Bolest a ponížení i to je BDSM

Berte to třeba že jsem úchyl, nebo magor, ale prostě i tohle k BDSM patří. Netvrdím, v jak velké míře, ale je to tam. Mnozí se jistě pozastavíte nad tím ponížením, ovšem já si myslím, že když se v nějakém okamžiku člověk stydí, tak je svým způsobem i ponížený ne ? A pak samozřejmě jsou taková ty klasická ponížení typu "udělej psa, polib mi nohy, atd atd".

A bolest ? CO takové tresty, co kolíčky na různých místech těla, co závažíčka, nebo svorky ?

Můj názor je že v okamžiku kdy se člověk překlene přes takovéto "to jsem nikdy nedělal" na takové to "chci to aspoň vyzkoušet", posune se podstatně dál. Ne v tom co umí, co se mu líbí, nebo co snese. Ale v tom, že nesedí na jednom místě a má realnou vůli rozšířit si obzory.

Nejde o to být nějaký magor nebo extremista, ale mít tu vůli rozšiřovat si obzory. Páč spousta lidí jsou jen "konzervy", kteří řeknou "Mě se líbí to a tam to, nic víc nechci" Ale to jsem trochu odbočil.

Prostě a jednoduše, pokud při BDSM necítíte aspoň trochu bolest, aspoň špetku ponížení, tak si myslím, že to není BDSM. Jsou to jen takové postelové hrátky.

Když je totiž někdo ponížený, tak to často znamená že někým a to znamená, že je v té chvíli nad ním, že je dom a vy jste vlastně sub. A o tom to je.

Znovu opakuju, že se nemusí jednat o nějaký šílený extrém, ale o to pociťovat to.