokud z tebe nebude opravdovej chlap,“ vyřkl svůj ortel.

„Platí,“ dal jsem na to svou ruku s odhodláním dokázat strejdovi, že už nejsem malej. Znám strejdu roky, takže vím, že je to dobrák. Nikdy by nezašel tak daleko, aby se mi něco stalo.

„Tak pojď za mnou do mučírny,“ pobídl mě strejda naprosto klidně. V duchu jsem přemýšlel, co má namysli tou mučírnou, ale šel jsem za ním jak beránek. Vyšli jsme ven a mířili směrem do kůlny. Kůlna, vlastně i garáž, byla původně ohromná zděná stodola a stáj dohromady, kdysi dávno tam bývala i kovárna. Dnes to bylo místo plné harampádí, nářadí, byla to dílna i skladiště zároveň. Strejda v ní trávil víc času než doma, takže tam zavedl topení a měl tam i malou ledničku na pivo, aby nemusel běhat pořád domů.

Vstoupili jsme dovnitř a strejda bez váhání zavelel: „Svlíkni se.“ Bylo tam příjemný teplo, takže jsem bez váhání začal zahazovat své svršky. Mezitím strejda začal vytahovat hromadu různých provazů, provázků, drátů, kožených řemínků, pásků, řemenů a spoustu dalších věcí a pokládal je na velký pracovní stůl.

„Pěkně si tě spoutám, aby ses necukal,“ řekl s úsměvem a otočil se ke mně. „No úplně se svlíkni,“ okřikl mě. Sundal jsem i boxerky a stál před ním jak mě pán bůh stvořil. „No jo, máš pěknou postavičku i ptáka. Úplná škoda tě trápit,“ komentoval můj zevnějšek. „Stoupni si k tomu trámu,“ ukázal na jeden ze svislých dřevěných trámů uprostřed místnosti. Směrem šikmo ke stropu se z něj rozbíhaly další dva trámy, takže by se dalo říct, že tvořily velké písmeno Y. Zády jsem se o něj opřel a čekal co bude. „Zvedni ruce,“ zavelel a křídou si udělal na trámu značky, kde byla má zápěstí. Vzal dva kožené celkem široké, ale krátké řemeny a velkými hřeby je k trámu přitloukl. „Dej tam ruce a odzkoušíme to,“ pobídl mě ke vzpažení rukou. Oba řemeny mi utáhl kolem zápěstí: „ A teď se zkus na ně pověsit.“ Zvedl jsem nohy ze země a visel jak na žebřinách. „Výborně, drží to,“ pochválil si práci. „Roztáhni co nejvíc nohy,“ pokračoval v příkazech. Opět jsem tak učinil. Strejda zašel někam za roh a přinesl dva podobné stejně krátké trámy a každý přiložil k boku toho svislého, co jsem k němu byl připoután. Byly to původní vzpěry, co také kdysi šikmo podpíraly strop, ale nyní je umístil tak, že podpíraly spíš podlahu. Tím vytvořil písmeno ve tvaru X jen s trámem uprostřed. Přibil je dlouhými hřeby k prostřednímu trámu a měl téměř hotovo. Ještě tam připevnil podobné řemeny jako na zápěstí, ale tyhle byly určeny pro kotníky.

„Můžeš se hýbat?“ zeptal se mě. Zkusil jsem se zavrtět a šlo to celkem snadno. Přistoupil tedy ke mně s řadou delších řemenů, ty přiložil nad má kolena a konce spojil až za trámem, čímž mi perfektně zafixoval nohy. To mu ale nestačilo a podobně to udělal i na mém břiše těsně pod pupíkem a posledníma dvěma mi obtočil stehna co nejblíže u třísel a také pevně přitáhl. Nyní jsem měl naprosto pevně fixovanou celou spodní polovinu těla a vršek byl poměrně volný.

„Fajn, nářadí je připravené, teď jsi na řadě ty,“ ušklíbl se zlověstně. To už jsem věděl, že už nemám jinou možnost než čekat co přijde. Strejda ke mně přistoupil a rovnou mě chytil za pytlík i ptáka dohromady a obtěžkal je. „Až to budeš chtít vzdát, tak křič, že jsi stále malý kluk,“ upozornil mě a hnětl mě v rozkroku. „Na nic jiného reagovat nebudu a nepřestanu.“ Kývl jsem, že rozumím.

Nyní mi chytil jen koule a začal je mírně mačkat, nebyla to žádná bolest, spíš to bylo nepříjemné. Vzal provázek a začal podvazovat celý pytlík. Tak tady už se nestyděl a pěkně smyčku utáhl, až jsem syknul bolestí. Pak ještě podvázal každou kouli zvlášť a to už mě pěkně bolelo.

„Tak a teď se podíváme na hlavního aktéra,“ řekl strejda, chytil mýho ptáka do ruky a začal si sním hrát a stahovat ho. „Jak ho máš velkýho?“ zeptal se.

„Asi šestnáct centimetrů,“ odpověděl jsem.

„Tak se ukaž,“ a začal mě víc stimulovat. „Za chvíli budeš litovat, že ho máš,“ zkonstatoval. Příjemný doteky způsobily své a mě začal ocas tuhnout. Strejda nepřestával a druhou rukou si připravil další provázky. Když se mi úplně postavil, zaškrtil mi nejdříve ptáka i koule dohromady a dalším provázkem samotnýho ptáka hned u kořene. Koule už byly fialový, na ocasu mi naběhly všechny žíly a byl neuvěřitelně tvrdej. Byl i větší než kdy jindy. Strejda vzal 2 malé kožené řemínky a jeden přitloukl na užší stranu samotného kraje poměrně dlouhého prkna, druhý asi o 5 cm dál a to prkno připevnil na stoleček, kterej měl libovolně nastavitelnou výšku. Prkno s řemínky podsunul pod můj úd, ale nepřirazil mi ho až k tělu. Krajním řemínkem nyní umístěným asi dva centimetry od kořene mi velmi pevně přichytil ptáka k prknu a až nyní celý stoleček na kolečkách přirazil ke mně. Kolečka zabrzdil, aby se stoleček nemohl nikam odsunout a kochal se pohledem na svůj výtvor. Tím, že připevnil mýho ptáka zatím jen jedním řemínkem, byla špička ocasu poměrně vysoko zvednutá nad prknem. A tím, že prkno přirazil až na doraz k mému tělu, docílil, že se mi pták bolestivě stáhnul na nejvyšší možnou míru. Teprve nyní druhým řemínkem připevnil můj ocas k prknu a ten zde bezmocně a zcela obnažený ležel vydán na milost strejdovi.

„Kolik zvedneš nejvíc na benči?“ zeptal se z ničeho nic.

„90,“ zněla moje stručná odpověď a nechápal jsem proč se na to teď ptá.

Strejda vzal jeden z kožených pásků do ruky a řekl: „To je vlastně 3x 30 viď?“ Přikývl jsem a stále nechápal. „Tak teď zjistíme, zda to samé vydrží tvůj pták,“ a přejel mi páskem přes penis. Aniž by čekal na mou reakci, přistoupil ke mně z boku a poprvé mě udeřil páskem přímo přes obnažený žalud. Celý pták mírně poposkočil a mnou projela první vlna bolesti. Než jsem se vzpamatoval přistála na mém žaludu rána druhá a to už jsem sebou prudce cuknul. Projevilo se to jen v horní části těla, protože spodní jsem měl dobře fixovanou. Ani neodezněla tato má reakce a můj žalud vzdoroval již třetí ráně. To už jsem měl bolestí zatnuté obě pěsti i zuby a čekal další a další rány. Nechtěl jsem křičet a tak jsem jen vydával lehce tlumené vzdechy. S každým úderem jsem zatínal všechny svaly na těle a každá další rána mi připadala silnější a silnější. Před každým šlehnutím jsem se snažil ucuknout, ale bez šance, můj pták musel bezmocně přijímal všechny zásahy. Nepočítal jsem je a proto pro mě bylo vysvobozením, když najednou strýc přestal.

„Seš dobrej,“ poznamenal suše strejda a uvolnil řemínek, který byl dál od těla. Ocas se mi hrdě zvednul nad prkno jako nezlomný voják. Nasliněnými prsty mi začal přejíždět po spodní straně žaludu a tím jen podporoval moji erekci. „Tohle bylo jen rozjezdový kolo, teď teprve poznáš, co to je výprask páskem,“ řekl s naprosto kamennou tváří. Naprázdno jsem polkl, ale nijak nekomentoval. Na mém napnutém a lesklém žaludu nebyla zatím vidět žádná změna, jen celý pták byl fialový od podvázání. Bolest z úderů odezněla a vyplula tak napovrch původní bolest z maximálního stažení i z maximálního ztopoření mého ptáka.

Strejda dlouho neotálel a znovu mi ho připevnil pomocí pásku k prknu. Bez jediného slova zaujal předchozí pozici a bez varování zahájil druhou sadu třiceti ran. Už při prvním úderu jsem poznal, že nemluvil do větru a skutečně přidal na síle. Mým žaludem projela nová silnější vlna bolesti a já mnohem prudčeji zatnul všechny svaly v naději, že mi to nějakým způsobem pomůže překonat přijímané utrpení. Snažil jsem se ze všech sil potlačit své výjevy, které hlásily, že už to je hranice mých možností. Nechtěl jsem strejdovi udělat tu radost, že už mě má na lopatkách. V neustálém sevření všech svalů jsem pozoroval, jak kožený pásek opakovaně dopadá na můj zcela obnažený žalud a jeho blízké okolí. Jak po každé ráně celý pták jen nepatrně poposkočí a dál zůstává nehybně ležet než přijde další zásah. Díval jsem se jak strejda s přivřenýma očima chladně a důsledně dbá, aby každá rána byla co možná nejpřesnější. Jak jeho rty pro sebe počítají, kolik ran mi už uštědřil.

Sláva přestal. Povolil jsem zatnutí všech svalů a zhluboka oddechoval. Tentokrát bolest ze žaludu neodeznívala tak rychle. Opět mi strejda dal malou pauzu, kdy mi odepnul jeden řemínek a můj penis zaujal mírně vztyčenou pozici. Nyní mě hladil po celém údu, ale téměř jsem to nevnímal.

„Seš opravdu dobrej,“ pokejval hlavou uznale. „Máš nádherně rovnýho ptáka, úplně vybízí k otestování, co vydrží,“ prohlížel si ho z blízka. „Tak ještě trochu přitlačíme, když ti tak krásně stojí,“ ušklíbl se a jemně mě přes žalud plácnul dlaní až se dotknul prkna a vyskočil zas zpět. Sice jsem chtěl reagovat, ale užíval jsem si poslední chvilky klidu. Vydržím poslední strejdovu nakládačku a bude muset uznat, že jsem chlap. To už jsem ale viděl, jak mi ho zase připíná k prknu a bere pásek do ruky. Preventivně jsem zatnul svaly dřív než přišla první rána. Nenechala na sebe dlouho čekat. Skoro jsem nedýchal a v mysli jsem před každou ránou uhýbal. Jenže realita byla nemilosrdná. Strýc opravdu ještě mírně přitlačil až mi lezly oči z důlků. I já jsem nechtěně přidával na intenzitě svých stenů, ale hrdost mi nedovolovala projevovat se naplno, ba naopak jsem chtěl dokázat, jakej je ze mě tvrďák. Dopadly poslední rány, vyčerpáním jsem horní část těla úplně uvolnil a těšil se na osvobození.

„Vydržíš opravdu hodně,“ uznal strýc pochvalně, odepnul mi opět řemínek a začal hladit ptáka. „Tvůj žalud je sice značně rozpálený, ale jinak se zdá být v pohodě,“ pokračoval v komentování a přitom mi žalud stále silněji mačkal mezi prsty. „Co myslíš?“ a stisknul mi ho ještě víc.

„Joauvajs,“ vyšlo z mých úst po nečekaném stisku.

„No když myslíš, tak to zahřívací kolo můžeme rozšířit o dalších třicet ran ne?“ nečekal na další odpověď a znova mi ptáka přikurtoval k prknu.

„No počkej,“ vykřikl jsem, „řekls 90 ran!“

„Aspoň zjistíme, o kolik toho vydrží víc než tvoje prsní svaly,“ odvětil mi bez zájmu a vzal do ruky pásek.

„Ne, já už fakt nechci! Vážně,“ začal jsem škemrat, ale jako kdyby mě neslyšel, rozpřáhl se a se stejnou razancí jako při poslední sérii mě udeřil přes žalud. Nechtěl jsem strejdovi udělat radost a tak jsem se opět snažil, co nejvíc potlačit projevy bolesti, ale šlo to čím dál hůř. Tentokrát jsem počítal každou ránu a čekal na spásný konec. Při posledních deseti ranách jsem už nedokázal potlačit výkřiky a kůlnou se rozléhaly zvuky jakoby se tu bičovali otroci.

Strejda po této sérii vypadal spokojeně, ale opět mi rozepnul jen první řemínek a hladil mi bolavýho ptáka.

„Tak zahřívací kolo máš za sebou a teď pojedem naostro,“ přestal se strýc usmívat a začal mi víc masírovat ptáka. „Řeknu ti, jak to bude zhruba probíhat. Mám na tebe vymyšleno 6 způsobů můčení a testování tvýho ptáka. Jednotlivé praktiky budu vždy oddělovat podobným výpraskem s tím rozdílem, že nástroj i počet ran budu libovolně měnit,“ seznámil mě se svým plánem. „Takže jdem na to,“ zavelel sám pro sebe a odešel k pracovnímu stolu, kde se začal přehrabovat v nářadí.

„No počkej,“ vykřikl jsem zděšeně. „To nemyslíš vážně, co mi jako budeš dělat?“

„Za chvilku to poznáš,“ řekl strejda od stolu a pokračoval ve vyndávání pomůcek.

„Už jsem dokázal, že umím vydržet bolest,“ oponoval jsem s nadějí, že mě jen straší, ale nestrašil. Přistoupil ke mně s různými druhy kleští a podobných věcí na pevné uchopení nejrůznějších předmětů a položil je na stoleček vedle prkna, kde stále trčel můj už naprosto fialový pták. Uchopil jedny kleště, chytil s nimi můj ocas zhruba v polovině a postupně je začal svírat. Kovové kleště drtily můj maximálně naběhlý ocas, takže už při mírném stisku způsobily bolestivý tlak, který pořád narůstal. Vyšlo ze mě jen tlumené zaúpění. Strejda vzal druhý kleště, přitom prvními stále svíral můj pyj a stisknul mě s nimi těsně za žaludem. Tyhle kleště měly navíc malé zoubky, které se bez milosti zaryly do mé citlivé kůžičky. Mé silné zatnutí pěstí strejdovi sice naznačovalo, co prožívám, ale v tlaku neustal a naopak začal pomocí obou kleští můj penis lámat nahoru i dolů. Draly se ze mě tlumené a sykavé výkřiky a to strejdu evidentně potěšilo. Odložil oboje kleště, vzal jiné a stisknul mi žalud. Vroubky na kleštích mi neúprosně dřely hladkou a napjatou kůži žaludu až mi do očí vytryskly slzy. Přestal, vzal malé kleštičky a těmi mi naopak stisknul uzdičku na spodní straně žaludu. Pro zvýšení mého utrpení za ní začal tahat směrem dopředu až mu vyklouzla a tak to několikrát opakoval. Vystřídal na mě ještě několik kleští, takže všechna místa na mém ptáku byla postupně odzkoušena od jejich stisku.

„První část jsi vydržel, uvidíme jestli vydržíš tu další,“ pochválil mě k mému údivu strejda. Vyšel ven a když se za chvilku vrátil, držel v ruce láhev rostlinného oleje. Potřel mi s ním celého ptáka, pak mi ho uchopil jako kladivo a začal mi po něm klouzat nahoru a dolů. Po všech těch strastí to byla ta nejúžasnější věc, co mohl udělat. Kdybych směl, vycházím mu přírazy vstříc. Mé oddychování mu dávalo jasně najevo, ať nepřestává. Jenže přestal. Teď vypadal můj ocas jako nalakovaný, byl krásně lesklý a tvrdý. Přestože mě jeho brutální nalití samo o sobě dost bolelo, byl jsem pyšný na jeho velikost. Sice mě trochu děsilo, jak je fialový a jak mi na něm vystoupily všechny ty žíly, ale rozhodně nevypadal jako penis dospívajícího kluka. Vypadal jako kláda pořádnýho chlapa.

Strýc náhle odepnul řemínek u kořene a tím povolil jeho maximální stažení. Odsunul stůl s prknem a přinesl si lžíci. Přistoupil k mému pravému boku, svou levou rukou mi ho pevně uchopil a opět co nejvíc stáhnul. V té rychlosti mi nedošlo, co má v úmyslu a už na můj vlhký žalud dopadla hladká strana lžíce až to mlasklo. Prudce jsem sebou cuknul a bez pauzy dopadla druhá rána. To už jsem zaúpěl a po krátkém nádechu přišla další. I když údery nebyly silné, byly tvrdší než při použití pásku. Strejda byl fakt liška podšitá, věděl moc dobře, proč mi navlhčil žalud tím mazáním. Díky tomu to silně štípalo. Věděl jsem, že lžící nevydržím celých třicet ran a už jsem chtěl začít nahlas protestovat, když náhle strejda zakřičel: „Deset,“ a přestal. Moc dobře věděl, že měkký pásek je zcela něco jiného než lžíce. Kupodivu nic neříkal a jen mi ho na chvilku pohonil. Prudké stažení a stisknutí signalizovalo, že se blíží druhá dávka. Zatnul jsem zuby a v duchu počítal další zásahy. Záškuby mého těla se nedaly ovládat, ale má ústa byla pevně semknutá. S odhodláním vydržet, jsem dopočítával osmý, devátý i desátý zásah. Druhá várka byla úspěšně za mnou, ale strejda se moc nadšeně netvářil. Olej se do mého penisu dávno vpil, takže se mlaskání již neozývalo. Využil té krátké pauzy a protože věděl, že rozetřít olej je trochu delší záležitost a já bych se moc vydýchal, tak si přede mne klekl a vsunul si můj žalud do svých úst, kde ho naslinil. I za tu chvilku jsem zaznamenal ten nejkrásnější pocit a hlasitě zasténal. V tu chvíli jsem si přál, aby to strejda ještě jednou zopakoval. Jenže už byl zase připravenej a na vlhkou kůži napjatého žaludu opět přistála s mlasknutím lžíce. Tak tohle byla fakt síla, zasténal jsem opravdu nahlas a aniž by aspoň trochu odezněla první vlna bolesti, následovala hned další. Začal jsem se zmítat v poutech, ale toho si strejda nevšímal. Vyplatil mi opět deset ran a povídá: Chtěl jsem ti dát jen 3 série, ale když se ti ta poslední tak líbila, dám ti ještě jednu,“ opět poklekl a naslinil mi žalud. Tentokrát se schválně zdržel o chvilku déle, aby mi navodil skutečné vzrušení. Nicméně to byla zase jen chvilka a můj pták zdolával poslední sérii mlaskavých úderů a strejda si na ni dal opravdu záležet.

Po posledním úderu rychle odešel k pracovnímu stolu a začal něco hledat. Když se vrátil, měl v ruce sadu krátkých kovových tyček různých průměrů a láhev rostlinného oleje. Jednu přiložil k mému ptáku a naznačil na ni jeho délku. Pak to udělal i s ostatními. Došlo mi co se bude dít. Vzal první celkem úzkou tyčku asi jako pletací jehlici, namočil ji do oleje a pomalu zasunul do mé dírky v penisu. Bylo to nepříjemné, ale nic zvláštního. Vyndal ji. Pak vzal tyčku, která už měla průměr větší a zase mi ji tam opatrně zasunul. No to už bylo horší, ale pořád to šlo. Nyní vzal třetí tyčku, ta už měla průměr propisovačky a začal ji zase zasouvat dovnitř. Hned na začátku bylo jasné, že tohle už bude problém. Začal jsem pociťovat neuvěřitelný tlak při roztahování mé trubice a ten postupně narůstal po celé délce penisu, jak strejda zasouval tyčku hlouběji. Když ji tam nasoukal až k vyznačené rysce, maximálně mi stáhnul předkožku, tím se močová trubice snažila svůj průměr zmenšit a mě tím vyvolal stahující se bolest hlavně v oblasti uzdičky. Pomalu tyčku vytáhl a vzal ještě o malý kousek tlustější. Celá močová trubice už mě pálila od silného tření předchozí tyčky a teď se chystal mi tam nacpat ještě větší. Díval jsem se jak ji nasazuje na kraj otvoru a pomalu tlačí dovnitř. Přišlo na řadu nejužší místo, což je v místě uzdičky. Do této chvíle nemusel použít téměř žádnou sílu, aby tyčku do penisu dostal, ale tady už musel poměrně dost přitlačit. Stejně se tyčka dál nepohnula. Chytil mi pevně ptáka kousek za žaludem a tlakem proti tyčce mi začal na žalud natahovat předkožku, tím mírně zvětšil průměr trubice a tyčka se náhle pohnula dál do nitra. Jenže tlak už byl opravdu silný a já syčel bolestí. Strejdu to nevzrušovalo a tlak ještě zvýšil. Měl jsem pocit, že mi tyčka roztrhne ptáka. Tření bylo veliké a pálilo jako čert, ale strejdu nic nezastavilo od toho, aby ji tam nenatlačil až po rysku. Nechal mě to chvilku rozdejchat, ale pak mi stáhnul co nejvíc předkožku, aby se trubice opět co nejvíc zúžila. To už byla opravdu síla a z hrdl a se mi draly polohlasé nezřízené skřeky. Po chvilce mi začal ptáka honit i s tyčkou uvnitř a tím mi mísil bolestivé pocity s příjemnými.

Uznal, že větší už by do mě nedostal a tak po jejím vysunutí odložil tyčky a vzal klasickou dlouhou pinzetu. Chytil ji za rozdvojené konce a opačnou stranou mi ji nasunul do rozbolavělé dírky a pustil její sevření. Síla rozevření pinzety nebyla veliká, takže naštěstí jen rozšklebila vchod do penisu. To ovšem strejda věděl, a tak uchopil oba konce pinzety čouhající z mého penisu a začal ji rukama násilně roztahovat. Otvor byl roztažen k prasknutí a strýc stále nepřestal zvyšovat tlak. Pocit roztržení byl skutečně intenzivní a tak jsem ještě víc syčel bolestí v hlubokých nádechách. Strejda si dal načas než povolil rozevření a vyndal pinzetu z mého údu. Postupně uklidil náčiní a já věděl, že mě teď čeká další výprask. Pečlivě jsem sledoval, co strejda bere do ruky. Jenže on vzal nůžky na stříhání stromků. Proboha co mi to jde udělat a vyděšeně jsem se na něj díval. On však zamířil ven a vrátil se s úzkým krátkým proutkem. Na jednu stranu jsem si oddychl, ale na druhou stranu mi bylo jasné, co mě čeká. Přistrčil ke mně stoleček s prknem a opět mi ho k němu prvním řemínkem pevně přichytil. Dílo dokonal přiražením prkna k mému tělu a tak byl můj pták opět maximálně staženej a mírně zvednutej nad prknem.

„Nějak se ti málo leskne,“ poznamenal strejda. „Budeme s tím muset něco udělat,“ dokončil větu, předklonil se a vsunul si můj penis do úst. Začal klouzat po mém pyji dopředu a dozadu a zároveň olizoval moji uzdičku. Byl to nádherně slastný pocit a kdybych mohl, přírazem bych ho vsunul ještě hlouběji, jenže jsem musel danou rozkoš jen pasivně přijímat. Kupodivu se zdržel a moje vzrušení rychle stoupalo. Už se zdálo, že mě snad úplně vykouří, ale strejda jako by věděl, kdy přestat. Bez otálení mi druhým řemínkem připevnil rozvášněnýho ptáka k prknu a poprvé se napřáhl. Vzduchem se ozvalo lehké šlehnutí a na napjatou a vlhkou kůžičku žaludu dopadla první rána ohebného proutku. Bolest byla opravdu krutá. Bylo to jako bodnutí šídlem. Z hrdla mi vyšel opravdový výkřik, ale strejdu to nezastavilo od dalšího úderu. Pekelně se soustředil, aby se pokaždé trefil na stejné místo. K mé smůle se mu to i celkem dařilo a bodavé údery tak nabíraly na síle, i když mě mlátil se stejnou razancí.

„Dost! Už nééé aúúú!“ dralo se z mých úst. „To už je moc aúú!“ křičel jsem a zmítal se v poutech. Jenže strejda byl jak za zvukotěsným sklem. Vůbec si nevšímal toho co dělám, co křičím a pokračoval jak zběsilý šílenec. Můj žalud bezmocně přijímal jeden štípanec za druhým a vzduchem se pravidelně ozývalo lehké šlehnutí s následným výkřikem. Konečně přestal. Dýchal jsem mělce a rychle a přestože strejda s vyplácením přestal, stále jsem měl zatnuté všechny svaly. Opět povolil první řemínek, pták se odpoutal od prkna a trčel šikmo vzhůru. Vzal mi ho do ruky a jemnými tahy ho hladil po celé délce. Nechal mi delší čas na vzpamatování a když viděl, že nijak výrazně nereaguju, tak se sklonil a opět mi ho mírně pokouřil. Ovšem pocity rozkoše již zcela nepřekryly pomalu slábnoucí bolest, ale i tak byly velkým zadostiučiněním za moje trápení. Jenže ani tohle nemohlo trvat věčně a tak mě opět připevnil ptáka k prknu a pokračoval druhou sérií úderů. Už jsem nedokázal nijak potlačovat výjevy bolesti a po každé ráně jsem hlasitě vykřikl se současným záškubem svého těla.

„Dost, přestaň!“ začal jsem znovu křičet. „Doprdele přestaň,“ křičel jsem ostošest. Jenže rány pokračovaly. „Já to balím! Končím,“ házel jsem sebou v poutech. Jenže strejda byl jak v tranzu a dokončil celou sérii.

„Já ti říkal, že tě šetřit nebudu,“ řekl naprosto vážně. „Vidím, že kdyby tě skutečně mučili, tak za půl hodiny jsou bez práce a ty bys vyklopil všechno co víš,“ odpoutal mi ptáka a silně ho tiskl.

„Ne to neřekl,“ lovil jsem zbytek odvahy v nalomený duši.

„No tak zapomeň, že je to hra a chovej se jako skutečnej chlap a zajatec,“ odvětil mi zamračeně strejda. „Nebo seš baba co nic nevydrží,“ opět mě hecoval.

„Nejsem,“ vyhrkl jsem poměrně hrdě.

„Tak se ukaž,“ a mírně se usmál.

Jeho úsměv mi prozradil, že sice bude krutej, ale neudělá mi nic, co by mi skutečně mohlo ublížit, nebo by se zatnutými zuby nešlo vydržet. Lehce jsem kývnul na znamení souhlasu a duševně se připravoval na další sérii úderů. Já to vydržím, opakoval jsem si v duchu.

Strejda mi opět na chvilku pokouřil ptáka, abych se trochu vzrušil, připevnil ho k prknu a začal třetí sérii úderů. Jenže jsem netušil, že bude malá změna. Tentokrát zacílil proutek těsně za můj žalud. Vykřikl jsem nečekanou bolestí a zalapal po dechu. Všechny rány nyní směřoval do této oblasti. Viděl jsem, jak si strejda užívá moje utrpení a pečlivě vyměřuje každou ránu. Proutek nemilosrdně štípal do citlivé kůžičky a na mém údu se objevovaly první modřiny. Žalud mě bolel ještě z předešlých výprasků a nyní jsem měl v jednom ohni i oblast těsně za ním.

Rány ustaly a já s nesmírnou úlevou oddychoval. Strejda odešel ke stolu, kde zapálil několik svíček. Bože, snad nechce ten horký vosk chrstnout na můj ocas? Prolítlo mi hlavou. Ale nic jiného se ani čekat nedalo. Zhluboka jsem začal dýchat a duševně se uklidňovat. Strýc mezitím všechny zapálené svíčky přinesl na malý stolek, kde nehybně ležel můj rudofialový pták. Povolením jednoho řemínku se ocas zase trochu zvednul šikmo nad prkno a pořád jak nezlomný voják čekal na další zkoušku. Strejda mě nezapomněl pokouřit, ale pak popadl první svíčku a bez čekání mi roztavený vosk začal kapat přímo na žalud. Děsně to pálilo až se můj pták mírně zacukal. Se syčením jsem zatnul zuby a zaklonil hlavu. Tuhle první zaschlou várku z mýho žaludu strejda oloupal a levou rukou blízko kořene mi přidržel ptáka přímo na prkně. Vzal druhou svíčku, jenže to byla kalíšková, kde už byla rozpuštěna slušná várka vosku a z malé vzdálenosti jím rychle polil žalud, ale protože vosku bylo dost, tak pokračoval dál v lití vosku po těle penisu. Jestli jsem u první várky měl pocit, že mě ocas děsně pálí, tak nyní jsem myslel, že mi přímo hoří. Mé tělo sebou škublo jako nikdy předtím a z mého hrdla se dral skutečný výkřik. Pálení zvolna odeznívalo díky tuhnutí vosku a já sledoval strejdu jak z blízka pozoruje svůj výtvor. Polovina penisu měla na sobě ztvrdlý vosk jako brnění a za chvilku jej pomalu sloupal.

Teď vzal do levé ruky nějaké kleště, uchopil jimi mého ptáka zhruba v polovině a napřímil mi ho kolmo vzhůru. Vzal další svíčku s rozpuštěným voskem a chrstl mi ho na špičku žaludu. Odtud stékal po celé délce pyje téměř po všech stranách a já opět jen zaúpěl bolestí škubal sebou ve svalové křeči. Stále toho neměl dost a po oloupání zaschlého vosku z mého ptáka, vytvořil voskovou louži na prkně pod ním a ocas mi do ní přitiskl. To bylo asi úplně to nejhorší, co mi mohl udělat. Vosku bylo poměrně hodně, takže chladl pomaleji než když někam stékal a navíc mi do této louže namočil celou spodní stranu žaludu i s uzdičkou, která je pochopitelně nejcitlivější. Měl jsem pocit, že mi ho uvařil a do očí se mi draly slzy. Ptákem cukaly záškuby zatínáním všech mých svalů a kůlnou se ozval můj bolestný skřek. Když strejda přestal tlačit mýho ptáka k prknu, zjistil, že je tam stejně přilepen a musel ho odtrhnout. Tentokrát sloupal vosk z prkna a přitom ho napadl ještě jeden malý voskový test. Pinzetou mi rozevřel močovou trubici, co to nejvíc šlo a do rozšklebeného otvoru také kápl rozžhavený vosk. Teď už mě nepálil pták jen na povrchu, ale i uvnitř. Pálení bylo umocněno podrážděním ze zasouvání tyček a pinzety.

Strejda byl evidentně spokojen nejen ze svých praktik, ale i z mých reakcí na přijímanou bolest. Nedalo se přehlédnout, jak ho to trýznění baví a uspokojuje, opravdu jsem nevěděl, že je strýc takový sadista a nebojí se, že mi něco udělá.

Měl přijít výprask, ale nepřišel. Místo toho mi začal postupně uvolňovat veškerou torturu mého penisu. Osvobodil mi i koule a tak se konečně všechno po dlouhé době mohlo hezky prokrvit. Už jsem se radoval, že je konec, ale tu radost mi ještě nedopřál. Dokonce mi uvolnil i moje nohy, protože už taky pěkně dřevěněly. Jen ruce mi stále nechal připevněné k trámu.

Strejda si sedl na stolek a řekl: „Tak jak se cejtíš? Právě jsme v půlce.“

„Cože, teprve v půlce,“ vytřeštil jsem oči. Podíval jsem se na své nádobíčko, které stále mělo fialovou barvu od podvázání, určitá místa byla rudá od popálení voskem a celý žalud byl mírně nateklý a hrál všemi barvami od rudé až po fialovou.

Strejda vstal a přistoupil ke mně. Vzal mi ho do ruky i s koulema a mírně hnětl. Přestože mě celý pták bolel, mírně mě to vzrušilo a začal se mi stavět. Strejda nelenil, poklekl a začal mě zase kouřit. Ocas se mi postavil do pozoru a tím bylo zřejmé, že je zcela funkční. Protože jsem nebyl dole již připoután, mohl jsem přirážet a tak jsem strejdovi zajížděl dál a dál až do krku. Postupně jsem přidával na tempu a už už jsem cítil jak se blíží moje vyvrcholení, když strejda opět přestal.

„Vidím, že jsi připraven, jdem na druhé kolo,“ zavelel strejda a začal mi připoutávat nohy.

„Ne, ještě chvilku si potřebuju vydechnout,“ zaškemral jsem.

„Ani náhodou, co bych z toho měl,“ odsekl strejda a pokračoval v připoutávání.

„Při pauze si můžeš vypít pivo,“ snažil jsem se ho nějak přesvědčit, abych oddálil své trýznění.

„Pivo můžu pít i když tě budu mučit,“ ušklíbl se.

„Aspoň 10 minut mi ještě dej,“ přemlouval jsem.

„Leda za protislužbu,“ změnil názor strejda.

„Jo cokoli, jen mi dej čas,“ vyhrkl jsem a čekal jsem, že mi potom nařídí naštípat tu hromadu dříví na dvorku a nebo něco podobnýho.

„Dlouho jsem to neměl, tak bys mě mohl pokouřit,“ řekl s vážnou tváří.

Chvilku jsem mlčel a on mě mezitím připoutal spodní část těla a chystal se s provázky opět na můj klacek.

„Tak dobře, ale chci celkem 20 minut pauzu,“ začal jsem smlouvat.

„Patnáct je až až,“ podíval se na mě strejda.

Kejvnul jsem hlavou, že beru a čekal, že mě odpoutá, abych ho mohl pokouřit. Jenže zřejmě prokoukl moji rychlou úvahu o útěku. Kdybych jako zajatec utekl, zachoval bych se jako chlap a tím bych vyhrál. Ale strejda byl mazanej, přistrčil si ke mně stolek, kde stále bylo to prkno. Bez podvázání mi k němu připevnil ptáka a svléknul se. Pak vylezl na ten stolek a jednou nohou mi na můj úd šlápnul.

„Jestli něco zkusíš tak ti na něj dupnu,“ pohrozil strejda a přistoupil ke mně tak blízko, že jsem měl před obličejem jeho velký ochablý penis. Viděl jsem, že to s tím zajatcem myslí opravdu vážně a vůbec mi nevěří. Na druhou stranu moc se mi strejdův penis kouřit nechce, ale když mi nevyšel plán na útěk aspoň naženu čas.

Nyní se přiblížil tak, že se mi penisem dotkl zavřených úst. Ucítil jsem typický zápach mužského přirození.

„Olízej mi ho,“ přikázal mi strejda. Otevřel jsem ústa, vyplázl jazyk a začal jemně olizovat ochablý penis.

„Pořádně mě lízej,“ zavelel a díval se jak plním rozkaz. Snažil jsem se ho tedy lízat jako zmrzlinu. Zřejmě úspěšně, protože se začal jeho klacek zvětšovat a zvedat. Strejda si ho chytil a stáhnul předkožku. Začal jsem mu tedy lízat žalud. Pak mi ho pomalu začal tlačit do úst, pootevřel jsem rty a nechal strejdu vnikat dovnitř. Začal zvolna přirážet a já se snažil nepřestávat celý pyj olizovat. Nyní strejdův ocas nabyl svých největších rozměrů. Spíš než delší, byl jeho klacek mnohem širší než můj. Musel jsem doširoka otevřít ústa, abych ho bez potíží mohl kouřit. Začal sténat a čím dál tím silněji a hloub přirážel. Snažil jsem se uhýbat, ale chytil m ou hlavu a ještě mi s ní začal pohybovat dopředu a dozadu. Jeho koule mi sem tam pleskly o bradu, jak občas zajel hluboko do krku. Z jeho žaludu pomalu vytékala šťáva a dávala mi tak ochutnat jeho hořkosti. Několik minut se strejda pohyboval stále stejným tempem, ale náhle začal zrychlovat a přidávat na hlasitosti svých vzdechů. Náhle mi pevně stiskl hlavu a několika silnými přírazy došel k vyvrcholení. První várka semene mi prudce vystřelila až do krku a než jsem cokoli udělal následovala ji další a další a další. Brzy jsem měl ústa i krk plné hořké a horké tekutiny od tepajícího penisu, který neustále přirážel. Překvapilo mě to množství, které jsem ani nestíhal polykat a tak mi ást vytékala koutky ven. Pomalu ochabující penis si strejda nechal důkladně očistit a pak byl teprve spokojen.

Pokračování v II. části, protože víc znaků se sem nevejde.